Poslední tábor ✓

Kapitola dvacátá první: After all you're my wonderwall

Moc dobře jsem si uvědomovala, jaký jsem sobec. Místo toho, abych využila situace a nechala Chrise jít, přitáhla jsem ho k sobě ještě blíž. Nemohla jsem si pomoct. I když mi rozum v hlavě spouštěl poplašnou sirénu, ignorovala jsem to. Nechala jsem se unést svými pocity.

Chris měl samozřejmě problém, protože utekl. Bylo mu to jedno. Viděla jsem mu to na obličeji, když ho Rick táhl k sobě do kanceláře a celou cestu na něj křičel, dokud nezmizeli z dohledu. Náš tým se umístil na posledním místě, což se dalo očekávat, když hráli v oslabení.

Po večeři se konal další táborák. Tentokrát už jsem se ho mohla zúčastnit. Na chatce mě holky jako pokaždé zahrnovaly tunou otázek.

„Tak jak ti je?" zeptala se Sky, která právě tlačila nějakou sušenku.

„Jo, už je to v pohodě. Říkala jsem, že to nic není," usmála jsem se.

„Nevíš, kde byl Chris? Rick totálně zuřil, když zjistil, že se zase vypařil," ozvala se Zoey.

„Nevím," pokrčila jsem rameny. Nějak jsem neměla vůbec chuť bavit se o dnešku. Cítila jsem se unaveně.

Chloe si mě prohlížela se zamyšleným pohledem. „Tak už ji nechte. Vždyť jí furt jen vyzpovídáváte. Svět se snad netočí kolem Mii a Chrise," řekla a zpražila holky pohledem. „Radši se koukej pochlubit, co se dneska stalo tobě, Sky," mrkla na ní.

Sky se začervenala a dívala se do země.

„Co se stalo?" zeptala jsem se nechápavě.

„Aaron dneska políbil Sky," odpověděla Zoey místo ní. „Při hře si jí odtáhl stranou. Jenže to nebylo dost daleko, takže to nejspíš většina lidí viděla. A kdo to neviděl, tak tomu napověděla Sky, která byla rudá až na zadku, když se vraceli" zasmála se. „Byla tak roztomilá!"

„Zoey!" okřikla jí Sky a zabořila hlavu do polštáře.

„To je přece super, ne?" zeptala jsem se. „Aaron se ti líbí už nějakou dobu."

„Už asi tak... věčnost?" ozvala se Chloe úsměvně.

Zpražila jsem jí pohledem typu ‚ty máš co říkat' a s úsměvem zakroutila hlavou.

„To jo, ale Aaron je něco jako Chris. Vlastně celá jejich chatka je taková," zabrblala Sky do polštáře.

„Sebastian takový není!" zaprotestovala Zoey a Chloe se na ní podívala s nevěřícným výrazem. „Jasně, že je. Promiň zlato, ale kdo si myslíš, že to včera dělal s Patti za chatkami?"

„To nebyl Sebastian! Mohl to být Chris, nebo kdokoliv!"

„Chris byl včera s Miou, Aaron seděl u táboráku a Zack ještě nedospěl do toho bodu, že by klátil holky za chatkou. Teda doufám," přesvědčovala ji dál Chloe a Zoey se to jenom podle výrazu vůbec nelíbilo. Vypadala vážně ublíženě.

„Kdo je Patti?" přerušila jsem nesměle tuhle nepříjemnou konverzaci.

„Praktikantka," odpověděla mi naštvaně Zoey. „Je jich tady asi pět, ale každý rok se většinou mění, takže je tady skoro nikdy nezná. Ztratí se v davu," vysvětlila. „Tomu se mi nechce věřit... Chloe, jsi si jistá, že to byl Sebastian?"

„Zo, proč bych ti lhala? Sama moc dobře víš, jakej je."

Bylo mi Zoey líto. Chloe sice říkala, že jsou tak nějak spolu jenom na táboře, ale bylo na ní vidět, že ho miluje. Neměla daleko k slzám. Chtěla jsem ji obejmout, ale než jsem slezla z palandy, už byla na odchodu.

„Jdu se projít, holky. Chci být sama, takže běžte na táborák beze mě," oznámila Zo, a i když k nám stála zády, bylo mi jasné, že brečí.

Venku už byla tma jako v pytli a já z toho neměla dobrý pocit. „Snad se jí nic nestane," strachovala jsem se.

„Doufám, Zo je hodně impulsivní a nevyrovnaná. Snad se brzo vrátí," řekla smutně Sky. „Nemá ráda, když jí v takové chvíli někdo stojí za zadkem. Potřebuje si srovnat myšlenky. Ale jestli se nevrátí do hodiny, tak jí půjdeme hledat, jo?"

„Půjdeme," souhlasila Chloe, kterou očividně mrzelo, že to vůbec před Zo vypustila z úst. „Ale zatím bychom se měly ukázat na táboráku."

Přikývla jsem. Oblékla jsem si černé legíny a přehodila přes sebe volnou vínovou mikinu.

***

„Místo akorát pro nás!" vykřikla Chloe, když si všimla poslední volné lavičky.

Aniž bych se za sebe podívala, zacouvala jsem na lavičku a místo toho, abych cítila pod sebou studené dřevo, sedla jsem si do měkkého a teplého... něčeho. Nechápavě jsem se za sebe otočila a s vypísknutím jsem zase stála na nohách. Seděl tam ten hnědovlasý kluk s očima jako čokoláda, který mě v lese srazil k zemi, když nesl kýble s vodou a pobaveně mě sledoval.

„Klidně si mohla zůstat sedět, kočko," zasmál se.

„P-promiň, vůbec jsem si tě nevšimla," zakoktala jsem se a podívala se na Chloe s prosbou o pomoc v očích. Jenom mě pobaveně sledovala a neměla daleko k výbuchu smíchu.

„Můžeme si přisednout?" zeptala se Sky a aniž by čekala na odpověď, nacpala mě vedle toho kluka a sedla si. Chloe jí následovala a pobaveným úšklebkem.

„Mark," natáhl ke mně ten kluk ruku.

„Mia," přijala jsem ji. „Ty jsi tady jako praktikant? Moc tě tady nepotkávám."

„A chtěla bys?" zeptal se s jiskrou v očích. Když viděl můj nechápavý pohled, hned se zasmál. „Dělám si srandu. Jo, jsem tady jako praktikant. Děláme tady všechnu tu pomocnou a okolní práci, nebo se staráme o prcky, takže nás moc nemáš šanci vidět," vysvětlil a usmál se.

Bylo na něm něco zvláštního. Určitým způsobem mi připomínal Dennyho, nejspíš tou svojí přátelskou aurou, ale bylo tam ještě něco. Možná ty čokoládové oči. Těžko říct. Byla jsem z něho trochu nervózní, ale sama jsem si v duchu uvědomovala, že Chrise rozhodně nepřekonával.

Pořád si mě prohlížel se zvláštním úsměvem a já se snažila dělat, že to nevidím. Byla jsem z něho čím dál více nesvá a v davu kolem ohně jsem se snažila najít Chrise. Neúspěšně, nikde jsem ho neviděla, ale to platilo i pro Sebatiana a Aarona. Zack seděl vedle nějaké holky, která se smála něčemu, co jí právě šeptal. Malý Casanova.

Carl mezitím spolu s Adamem hráli na kytaru a zpívali mojí oblíbenou písničku od Oasis.

„'Cause maybe

You're gonna be the one that saves me

And after all

You're my wonderwall"

Přemýšlela jsem, jaké by to bylo, kdyby ji zpíval Chris a jen při té myšlence se mi vyloudil úsměv na tváři. Aniž bych si to uvědomila, dala jsem se do zpěvu a můj hlas sílil a sílil. Už dlouho jsem nezpívala z plných plic.

„I don't believe that anybody

Feels the way I do about you now"

Cítila jsem pohledy lidí, kteří se na mě otáčeli se zvědavými pohledy a jak spousta hlasů utichla a můj tak vynikal ještě víc. I když mi došlo, že Mark na mě zírá s otevřenou pusou, nedokázala jsem se zastavit. Holky vypadaly podobně jako ostatní. Všichni se na mě jeden po druhém otáčeli. Na konci písně mi táborníci začali nadšeně tleskat a pískali. Až v ten moment mi došlo, že jsem si tady udělala takový malý osobní koncert, a že Chris stojí na druhé straně přímo naproti mně s tím nejkrásnějším úsměvem, který jsem kdy viděla.