Flying Killer[✓]

~who are you?

Jungkook

Musel jsem na chvíli pryč. Vyšel jsem ven před dům a křikl na procházející služku. ,,Hele Sáro řekni ze jsem se šel proletět" ,,a-ano pane" řekl s rudými tvářemi a utekla pryč. Tady má na mě někdo zálusk. Ušklíbl jsem se a jemně mávl křídly a vzlétl.

Krásný pocit zase letět. Je to jako být jen svobodný a nemít žádné starosti. Ale po chvíli to zase odejde.
Proletěl jsem mezi mraky a uviděl krásnou zelenou krajinu. Byl jsem tím vždy ohromený. Nikdy jsem moc na zem nesměl takže nevím jaké to tam je.

Ano jsem sice anděl, ale ze svého lidského života si nic nepamatuju.
Mám letět níž?. Tahle otázka se my teď zrodila v hlavě. Třeba to není tak špatný nápad. No za risk nic nedám.

Trochu jsem se naklonil a začal jsem plachtit směrem k zemi. To jsem ale  neměl dělat. Blbej vítr. Letěl jsem strašně rychle a strašnou rychlosti jsem se blížil k zemi. Snažil jsem se to nějak ubrzdit mával jsem křídly v proti směru ale nebylo mi to nic platné. Vzdal jsem to. Přestal jsem se úplně hýbat a jen čekal na náraz.

Stalo se tak ale nenarazil jsem do tvrdé cihlové zdi. Cítil jsem silné škubnutí a následně strašnou bolest v pravém křídlu. Nechal jsem zavřené oči. ,,Sakra proč jsi nic neudělal?!" Uslyšel jsem hluboký hlas. Pomaličku jsem se opovážil otevřít jedno oko a následně i druhé.

Přede mnou stál kluk s blonďatými vlasy a velkými, černými křídly.
,,J-já..já jsem nemohl" řekl jsem tak potichu že jsem ani nevěřil že mě slyšel.

,,Co tady vůbec děláš? Vůbec tady nemáš být." Řekl a klekl si spolu se mnou v náruči na zem. Zády mi přišla neskutečná bolest. Musel jsem si dát ruku před pusu, abych nevykřikl. Z očí mi začaly téct slzy.

,,No tak nebreč co tě bolí?" Zeptal se docela vystrašeně. ,, K-křídlo.." rukávem bílé košile jsem si utřel slzy.
,,Odnesou tě zpátky ano?" Překvapeně jsem se na něj podíval.
,,Ale ty tam nesmíš" i blbý by poznal že je z podsvětí.

Trochu se zamračil. ,,Já to vím ale ty se tam sám nedostaneš" hořce se zasmál. ,,Dobře" přikývl jsem a pokusím se postavit.(na nohy😂)
Všiml jsem si že my podal ruku na pomoc. Chvilku jsem tikal mezi jeho rukou a jeho tmavýma očima.

Nakonec jsem ho opatrně chytil za ruku. ,,Dej mi ruce okolo krku",,cože?"
Překvapeně jsem se na něj podíval.
,,Jinak tě tam nedostanu" zamračené se na mě podíval. Pomalu jsem mu ruce omotal kolem krku a položil si hlavu na jeho hruď. On mi dal ruce kolem pasu a přitáhl si mě blíž k sobě.

,,Drž s pevně"zasmál se a už jsem cítil jemné škubnutí a silný vítr. Ale ten jsem nevnímal. Vnímal jsem tlukot jeho srdce. Bylo pomaleji než to lidské ,ale bylo to uklidňující. Nevnímal jsem ani tu neskutečnou bolest křídla.

,,Hej už jsme tu" překvapeně jsem otevřel oči a rozhlédl se kolem sebe. Opravdu byli jsme blízko mého domu.
,,Ehm d-děkuju za pomoc" trochu jsem se zakoktal sklopil hlavu dolů.

,,Není zač ale nikdy jsi mě tady ani dole  neviděl jasný?" Řekl přísným hlase a ukazováčkem mi zvedl obličej.
,,D-dobře" díval jsem se mu do očí, které se červeně zaleskly.

Rychle se otočil, švihl křídly a byl pryč.

Taehyung

~,,Brzo se uvidíme" ~

____________

Doufám že se delší díl líbí ♥️
Budu ráda za názor 👌♥️