Flying Killer[✓]

~why~

Jungkook

,,To vám mě a mých bratrů není vůbec líto?!. Proč kvůli vám musíme trpět my?! Řekněte mi jeden dobrý důvod proč?!" Křičel jsem z plných plic na své rodiče. Byl jsem vystrašený. Nechtěl jsem na ně křičet ,ale musel jsem jinak by mě neposlouchali.

,,Nekřič po nás! Museli jsem jinak by jsme o život přišli všichni!" Co to je sakra za důvod?!

,,Matko to ti není ani líto vlastních dětí?!" Po tvářích se mi stékaly malinké potůčky slz.

,,Nebudu se s tebou o tom bavit a běž do svého pokoje" řekla a bez známky jakékoliv emoce v obličeji odešla pryč.

,,Je mi to líto Jungkooku" můj otec byl smutný ale s rozhodnutím matky nic udělat nemohl. Smutně se na mě podíval a odešel za matkou.

Večer

Brečel jsem. Stále jsem jenom brečel. Nechtěl jsem jít do podsvětí. Bál jsem se. Nechci opustit Hoseoka a ani rodiče. I přesto jak se ke mě chovají je mám rád. ,,Jsi v pořádku bráško?" Ozval se místnosti hlas mého milovaného brášky. ,,Ne nejsem" řekl jsem se sklopenou hlavou.

,,Je mi to líto Jungkookie" pevné mě objal a rozbrečel se. Já jsem další slzy už nezadržoval.

________
Že začátku budou kapitoly trošku kratší, ale doufám že nevadí 😉

Budu ráda za názor 😺napište mi ho do komentáře 😊