PŘÍBĚH DÁVNA To je ona!

5. JEDEME DÁL

"Třeba jel tu ztracenou princeznu hledat."

"Prosím tě náš syn? Vždyť ani neví, že se má ženit. "
"V tom bych oponoval." Ozve se strážný, který za ním před chvilkou přišel. "Váš syn to věděl, slyšel vás jednou, když jste o tom mluvil s královnou. Chápal, co ten sňatek znamená pro naše království a že díky němu nás Zrendn nemůže dobýt. Nesouhlasil s ním, ale chápal a podřídil by se. Sice chtěl utéct, ale rozmyslel si to. A teď když utekla princezna, ji chce najít a vidět, která dívka si to dovolila před ním utéct."
"Ještě že můj syn není moc dobrý stopař. Určitě se brzy vrátí." Myslel si král a královna je se zaujetím oba poslouchala.
Strážný ale zavrtěl hlavou. "Váš syn se velmi zlepšil za poslední čtyři roky. Je to skvělý voják. Ba dokonce jeden z nejlepších."
Doufám, že nemluvil pravdu jinak jsem namydlená. A že mě jel hledat? Tak ať, stejně mě nenajde a když už ani mě nepozná.
"Myslím, že princ se nevrátí dřív, než najde ztracenou princeznu." Dodá strážný Petr.
Královna se na to usměje. "Petr má pravdu. Náš syn je po tobě muži. Nikdy se nevzdává."
"To je možné." Odvětí král a usměje se na svou manželku. "Ale moc dobře si vzpomínám, jaké byl před čtyřmi roky poleno. Určitě se to moc dobře nedoučil. A Petr si nemůže dovolit mluvit o svém budoucím králi nijak zle. Takže to náš syn asi nezvládne." Rozhodl král.
"Petře, pojedeš s námi na Esmerský zámek. Až se to tam vyřeší, vezmeš si s sebou těch pět vojáků, co jste měli s Evženem minule a pojedete ho hledat." Řekl král a s královnou po boku se vracel do kočáru.
"Ano pane." Odpověděl strážný Petr a vracel se ke svému koni.
U kočáru ještě stáli pár minut. Petr rozmlouval s králem a královna přikyvovala. Rozumět jim však nebylo.
Král, ať už je celkem starý, je docela fešák. Otec říká, že je to dobrý král.
Pokud je jeho prvorozený a jediný syn alespoň trošku po otci, neměla bych se čeho bát.
Prince jsem však měla poznat jinak. Nechci ho poznat až před oltářem a zamilovat se do něj až po svatbě. Chtěla bych ho poznat před svatbou a u oltáře vědět, koho miluji.
Copak je tak těžké pochopit, že své Ano chci říci někomu, koho z celého srdce miluji?
Královna je velmi něžná. Skoro jako naše matka.
Zajímalo by mě, jestli by si princ vybral nějakou rozmazlenou ochechuly, nebo radši někoho jako jsem já. Takovou jak mě nazývá matka, divoženku.
Král vykoukl z okénka kočáru, aby viděl, jestli jsou všichni připraveni.
Petr na něj kývl ze sedla, aby potvrdil jeho předtuchu, že mohou vyrazit.
Zavelel k odjezdu do našeho Esmerského paláce.
"Jedeme dál."

Tak zase taková kratší kapča.
Pište, ptejte se, raďte.
Jak na Vás zatím působí princezna Ely?
Moc díky, mám Vás ráda.😘