I (never) really loved you

Část 55.

Niall

Ráno mě probudil pocit, že mě někdo sleduje. Unaveně jsem pootevřel pravé oko a naskytl se mi pohled na sladkého Liama. Ležel v bílých peřinách a s úsměvem si prohlížel mou tvář. Oko jsem zase zavřel, ale úsměv na rtu nezmizel.

Miluju taková rána. Dlouho jsem o tom snil... Probouzet se vedle člověka, kterého miluju. Vědět, že ráno nebudu v posteli sám a budu mít koho políbit, třeba jen na tvář. Ta osoba mě obdaří úsměvem, jemně mě pohladí po tváři a přivine si mě do náruče. A teď je to realita. Mé sny se staly pravdou. Vedle mě leží dokonalá osoba, kterou miluju celým srdcem. Vím, že s ním prožiju další nádherný den. Užiju si každý dotek, jeho zvonivý smích a zářící oči. Uslyším jeho dokonalý hlas, ucítím jeho perfektní vůni. Už nebudu sám.

"Ahoj." zachraptěl jsem.

"Ahoj." věnoval mi polibek.

"Kolik je hodin?" začal jsem se vymotávat z peřiny.

"Za dvě hodiny odlétáme." usmál se. "Na stole máš snídani."

Pohledem jsem sjel na stůl. Byla tam hormada vanilkových koláčů, které ze srdce miluju. "Děkuju." vzal jsem si dva a šel za ním zpět. "Otevři pusinku..." zasmál jsem se, ale Liam poslechl. Ulomil jsem tedy kousek koláče a vložil mu ho do úst. Než mi došlo, co má v plánu, bylo už pozdě.

"Liame!" polekaně jsem uskočil, zatímco on se dusil smíchy. "Ještě jednou mě kousni a uškrtím tě!" naštvaně jsem vstal a odešel do vedlejšího pokoje, kde jsem si zapnul televizi. Zrovna končila nějaká ukázka.

"Právě jste viděli záznam ze včerejšího koncertu Liama Payna. No nebyli spolu kluci sladcí? Pod naším příspěvkem na instagramu jste měli možnost vyjádřit svůj názor, tady jich pár máte: "Za mě kluci byli k sežrání, taky bych chtěla, aby mě někdo miloval natolik, že by se nebál říct to veřejně." "Moc jim to přeju, ukáplo mi pár slziček..." "Viděla jsem to živě a musím říct, že atmosféra by se tehdy dala krájet. Chtěla jsem být budoucí paní Payne, ale jak vidím, místo už je obsazené." "Včera ten Meet&Greet byl nejlepší! Když jsem je viděla na pódiu, Niall se mi nelíbil, ale když jsem s ním pak mluvila, zamilovala jsem si ho! Kluci, jste boží!", ale tento druh názoru není jediný, taky se tu objevily negativní komentáře: "Nejsem homofob, ale gaye a lesby nesnáším!" "Niall se teda moc nepředvedl, když se u limuzíny ukázal se zdviženým prostředníčkem..." "Liam si zaslouží lepšího." "Jsou nechutní... Doufám, že si Liam jen dělal srandu." "Hoši, doufám že vážně nejste teplí. Je mi z vás zle." - za mě jsou tyhle názory opravdu ošklivé a hlavně velmi nevhodné... No posuďte sami. Hrůza. Kluci, za mě vám to spolu vážně sluší, jste k nakousnutí! Tohle byl ranní rozhovor s Lisou Cellia zaměřený na největší trháky včerejška. Zatím na viděnou!" zamávala do kamery tmavovláska a vyskočila série reklam.

"Nialle-" rozezněl se jeho hlas místností po tom, co se vedle mě posadil.

"Slyšels to?" šeptl jsem.

"Jo..." vydechl po chvíli.

"Proč to ti lidi dělají?" zakroutil jsem hlavou. "Tohle je tak hnusný." vyprksl jsem.

"Mrzí mě to."

"Mě taky." uchechtl jsem se. "Mrzí mě, že nám tu lásku tolik závidí." zasmál jsem se a lehl si Liamovi do klína.

"Vyděsil si mě." uchechtl se. "Myslel jsem, že ti vadí ty řeči."

"Vadí." zamračil jsem se. "Ale vím, že je to součást tvého života. Snesu to, dokud budeš se mnou."

"Neopustím tě." po jeho slovech jsem si sedl a políbil ho.

"To doufám." vstal jsem a šel si zase zbalit věci, které jsem včera stihl vybalit.

"Chceš se jít ještě dneska projít po městě? Hodili bychom věci do auta a pak si někam zašli." nabídl.

"Jasně, proč ne?"

Jak se řeklo, tak jsme udělali. Procházeli jsme se po nádherném parku, ruku v ruce a užívali si volný čas v nepoznaném koutě světa.

"Ty jsi Liam?" ozvalo se nám za zády. Vylekaně jsem uskočil a otočil se na mladou dívku.

"Ahoj." usmál se.

"Ahoj." řekla zasněně. "Podepsal by ses mi prosím?" podala mu fixu a kryt na telefon.

"Jistě." načmáral tam svůj autogram.

"Nialle? Můžu dostat i tvůj podpis?" otočila se na mě nesměle.

"Bez problému." zazubil jsem se, ale ovládl mě zvláštní pocit. Rychle jsem zopakoval Liamův předešlý čin a ona mě objala.

"Díky." usmála se na nás a odběhla za skupinkou holek, které si nás očividně natáčely.

"Pojď, rychle než se odhodlají jít sem taky." zasmál se a znovu si se mnou propletl prsty. "Pak už bychom se odtud jen tak nedostali."