I (never) really loved you

Část 64.

Zvukovka byla to nejkrásnější, co jsem kdy slyšel. Jeho hlas se rozléhal prázdnou arénou a já se toho nemohl nabažit. Když se vše připravilo, šli jsme do zákulisí, kde si nás vzala Tessie a rozdala personálu rozkazy. Všichni dělali to, co měli a já šel s Liamem do maskérny. Lidé byli stejní jako předtím. Nazval bych je jeho týmem. Holky Liama učesaly, oblékly a daly mu na tvář vrstvu make-upu. Já si mezitím se všemi povídal. Byli hrozně milí.

"Deset minut a začínáme!" zakřičela Tessie přes celou místnost. "Ni? Budeš zase tam, kde minule, ano?" houkla na mě.

"Jasně." kývl jsem.

"Tak jdeš?" zasmála se.

"Pa Li. Miluju tě." políbil jsem ho a odešel. Už ani nebyl tak nervózní jako dříve.

"Pět minut!" ozvala se zase. "Nialle, já teď budu muset zkontrolovat mikrofony, ale hned přijdu. Opravdu nikam nechoď." zasmála se a zmizela. Já se posadil na nějakou bednu a z nudy si začal prozpevňovat. Díval jsem se zpoza rohu na tu hromadu lidí, je to k neuvěření. Spustila se hudba a Liam přiběhl na scénu. Odevšad se ozýval jekot. Celé to trvalo něco přes hodinu a Liam s úsměvem doběhl za mnou a políbil mě. Přesto, že jsme nebyli na pódiu to zachytila kamera a dav najedou vydal jedno sladké hlasité 'Aw'. Začal jsem se smát a Liam se vydal zpět na pódium, protože ho volali zpět.

"Chcete ještě jednu písničku?" zakřičel. Odpovědí mu byl jásot. "Tak fajn!" kývl na kapelu a ta začala hrát. Poté se s nimi rozloučil a naposledy se vydal za mnou.

"Byl jsi úžasný." usmál jsem se.

"Pojď honem, čeká nás Meet&Greet." táhl mě dozadu.

"Liame, dnes tě v tom nechám samotného." zasmál jsem se.

"Co? Proč?"

"Já nevím, minule byli pobláznění tvým gestem, dneska si mě nevyžádají." mrkl jsem na něj.

"Fajn, ale jakmile po tobě budou toužit, dodju si pro tebe." pleskl mě po zadku jako malý kluk a ztratil se mi v davu.

"Nialle!" křičela na mě Tessie.

"Jo?" otočil jsem se na ni.

"Kde je Liam?" zamračila se.

"Připravuje se na lidi." taky jsem nakrčil obočí. "Děje se něco?"

"Jo, ale to jde mimo tebe. Liam má nějaké dluhy, které musí zplatit, jinak bude muset zrušit tour." povzdychla si.

"Páni..."

"Nialle, pojď, než mě zaživa sežerou!" přiběhl ke mně Liam. "Že prý tě nebudou chtít..." protočil očima a běželi jsme do oné místnosti.

Nebudu lhát, byl jsem unavený a znechucený. Proč ti lidé nepoužívají deodorant!? S Liamem jsme se nějakým zázrakem dostali do limuzíny a hned přesedali do letadla, tentokrát směr Itálie.

Po příjezdu to vše probíhalo úplně stejně... No, nemůžu říct, že by to byla nuda, ale není na tom co popisovat. Byli jsme spolu na pokoji, Li v kuchyni, já v ložnici, když někdo zběsile bušil na dveře.

"Jdu tam!" zakřičel. "Ahoj Tessie." usmál se.

"Liame!" zakřičela, až mi naskočila husí kůže. "Máš dluhy! Lidi nahoře chtějí tvoje turné zrušit! Do večera to musíš splatit... Nerada bych tě viděla odjíždět předčasně domů." zuřila.

"Tess, já ale platím všechny účty!" bránil se.

"Opravdu!? Tak jak je sakra možné, že máš půl milionové mezery!?" třískala se vším, co ji přišlo pod ruku.

"Já nevím! Všechny peníze posílám k těm tvým lidem!" rozhadil rukama. Já je sledoval jako špión za rohem.

"Co?" jako by ji něco docvaklo. "Já je zabiju!" otočila se k odchodu.

"Počkej, co se děje?" chytil ji za předloktí.

"Liame..." smutně se koukla. "Okrádají tě. Udělali to už dřív, ale já myslela, že přestali, když malém zkrachovali." pleskla se dlaní do tváře.

"Děláš si srandu!? Doporučila si mi zloděje!? Víš, co to sakra znamená!?" řval. Na krku mu naběhla žíla. "Už zase si něco pokazila! Máš padáka!"

Místností zavládlo ticho.

"Liame-" zaskuhrala.

"Ne! Končíš!" zuřil.

"Liame!" vběhl jsem tam já. "To přece nemůžeš! Ona za to nemůže! Nevěděla, že jsou zloději!"

"Ty se do toho nepleť!" žduchl do mě, jako tehdy na tom náměstí Zayn.

"Liame!" zařval jsem znovu. "Vzpamatuj se sakra!"

"Niallere-" zasekl se. Beze slova se obul a odešel.

"Ni, omlouvám se... Moc mě to mrzí..." plakala. Objal jsem ji a po chvíli jsme si spolu dáli kávu a ona mi vše vysvětlila.

"Neboj, Liam vychladne a rozhodne se určitě správně." chytnul jsem ji za ruku a usmál se. To mi ještě chybělo, naštvaný Liam někde uprostřed Itálie...