Vzpomínky /Teen Wolf FF/

74. Bílá

Jessie měla přesně týden do svatby a cítila na sobě všechnu nervozitu. Málo spala, neustále kontrolovala, jestli je všechno v pořádku a jestli se někde neobjevil nějaký problém. Měla vypracovaný seznam věcí, které by se mohly pokazit a neustále je konzultovala se Stilesem, který si vzal neplacené volno, protože kdyby zůstával v San Franciscu, byl si jistý, že Jessie by se v jejich novém domě o samotě zbláznila.

Každý její papír vzal do ruky, za hlasitého povyku ho zmuchlal a hodil do koše. Pak Jessie políbil na rty, čemuž se ona usilovně bránila, protože na něj byla naštvaná. Měla pocit, že její obavy nebere dostatečně vážně.

On ji ale vždy uklidnil.

Přitiskl svoje rty na ty její, nezáleželo na tom, jak moc se bránila. Umlčel všechny její protesty, pevně ji sevřel ve svém objetí a ona se mu odevzdala.

„Naše svatba bude dokonalá," pověděl ji po každé a ona se nadechovala k dalšímu protestu. Umlčel ji pohledem, zastrčil neposlušný pramínek vlasů zpět za ucho. „Nezáleží na tom, jestli se něco pokazí. Bude tam naše rodina, budou tam naši přátelé. Budeš tam ty. I kdyby dodavatel nedodal ty tvoje vysněné dortíčky..."

„Cupcaky," zamumlala ublíženě, on ale pokračoval dál, jako kdyby ji neslyšel.

„I kdyby dodavatel nedodal ty tvoje vysněné cupcaky, i kdyby sis polila šaty kávou, i kdybys po cestě zakopla, i kdybych si den předtím zlomil nohu, i kdyby se pokazilo úplně všechno, je to jedno. Až ten šílený den skončí, budeš moje manželka a na ničem jiném nezáleží."

A ona mu věřila.

Stejně jako vždy.

Přesto měla ještě spoustu věcí, které bylo třeba zařídit.

---

Zaklepala na dveře do Scottova domu a po chvíli ji otevřela Kylie, která překvapeně vyjekla, když před sebou spatřila Jessie. Hned ji pevně objala kolem pasu a ona ji pohladila ve vlasech. Kylie ji pak popadla za ruku a táhla ji do svého pokoje, aby ji ukázala nové obrázky, které během odpoledne nakreslila. V kuchyni ale obě dvě zastavila Malia, která nejdříve překvapeným pohledem sjela Jessie a hned poté vynadala své dceři, že nemůže otevírat dveře cizím lidem.

„Ale Jessie není cizí," ohradila se nechápavě Kylie.

„Ale mohla by být. Musíš se zeptat, nemůžeš ty dveře jenom tak otevírat. Mohl by tam být někdo, kdo ti bude chtít ublížit."

„Mě ale nikdo nemůže ublížit," odpověděla ji stejně nechápavým tónem. Na důkaz svých slov tasila drápy a zamávala s nimi Malii před obličej. Ta ale jen protočila oči a nadechovala se k další výchovné poznámce. Tu ale hned spolkla a místo toho odevzdaně zamumlala něco o tom, že se prostě musí zeptat, kdo je na druhé straně dveří.

Kylie přikývla a znovu potáhla Jessie do svého pokoje. Ona se ale zastavila a Kylie se ublíženě otočila.

„Ty nechceš vidět moje obrázky?"

„Zlatíčko, nic nechci dělat víc, než se podívat na tvé obrázky, ale potřebuju mluvit s tatínkem, je doma?"

„A pak se podíváš?"

„Jo," přikývla Jessie a z kabelky přitom vylovila sešit plný omalovánek. Věděla, jak Kylie milovala kreslení a ona milovala Kylie tak moc, že ji neustále kupovala malé dárečky. Malia nesouhlasně nakrčila nos, když viděla další dárek, který Jessie donesla. Ale jiskřičky v očích její dcery ji obměkčily. Když Kylie zmizela ve svém pokoji, otočila se Jessie k Malii.