Vzpomínky /Teen Wolf FF/

16. Konec jedné cesty

Když se dostala na lakrosové hřiště, spustil se prudký déšť.

Malia a Chris Argent měli za úkol chránit část lidí v bunkru, který patřil rodině lovců. A i když by byla raději s nimi, nemohla porušit pečeť, kterou byl podzemní kryt zabezpečen. Proto se vydala na hřiště, kde Scott s Liamem chtěli ochránit zbývající spoluhráče, kteří se odmítli vydat do krytu.

Déšť rychle zhoustnul a rozhodčí brzy ukončil hru.

Jessie vběhla na hřiště a doběhla až ke svému bratrovi.

„Co se děje?"

„Já nevím," přiznal, „spustila se bouřka, musí být někde blízko."

„Vlastně, už jsou tady," řekl Corey. Jako jediný z nich tajemné jezdce viděl. Dokázal se zneviditelnit a právě v tomhle stavu je mohl spatřit.

Scott stáhl Jessie za sebe. Byla ve skupince dvou chlapců a jedné dívky, ve které rychle rozeznala Gwen.

Ucítila, jak ji Corey uchopil za paži. Překvapeně zamrkala a okamžik ji trvalo, než se vzpamatovala. Před ní bylo několik mužů na koních. Oblečeni sice byli jako kdyby si odskočil z kovbojky, nejpodivnější na nich byl ale obličej. Ten svoji strukturou připomínal dřevo, neměli žádná ústa a i když jim klobouk zakrýval oči, všimla si, že místo nich mají jen dvě černé díry.

„Jessie, drž je u sebe!" Křikl Scott a Corey se pustil její ruky. Čekala, že Jezdci zase zmizí, ale nestalo se tak.

„Pořád je vidím!"

Scott se jen na okamžik otočil na svojí sestru, ale ten drobný moment stačil k tomu, aby zmizel jeden ze studentů.

Liamovi oči zajiskřily žlutě a s hlasitým řevem skočil po jednom muži. Strhl ho z koně, ale to bylo všechno. Muž ho několikrát uhodil do obličeje a mladý vlkodlak zůstal chvíli ležet na zemi, než se jeho tělo dostalo z otřesu. Ale i to stačilo k tomu, aby zmizel další člověk.

I Scottovy oči zářily červenou barvou. Cenil tesáky a neustále kontroloval Jessie. Ta zůstala stát za jeho zády společně s Gwen.

Pevně ji držela za ruku a byla přesvědčená, že se ji dívka nemůže vysmeknout. Jenže právě to ona udělala. Než stihl Scott zareagovat, dostala se před něj a dobrovolně se nechala unést.

A Jessie to vnuklo myšlenku.

Zůstala stát těsně za Scottem a upřeně se dívala na jednoho z Jezdců. Nebyla si jistá, co se děje s unesenými lidmi, ale byla si jistá, že se tam setká se Stilesem.

„Jessie, ne!" Scottův hlas ji přenesl zpátky na zem.

Dokázal číst její myšlenky. Viděl ji to na očích. Věděl, co chtěla udělat. Byla by schopná jednomu z Ghost Riderů sebrat zbraň a sama se s ní střelit, jen pokud by to znamenalo, že se dostane na místo, kde byl i Stiles. Ať už byl Stiles kdokoliv. 

„Scotty."

Zklamaně zavrtěl hlavou a vrhl se k Liamovi, který stále ležel na zemi.

Déšť ustal a Jezdci byli pryč.

A ona zůstala stát uprostřed hřiště s vědomím, že zase jednou prohráli. Přišli o spoustu lidí a stále neměli ani tušení, jestli se podivní muži na koních dají vůbec zastavit. Všem jim chyběl Stiles, i když někteří z nich to neuměli přiznat.