Kapitola šestá: První varování

29.5K 1.8K 79
                                    


Po hře jsme se vrátili do areálu, kde se znovu, tentokrát oficiálně, vyhlásilo pořadí týmů a předaly se nějaké ceny. Převážně to byly sladkosti. Svůj podíl jsem rozdala, sladké mi nikdy moc nejelo. Potom jsme dostali volno až do oběda. 

Chrise jsem nikde neviděla, stejně tak Alison. Jenom Mery se už potulovala po táboře se svými blonďatými spolubydlícími. Nechtěla jsem nad Chrisem vůbec přemýšlet, nejspíš si někde uklidňoval svoje ublížené ego a radši jsem ani nechtěla vědět jak.

Cestou na chatku jsem potkala Rose. „Mio, jak se cítíš?" starostlivě si mě prohlížela.

„Bolí mě hlava," odpověděla jsem upřímně s unaveným povzdechem.

„Tak se běž převléct a přijď za mnou, ano?" řekla mile a pak odešla.

Cítila jsem se tak unaveně. Pískalo mi v uších a měla jsem sucho v puse. Doufala jsem, že zase neztratím vědomí. Po druhé už bych to asi vysvětlovala těžko jako úžeh. Nechtěla jsem, aby kdokoliv z tábora věděl o tom, co mi je. Nechtěla jsem vidět ty soucitné pohledy. Chtěla jsem být pořád ta stejná, neviditelná holka, která se nijak nelišila od ostatních.

***

Když jsem se vrátila z ošetřovny, bylo mi lépe. Dostala jsem své obvyklé léky na bolest. Holky ležely ve svých postelích a něco si vyprávěly.

„No kde se furt touláš?" zeptala se s úsměvem Zoey.

„Trochu mě bolela hlava, šla jsem si pro prášky."

„Víš, že jsi horkým tématem drbů?" zeptala se mě se smíchem Sky.

„Cože? Proč?"

„Prý jsi před celým týmem seřvala Chrise. To bych do tebe teda vůbec neřekla," pokračovala Sky a pořád se smála. „Dobrá práce."

„Protože se choval jako kretén," zamračila jsem se. „Řval na nás, protože jsme byli na druhém místě. Přijde vám to normální? Přitom v lese vrkal s Alison a sám skoro nic neudělal," jak jsem si na to začala vzpomínat, zase to ve mně vřelo. Co si vůbec myslel?

„Klasický Chris," ozvala se Chloe z palandy, mezitím, co si pilovala nehty. „Asi pro něj budeš trochu trn v oku, protože tohle si nikdo nedovolil," hodila po mě soucitný pohled.

„To spíš on je trn v oku," zakroutila jsem hlavou. Nechápala jsem, proč se takhle choval. Vypadalo to, jako kdyby mu ruply nervy, ale nedokázala jsem říct z jakého důvodu.

S povzdechem jsem vylezla na palandu a rozplácla se na ní. Po obědě nás čekala další hra. Bylo jasné, že jsem nemohla počítat s procházkou růžovým sadem. Určitě plánoval pomstu.

***

Chrise jsem viděla až v jídelně. Úplně ignoroval moji přítomnost, což mi celkem vyhovovalo. Vypadal, že už se zase vrátil ke svému obvyklému, namachrovanému chování.

Po obědě byl polední klid a každý si mohl dělat, co chtěl. Měli jsme také na výběr z různých kroužků. Od lukostřelby až po čtení. Chtěla jsem být chvíli sama a číst si. Sky mi půjčila jednu ze svých povídek, potom odešla na lukostřelbu. Zoey se rozhodla pro kreslení.

„Já budu spát, tak mě vzbuďte, až bude nástup, jo?" oznámila Chloe a zahrabala se do spacáku. Musela jsem se nad tím pousmát. Byla jako nějaké zvířátko.

***

Našla jsem si tiché místečko u lesa, kde příjemně svítilo slunce a nikdo tam nebyl. Opřela jsem se o kmen stromu a dala se do čtení. Ani jsem nevěděla, jak dlouho už jsem tam seděla, když jsem uslyšela něčí hlas.

Poslední tábor ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat