Poslední tábor ✓

Kapitola dvacátá devátá: Pozor na vajíčka

Po celém večeru stráveném u ohně jsem se cítila neskutečně uvolněně a hlavně spokojeně. Když jsem dozpívala a sklidila společně s Chrisem velký, z mého pohledu téměř přehnaný, potlesk, tak se do zpěvu dali všichni. Carl a Adam si také přinesli svoje kytary a všechno bylo ještě o něco lepší. 

Vážně jsem litovala, že jsem na tábory nejezdila už jako malá. O hodně jsem přicházela.

„Je to divný, co? Uvědomit si, že tohle je náš poslední tábor," ozval se Sebastian, když všichni dávno odešli a u ohně zůstala jenom naše parta.

„Neříkejte mi, že nikdo z vás nepřemýšlel nad tím, že by sem jezdil jako praktikant nebo vedoucí?" vyhrkla zděšeně Sky a na všechny vrhla pohled plný otazníků.

Tiché praskání ohně přerušila až Zoey. „To není nic pro mě," zakroutila hlavou a Seb přikývl na souhlas, nečekaně. Ti dva byli naprosto neoddělitelní.

„I když to tady mám fakt rád, tak to není nic ani pro mě," zasmál se Chris a hodil do vyhasínajícího ohně větvičku, kterou zrovna sebral ze země.

„Ani ty?" obrátila se Sky prosebně na Aarona, který jenom omluvně pokrčil rameny.

„Já bych sem klidně jezdila dál jako vedoucí," ozvala se Chloe a všechny až na mě tím šokovala. „Co tak koukáte? Vždyť je to zábava a navíc, já to tady miluju," vysvětlila. „Ale bez vás to bude nejspíš nuda," smutně se pousmála.

„Měli bychom udělat tenhle tábor nezapomenutelný," navrhla Zoey a zpříma se mi podívala do očí. „Však víte, dělat bláznivý věci, které bychom si jinak nejspíš nedovolili. Prostě si udělat ty nejlepší vzpomínky."

„Souhlasím," vypadlo ze mě, aniž bych se nad tím vůbec zamyslela.

„Proč ne," přidal se Chris a všichni začali souhlasně přikyvovat. Bylo rozhodnuto.

***

Následující den ráno jsme si opět přivstaly. Sprchy byly volné jedině časně z rána a pokud se člověk nechtěl sprchovat v přecpané místnosti a poslouchat řeči holek, které nezajímalo vesměs nic jiného než nejnovější odstín rtěnky a jak koho sbalit, byla to ta nejlepší možnost.

Po snídani přišel Matt a Grace aby oznámili další hru. S ohledem na to, že nějaké sportovní hry na louce a boje o vlajky byly vyloučeny, protože nesnesitelná vedra stále pokračovala a sluníčko neúprosně spalovalo, muselo se přijít s jiným programem.

„Vzhledem k tomu, že je dneska opět vedro, nemáme pro vás nachystané žádné zátěžové hry," ozvala se Grace a získala si téměř veškerou pozornost v jídelně. Teda až na pár jedlíků, které víc zajímal talíř než to, co říkala. „Budeme hrát pouze v areálu tábora a jedině odpočinkové hry."

„Začneme takovou zábavnější hrou, která vám zabere celé dopoledne, které strávíte se svým týmem. Říkáme jí Na pilota. Je to velmi jednoduché. Každý tým dostane vajíčko, pro které budete muset postavit něco jako padák. Vajíčko budete totiž pouštět ze třetího patra budovy a při dopadu se nesmí rozbít!" vysvětlil nadšeně Matt. „Je to jenom na vás, co se rozhodnete sestavit. K dispozici budete mít brčka, provázky a papíry. Nic jiného není povoleno!"

„Máte deset minut na to, abyste se převlékli a sešli se s vaším vedoucím před jídelnou. Místo, kde budete tvořit je už na vás," řekla Grace a hlasitě zatleskala na znamení toho, aby všichni vyrazili do chatek a připravili se. „Nezapomeňte na pokrývky hlavy!"