Poslední tábor ✓

Kapitola devátá: Byl to jenom zlý sen

K chatce jsem doběhla celá roztřesená. Tak moc mě Chrisovo gesto a slova rozrušily. Nedokázala jsem normálně přemýšlet a výsledkem bylo to, že jsem prostě utekla. Nechala jsem Chrise za sebou i s jeho zmateným pohledem a naléhavým hlasem volajícím mé jméno.

Sedla jsem si na schůdky vedoucí do chatky a opřela si čelo o kolena. Musela jsem se uklidnit a srovnat si to všechno v hlavě. Vybavil se mi pohled jeho krásných očí a prsty, které se jemně dotýkaly mé tváře. Jen při té myšlence mi hořel snad celý obličej, a to se mi naprosto nepodobalo.

„Seber se!" špitla jsem si sama pro sebe a pleskla se do horkých tváří. „Určitě nejsem první holka, na kterou by tohle zkoušel. Nenech se vyvést z míry!" pokračovala jsem v tichosti a obrátila pohled k noční obloze, stejně jako to udělal dnes on, když jsme si povídali. Cítila jsem se klidnější, ale na spánek to teda nevypadalo.

Nakonec mě do chatky zahnaly až něčí kroky, které se pomalu blížily a já nechtěla, aby mě přistihl nějaký vedoucí nebo v horším případě Chris. Na posteli jsem se převalovala nejspíš ještě několik hodin, než se mi povedlo usnout neklidným spánkem.

Zdálo se mi, že jsem stála pod velkým stromem a bosýma nohama jsem se dotýkala měkkého, studeného trávníku. Nedaleko ode mě byla celá má rodina, a taky přátelé. Nikomu z nich jsem nedokázala jasně vidět do tváří, protože většina ke mně stále zády, ale věděla jsem, že plakali. Všichni byli oblečeni do černých šatů a schovávali se pod černými deštníky. Nebe se mračilo a pomalu se snášel ledový déšť, který jsem na holé kůži pociťovala jako tisíce jehliček. Snažila jsem se prodrat tou záplavou černých deštníků, abych zjistila, na co se tam všichni dívají, když v tom se mi zastavilo srdce. Do jámy se pomalu spouštěla rakev a já tak nějak tušila, že tělo uvnitř patřilo mně. Viděla jsem vlastní pohřeb.

***

Vzbudila jsem se zpocená a po tvářích mi stékaly horké slzy. Když jsem si je chtěla utřít tak mi došlo, že na sobě mám ještě pořád Chrisovu mikinu.

„Musím mu ji vrátit," zašeptala jsem do ticha a schoulila se na chvíli do klubíčka, cítíc jeho vůni, která mě trochu uklidnila.

Holky ještě spaly a nebylo divu. Bylo kolem sedmé ráno. Chtěla jsem využít situace skočit se vysprchovat, takže jsem tiše slezla z palandy, vzala si věci a nenápadně se vypařila. Cestou jsem hodila letmý pohled k ohništi. Chris už tam nebyl. Po celém areálu vládlo ticho, které přerušoval jenom zpěv ptáků.

Po příchodu do umývárny se mi ulevilo, protože tam nikdo naštěstí nebyl. Svlékla jsem se a podívala se na sebe do zrcadla. Pod očima se mi rýsovaly fialové kruhy a kůži jsem měla tak bledou, že kdybych se postavila ke zdi, asi by si mě nikdo nevšiml. Téměř splývala s mými bílými vlasy. Vystouplé klíční kosti mi na kráse taky nepřidávaly. Nehezky jsem ubývala na váze, ale s tím jsem musela počítat.

Po té, co jsem odtrhla svůj kritický pohled od zrcadla a konečně vlezla do jedné ze sprch, pustila jsem na sebe horkou vodu, která smývala poslední zbytky plamínků, které mi Zoey namalovala na obličej a společně s nimi i negativní pocity. Užívala jsem si každou kapku, která dopadla na moji holou kůži. Bylo to jako jemné pohlazení, které jsem tak moc potřebovala.

Jakmile se mi objevily varhánky na prstech, věděla jsem, že je čas jít. Rychle jsem se osušila a oblékla. Pokusila jsem se zakrýt kruhy pod očima, ale moc mi to nevyšlo. Bylo jasné, že Matt zase bude mít starosti. Hodila jsem přes sebe Chrisovu mikinu a šla.

Měla jsem takový pocit, že někdo nahoře mě asi hodně neměl rád, protože cestou jsem potkala Alison a tu blondýnu, co na mě včera řvala. Obě si mě vyjeveně prohlížely a já nechápala proč.

„Co to máš na sobě?" prskla na mě Alison a v tu chvíli mi to došlo. To ta mikina.

„Kde jsi to vzala?" zasyčela na mě blondýna a rychlým krokem se blížila ke mně. Vzala mě za ramena a natlačila ke zdi. Odvrátila jsem pohled a ona pokračovala. „Tak kde jsi k tomu přišla, ty malá –" nepovedlo se jí dokončit větu, protože nás někdo přerušil.

„Hej!" uslyšela jsem známý hlas. „Vypadni od ní, Hannah."

Podívala jsem se směrem, odkud hlas vycházel a spatřila Chrise, jak se opírá o rám dveří a propichuje Hannah nehezkým pohledem. Byla jsem zachráněna.

„Chrisi! Co ty tady?" vypískla Hannah nevinně a pustila mě. 

Místa, kde do mě zarývala ty svoje drápy bolela jako čert. Stála jsem tam jako přikovaná a dívala se do těch temně šedých očí, které mi nevěnovaly jediný pohled. Než Chris stačil cokoliv říct, objevil se za ním i Matt a pohledem se snažil odhadnout situaci.

„Co se tady děje?" zeptal se naštvaně, když mě viděl nehybně stát u zdi jako vystrašené štěně.

„Matte, to nic," ozvala se Alison a zářivě se na něj usmívala.

Jenže on jí to očividně nežral a zpražil ji pohledem. Alison sklopila oči k zemi a už nic radši neřekla. Brácha ke mně pomalu došel, vzal mě za ruku a odtáhl pryč.

„Díky," promluvila jsem tiše k Chrisovi, když jsme kolem něj procházeli. Netušila jsem, jestli mě vůbec slyšel. Do očí jsem se mu už podívat nedokázala.

Brácha mě táhl až k bazénu, kde jsme si oba sedli na lavičku. Nikdo neřekl ani slovo, jen jsme tiše pozorovali klidnou hladinu vody.

„Co se tam dělo?" zeptal se nakonec.

„Řekněme, že to samé, co včera," pokrčila jsem rameny. „Chris mi u ohně půjčil mikinu, protože mi byla zima."

„A holky to nemůžou rozchodit," doplnil mě Matt.

Přikývla jsem na souhlas a stále pozorovala průzračnou hladinu vody, ve které se odrážely obrysy stromů.

„Takže s Chrisem to večer dopadlo dobře," pokračoval brácha a já cítila horko ve tvářích.

„Jo, bylo to v pohodě," pípla jsem neutrálně.

„Ale moc dobře nevypadáš, Mio. Jsi hrozně bledá, bolí tě něco?"

„Nebolí, neboj se," usmála jsem se, ale pohledem jsem uhýbala, kam to jen šlo.

„To je těžko proveditelné, víš?" odpověděl mi se smutkem v očích a já jen tiše přikývla.

***

K snídani byla míchaná vajíčka s chlebem. Nemohla jsem si stěžovat a s chutí se po dlouhé době pustila do jídla. Holky samozřejmě vyzvídaly, co se včera dělo a já nechtěla lhát, tak jsem vyklopila všechno.

„To si děláš srandu, proč jsi utekla?" zeptala se mě zděšeně Zoey a Chloe jí věnovala nechápavý pohled. Kdyby to šlo, nad hlavou by se jí objevil jeden velký, rudý otazník.

Ještě pořád měla na obličeji zbytky z včerejší masky a vypadala legračně. „Celou dobu Mie vyprávíte, jakej je to prevít a teď jste v šoku, že od něj utekla?" zavrtěla hlavou a zhltla další lžičku vajíček.

„Jenže pořád je to Chris! Každá by ho chtěla," protestovala Zoey dál.

„Každá ho taky měla," poznamenala Chloe a protočila oči. Musela jsem se zasmát.

„Každá ne," ozvala se Sky a věnovala Chloe významný pohled.

„Neřešte to, holky," zastavila jsem debatu. „Já nikoho nechci a tím myslím opravdu nikoho. I když je tady řeč o někom, jako je Chris."

Zoey nechápavě zavrtěla hlavou a dala se do snídaně. Sky nejspíš chtěla ještě něco říct, ale přerušila ji Grace s Henrym, kteří přišli oznámit další hru a čas nástupu.