I (never) really loved you

Část 29.

Asi vám ani nemusím říkat, jak večer skončil. Ráno jsem se probudil v posteli zase sám. Nebudu lhát štvalo mě to. Vyšel jsem z postele a chtěl si udělat kávu, ale to, co jsem viděl, mě donutilo se zastavit v pohybu.

Liam se muchloval s Lukou. Smál se a Luka vypadal, jako by si ho zamiloval. Šťastně jsem se usmál a dál je sledovat. Li na něj šišlal a dělal ťutí ňutí... Vypadal jako magůrek. Ale můj magůrek!

"Ni!" zděsil se, když mě zahlédl. Začal jsem se smát. Pomalu jsem nemohl ani dýchat! Liam byl jako malé dítě, které mamka načapala při něčem zakázaném.

"Dáš si kávu?" zeptal jsem se, když jsem se přestal smát.

"Jo, ale já mám lepší otázku." Zastavil jsem se v pohybu. "Nechceš se mnou jít do kavárny?" zazubil se. Mé oči se rozzářily.

"Jo." rychle jsem se běžel převléknout.

Půjdeme s Liamem na veřejnost. Liam půjde se mnou ven, mezi lidi! Já vím, už jsme několikrát takhle někde byli, ale tohle bude jiné. V čem? Nebyla to nutnost. Ani zdvořilost. Prostě se mnou chce jít.

"Nialle! Trvá ti to..." zaúpěl Liam znuděně.

"Jo, už jdu!" zakřičel jsem z koupelny.

S Lim jsme se přemístili do jeho úžasného auta a vyjeli jsme do centra. Už při výstupu se na nás lidé dívali. Mám pocit, že nás i fotili. Když jsme okolo nich procházeli, něco si šuškali.

"Ni, v pořádku?" staral se. Chtěl mě chytit za ruku, ale já uhnul.

Nemůžu mu udělat ostudu. Nejsem pro Liama dost dobrý. Budu muset začít chodit do fitka, abych vypadal stejně úžasně jako on. Zaslouží si víc a já chci být víc. Ale ještě nejsem.

Liam svou ruku stáhl a pohled zabodl do země.

Liam

Odtáhl svou ruku. Určitě se za mě stydí kvůli toho rána. Já mám být chlap, ale mazlil jsem se se psem jak nějaká baba. Tohle jsem pokazil... Možná mu vadí, jak nás ti lidi fotí. Mohli jsme zůstat doma. Měli jsme tam zůstat...

Když jsme došli do kavárny, otevřel jsem mu dveře. Věnoval mi krásný úsměv a sedli jsme si do jednoho boxu v rohu. Objednali jsme si kávu a já vytáhl peněženku, že rovnou zaplatím, ale Niall do mě pod stolem kopl. Zmateně jsem se na něj podíval a než jsem stihl zareagovat už platil on.

"Niallere!" prskl jsem rozzuřeně, když servírka odešla. Vystrašeně se na mě koukl a přikrčil se. On se mě bojí?

Niall

Křičel na mě. Prsknul na mě mé jméno tak příšerným způsobem, že jsem se prostě musel stáhnout. Musel jsem se od něj posunout. Sedíme sice naproti sobě, ale já se více zabořil do sedačky.

Nialle, on sakra není pitomec z tvé školy. Není! Je to Liam a ten ti neublíží. Má tě rád... Neřekne ti nic ošklivého, neshodí ti věci na zem a ani se ti nebude smát. Tak sakra přestaň dělat blbiny!

"Nialle, moc se omlouvám..." bál se, že mi ublížil. Zmohl jsem se jen na prudký výdech a úsměv. Chvíli jsem takto seděl, ale pak jsem se rozhodl tuhle část ukončit.

"Máš na dnešek nějaké plány?" zeptal jsem se, jako by nic.

"Nialle, opravdu mě to mrzí-"

"To nic. Jen špatné vzpomínky. Nic si z toho nedělej." zářivě jsem se usmál a on jen přikývl.

"Dneska jsem chtěl být s tebou, jestli ti to nevadí." zazubil se.

"Ten plán se mi líbí-" zazvonil mi telefon. "Ahoj Zayne, co se děje?"

*Ahoj, Nini, mohli bychom dneska z Gigi na chvíli přijet k tobě? Potřebujeme ti říct něco moc důležitého...*

"Já... Jo, asi jo. Nebude vadit, když tam bude i Liam?" usmál jsem se na něj.

*Gigi!? Bude tam vadit Liam!?* na chvíli se odmlčel. *Tak prý nebude.* uměl jsem si představit ten jeho úsměv. *Fajn, tak za hodinku jsme tam. Ukliď.* a položil to.

"Li, musíme domů." zavelel jsem.

"Co? Proč?" vypadal zklamaně.

"Zayn chce, abych uklidit." zasténal jsem. Liam se zasmál a já rychle dopil svou kávu. Už jsme se chystali k odchodu, když v tom k nám přišla skupinka holek. Jen stály a koukaly na nás jako na Boží obraz.

"Ehm, ahoj." usmál se Liam. Jedna holka začala pištět. Upřímně, byl jsem vyděšený.

"Ahoj." řekla jedna zasněně.

"Copak byste rády?" usmál se ještě víc.

"Fotku s tebou a Niallem Horanem." všechny koukly na mě. Myslím, že zděšení v mých očích bylo více než viditelné.

"Nevím jestli Niall-" nenechal jsem ho domluvit.

"Proč ne?" usmál jsem se a s Liamem jsme se k nim postavili. Čekal jsem normální fotku. Holky nás postavili doprostřed a nějaký týpek fotil. Začal odpočítávat a na 'teď' mi ta holka vedle mě otočila hlavu a políbila mě.