PŘÍBĚH DÁVNA To je ona!

13. KDE JE?

"Vezmeš si mě?"

Úplně mě tím dostal. Každý den ho nosil u sebe a čekal dokud nepřijedu. Já bláhová ho podezírala, že má jinou. Stydím se.
Když se podívám do jeho zelených očí, vidím v nich nedočkavost, touhu a očekávání.
Miluji ho.
"Ano, ano, ano!" Řekla jsem nedočkavě a skočila mu do náručí.
Nedočkavě mě políbil. Na prsteníček mi navlékl stříbrný prstýnek. S růžovým kamínkem ve tvaru srdce okolo jsou bílé kamínky a po obou stranách září dvě malá stříbrná srdíčka.
Musel na něj šetřit opravdu dlouho.
Byl nádherný.

BILL

Hledám ji už týden. Měla to skvěle vymyšlené. Stopy vedly na sever. Tam se ale otočily a mířily na jih.
Neúmyslně za sebou nechaly stopy, ale stále nevím, kam a za jakým záměrem jela.
Petr, můj domácí učitel a stráž, mě učil, jak vystopovat cokoli, ale jeho ani mě by nikdy nenapadlo, že budu stopovat princeznu a svou budoucí manželku.
Když jsem se tom dozvěděl, myslel jsem, že to bude nějaká princeznovská slepice, která bude omdlévat a vyšívat, jako všechny ostatní.
Ale to jsem se pěkně spletl. Do sňatku jsem šel jenom kvůli našemu království.
Rodiče mi to nechtěli říct, abych se z toho nevykroutil a mě přitom nic takového ani nenapadlo.
Zato princezna, u které si mysleli, že by něčeho takového nebyla schopná, se z toho vykroutila. Teď si připadám trochu jako nekňuba, kterému musí rodiče shánět nevěstu.
Jakmile přijel Pavel, který byl v Esmerském zámku, jako můj špeh, aby zjistil jaká je princezna, řekl mi, že princezna se snaží vypadat přede všemi jako dáma, ale ve skutečnosti je to pěkná divoška. Dorazil za mnou se zpravou, že princezna Angelika utekla se svou komornou Drahomírou.
Princezna mi připadala zajímavá už tehdy, když mi Pavel napsal, jaké všechny vylomeniny už udělala a co teprve teď, když se ničeho nebála a klidně si utekla.
Prý jednou vymyslela plán, jak pustit otce třinácti dětí ze žaláře, kde seděl za to, že chtěl pro děti ukrást kůrku starého chleba.
Její otec jí za to dal domácí vězení.
Lidé si ji za to tolik oblíbili, že potřebovala mezi ně.
Proto utekla po hradbách do města.
Lidé ji mají rádi pro její dobré srdce a já doufám, že se budeme mít rádi i my dva navzájem.
Zachránila chlapce ze splašeného koně.
Dalšího když se topil v jezeře.
K jedné ženě, která byla před porodem, přivezla doktora.
Sehnala spoustu lidí, aby mohli jít hledat dřevorubce, který byl zaklíněný pod spadlým stromem. Její bývalé komorné pomohla tím, že ji vyslechla, velice se zkamarádili a ze služebné bez rodičů, kterou do zámku prodaly, ze služky která umývá záchody, se stala princeznina komorná a její nejbližší kamarádka, která se s ní učila bojovat a teď s ní utekla.
Princezna ji zachránila. Jeden strážce se jí chtěl dostat pod sukni a když ona nechtěla, chtěl jí zabít. Tomu však zabránila princeznička, která toho prevíta zneškodnila.
A teď jsou pryč.
Její předchozí komorná, která byla sirotek, s ní dělala plno vylomenin. Angelika ji dostala ze služby, na svatbě ji vedla k oltáři a šla jí za svědkyni.
Její svatební šaty jí šila sama princezna.
V mých očích to už není žádná nafoukaná princeznička, ale skvělá obětavá dívkadívka, která by snad mohla být jednou ženou, kterou bych mohl milovat, s kterou bych si rozuměl a se kterou bych vládl a poddaní ji milovali jako já.
Kámarádi mě se sňatkem uklidňovali, prý si budu moci přitáhnout nějakou milenku, ale ona by mi určitě žádnou milenku nedovolila.
Chci ji najít, ale nesmím se moc zamilovat, ani ona se do mě nesmí moc zamilovat. Zatím.
Je to zatím moc nebezpečné.
Bohužel.
"Najdu ji. Vezmu si ji. Zamiluji si ji. Ochráním ji. Ale kde je?"

ELY

S Alenou jsme běhali z kuchyně k pípě od pípy do lokálu a z lokálu zase do kuchyně.
Najednou dovnitř vtrhne Draha a za ní jde Jirka s úsměvem tak šťastným, že jsem takový viděla, naposledy u rodičů malé Eleanorky.
Má kamarádka se mi šťastně vrhne okolo krku. Na prstě na levé ruce se jí něco zaleskne v záři slunce, která se line z oken.
Draha šťastně vykřikne.
"Budu se vdávat."