Poslední tábor ✓

Epilog

Stojím tu u tvého hrobu jako každý rok na tvé narozeniny. Je krásný, slunečný den a paprsky jsou jako pohlazení. Jako tvoje vřelé pohlazení, které vždycky doprovázel nádherný úsměv, který jsem tak moc miloval.

Ptáci si zpívají milostné písně a skotačí ve vzduchu mezitím, co já tiše vzpomínám na každý s tebou strávený den. Na ten den kdy jsem za tebou běžel a ty ses mi objevila před očima. Vím, že se to stalo, že jsi tam byla. Přišla jsi se rozloučit. Už je to pár let, co jsi mě opustila a já musel čelit světu sám, ale zvládl jsem to. Věděl jsem, že na mě dohlížíš, a že kdybych se nesnažil, tak bych tě zklamal.

Odstěhoval jsem se od otce a odjel, hodně daleko. Založil jsem si kapelu a uspěl. Píšu texty a zpívám, mám kolem sebe skvělé přátele, které považuji za rodinu, kterou jsem vlastně nikdy neměl.

Kdyby tě zajímalo, jak skončili ostatní... Sebastian a Zoey se vzali. Mají krásnou dceru, jmenuje se po tobě.

Sky si splnila sen jako spisovatelka, byl jsem první, komu podepsala knihu. Všechny knihy, které vydala, jsou věnovány tobě.

Aaron cestuje po světě a věnuje se charitám a dětem, které mají vážnou nemoc.

Matt se oženil ale ne s Chloe. Pravda je taková, že od tvé smrti spolu nepromluvili. Jsem si jistý, že se milují a vždycky budou. Ale nedokáží spolu být, ještě k tomu nenašli dost sil, hlavně Matt. Utíká sám před sebou a já pořád nevím, jak mu pomoct.

Chloe si žije svůj svobodný život a vždycky jde do všeho naplno, nebo tomu tak aspoň nějakou dobu bylo. Víš, poslední dobou se o ni trochu bojím. Občas mám pocit, jako kdyby to vzdala a dal bych všechno za to, aby tě mohla ještě aspoň jednou vidět a vyslechnout si tvoji radu.

Každý rok se tady naše parta v tento den všichni scházíme a vzpomínáme na tebe, to určitě víš.

Byla jsi nám všem velkou inspirací a stále jsi. Naučila jsi nás, že si máme vážit svého života. Že vždycky může být hůř, a že jeden deštivý den netrvá napořád. Smířit se s tvou smrtí pro mě byl nadlidský výkon. Trvalo to roky a ještě pořád mi chybíš každičkým dnem. Stala jsi se mojí múzou. Každá píseň, kterou napíšu, je o tobě.

Doufám, že v příštím životě si tě znovu najdu a tentokrát mi nezmizíš. 

Věřím v to.

PODĚKOVÁNÍ

Chtěla bych poděkovat vám všem za tu neskutečnou podporu, krásné komentáře, zprávy a hlasy. Vím, že je tady spousta komentářů, na které jsem neodpověděla, ale opravdu si všechny čtu a všech si moc vážím. To, že trávíte čas u mého psaní pro mě moc znamená.

Jsem připravená na to, že mě za ten konec bude spousta z vás asi nenávidět a proklínat, ale já to takhle cítila. Takhle to mělo být už od začátku a já doufám, že mi to jednou odpustíte.  :)

Tenhle příběh vám měl předat určité poselství. Snad se dostalo ke každému z vás a odnesete si z toho své. 

Poslední tábor je můj první příběh, který jsem kdy napsala veřejně a určitě je to na něm hodně znát. Pokusila jsem se to nejhorší opravit a přepsat nesmysly, ale je dost možné, že tam pořád něco najdete. 

Budu se na vás na všechny těšit u dalšího příběhu!