Vzpomínky /Teen Wolf FF/

53. Jen trochu naděje

Jessie doběhla do Argentovy tajné skrýše jako první. Rozrazila dveře a pokračovala až na druhou stranu místnosti, kde byla stará chladící nádoba. Jessie se nikdy neptala, kde Argent něco podobného sehnal a nebyla si jistá, jestli chce znát odpověď. Vlastně si nebyla jistá ani tím, jak daný přístroj funguje. Přesto ale otevřela dveře a otočila se směrem na Scotta. Ten se na ni zadíval s obavami v očích.

„Víš, jak to funguje?"

„Zmrazí to tvoji teplotu. Tvoje lidská část bude spát a tvoje vlkodlačí část si najde cestu ke vzpomínkám."

„Já myslím... Víš, jak to funguje? Jak nastavit správně teplotu a tak?"

Jessie pokrčila rameny. Otočila se čelem k přístroji a s nakrčeným pohledem jej chvíli studovala. Nakonec ukázala na jedno tlačítko, které na sobě mělo symbol pro zapnutí. „Tohle zmáčkneš a začne to chladit."

„Začne to chladit? Vážně Jessie?" zeptal se pochybovačně Scott.

„Určitě tě to nezabije."

„Určitě? A kde bereš tu jistotu?"

„Přece bych tě nezabila!" Ohradila se Jessie zprudka. Scott se musel nad jejím argumentem pousmát. Postavil se před futuristický přístroj a nejistě si přetáhl triko přes hlavu.

„Vážně to uděláš?" zeptala se Lydie, která byla celou dobu potichu. Věděla, že nemá smysl s Jessie diskutovat a věděla, že je jen na Scottovi, jestli tuhle nebezpečnou proceduru podstoupí nebo ne.

Ten jen pokrčil rameny.

Jessie ale na výrazu v jeho obličeji poznala, že i přes původní nejistotu se už rozhodl.

„Nemáme už moc jiných možností," odpověděl Scott Lydii a vkročil do přístroje. Otočil se čelem ke trojici svých přátel. Pohledem přejel z rusovlásky na svoji sestru a pak na Malii, která byla celou dobu nezvykle potichu.

„Kdyby se něco pokazilo, včas tě vytáhnu," ujistila Jessie Scotta a ten jejím slovům přikývl.

Důvěřoval ji.

Důvěřoval ji, protože to byla jeho sestra. Důvěřoval ji, protože v ni věřil. Důvěřoval ji, protože mu nic jiného nezbylo.

„Nic se nepokazí," pronesl potichu a sám se natáhl po klice od dveří. Přitáhl je k sobě a dveře se s tichým klapnutím zavřely. Jessie viděla Scottův obličej za sklem a najednou ji opustila veškerá sebedůvěra.

Scott si jejího zaváhání všiml téměř okamžitě.

Pozvedl koutky do úsměvu.

Udělej to.

Jeho ústa se otevřela, ale Jessie neslyšela nic.

Nebyla si jistá, jestli ta slova skutečně řekl, nebo si jen myslela, že je řekl. S povzdechem zavřela oči a natáhla se po červeném tlačítku, které poslepu zamáčkla. Skleněné okénko se téměř okamžitě potáhlo jinovatkou a Scottovi ztuhl úsměv na rtech. Třásl se chladem, ale Jessie věděla, že to nic neznamená.

To jen jeho lidská část bojovala se zimou.

Vlkodlak uvnitř něj se teprve pomalu probouzel k životu.

„Radši by to mělo fungovat," zavrčela potichu Malia.

Jessie se ohlédla a v jejích očích si všimla nepřirozené nejistoty a strachu.