9.Kapitola

2K 93 6
                                    

Po rozhovoru s Thomasem mě přešla chuť na jakékoli jídlo..

Ale já z boje neutíkám a tak jsem šla na pospas do školní jídelny, ale když jsem uviděla to jídlo co tam mají
, které vypadalo že ho už jednou někdo jedl, vyplivl to a naservíroval na talíř, tak se mi začalo stýskat po lovení srnců, jelenů, laňí a tak dále..

Když jsem si brala jídlo, které nevypadalo vůbec k použití, tak mne někdo plácl přes zadek.. Páni jak mě chybí temný les, kde se mě všichni báli...

" Úžasně pevný, nu já vím " řekla jsem a začala už teď hrát svoji klasickou hru se jménem ' Vyprovokovat a pak vyjet '..

" Já bych řekl spíš malý a tučný " řekl ten neznámý hlas..

" Takhle o mým zadku mluvit nebudeš " řekla jsem a vrazila tomu klukovi takovou facku že odletěl přes půlku jídelny až k Thomasovi, který na to jen koukal s vykulenýma očima
..jen jsem se tomu uchechtla a šla si sníst ten radioaktivní humus co mám na talíři..

Z pohledu Thomase :

Upřímně jsem se na oběd těšil, ale to bude nejspíš díky Moonové ,která by měla sedět se mnou..

Jenže když jsem vešel do jídelny tak jsem jen čuměl a myslel že toho idiota prohodím oknem..

" Úžasně pevný, nu já vím " řekla Elisabeth a já se jen divil s jakou odvahou takhle mluví s hlavním šikanátorem šprtů... Myslel jsem že se tam na něj vrhnu, ale chtěl jsem taky vědět jak si poradí..

"Já bych řekl spíš malý a tučný " řekl Jamie a v tu chvíli mu dala tak silnou facku až doletěl k mým nohoum neschopen se pomalu pohnout, zatím co na tváři se mu značil obtisk její krásné malé ale očividně silné ručky..

Ona nebude normální.. Pomyslel jsem si, ale stejně jsem na ni koukal jak na zjevení, protože jsem nemohl uvěřit kde se v tak křehkém človíčku bere tak velká síla..

" Takhle o mým zadku mluvit nebudeš "řekla Elisabeth, uchechtla se a šla si svoji cestou..

Pomohl jsem Jamiemu vstát a jeho kumpáni si ho už převzali.. Já mohl jít za tou mrškou..

"Čau Moonová, ti řekl že máš tlustej zadek či co? " řekl jsem ji výsměšně, ale bylo na ni poznat že má na sobě tvrdou masku pod kterou skrývá svoji skutečnou osobnost, kterou chci tak moc poznat

" Čau Colinsi, chceš jít za tím idiotem co se tak krásně proletěl? " řekla a mě ji bavilo takhle škádlit .. A navíc se mnou by nepohla ani o milimetr..

" No hele moc se mi za ním nechce " řekl jsem a čekal co z ní vypadne

" Tak bych být tebou držela tu tvoji nevymáchanou klapačku " řekla a já mohl bouchnout smíchy, ale taky jsem měl pár otázek na které jsem chtěl zjistit odpověď.

" El odkud znáš mé jméno? Kdo ti ho řekl? " zeptal jsem se jí, protože jsem se podivil když řekla mé jméno jako by ho už dlouho znala..

" Ty si asi fakt chceš zalítat že? Tvoje jméno mám od mého důvěryhodného zdroje " řekla a lišácky se usmála

" Lítat se mi moc nechce, ale řekla bys mi jméno toho důvěryhodného zdroje? Nezdá se mi fér když on zná mé, ale já neznám jeho" řekl jsem a falešné se zamyslel

" Jak moc si myslíš že jsem hloupá? " řekla a z jejího tónu jsem poznal že když odpovím špatně tak to se mnou nedopadne dobře..

" Otázkou je, jak moc si myslíš že jsi hloupá ty sama? " řekl jsem a šel na to tak trochu jinak

" Nech si ty tvoje psychologické kecy a hezky slušně odpověz na mou otázku " řekla a mě bylo jasné že ona tohle zlé chování a nadřazenost má už dávno naučený.. Ta holka mě zajímá čím dál tím víc

" Problém je v tom že já se neumím chovat slušně " řekl jsem a ona se nad tím jen uchechtla

" Už jsem si všimla, ale snad před tou otázkou neutíkáš ,protože by ses bál co ti po tvé odpovědi provedu, že ne?"
šla na to chytře ta mrška, dobrá dostane co chtěla

" No, podle toho co jsem viděl že jsi udělala Jamiemu a jakým způsobem jsi ze mě vydolala odpověď, tak si myslím že jsi hodně chytrá, ale hodně riskuješ a jsi nepozorná." Řekl jsem ji to co chtěla slyšet ne? Tak proč se tváří tak jako puk na ledě..

" Beru to od tebe asi jako poklonu" řekla a uchechtla se..

" Tak zase příště Colinsi " řekla když dojedla své poslední sousto

" Tak zase příště Moonová " řekl jsem a jen sledoval jak si kráčí svou cestou..

Z pohledu Elisabeth :

Šla jsem si zase po svoji cestičce ale když jsem vyšla z jídelny a zašla za roh někdo s moc hezkým otiskem mé ruky na tváři mě chytil pod krkem a přitlačil na zeď..

" Co si myslíš že jsi ty mrcho, co? " řekl Jamie a já se jen mohla smát nad tím jak si myslí že je silný a děsivý..

" Mrcho? Díky od tebe je to spíš poklona. A proletěl ses aspoň hezky? " zeptala jsem se ho a docela dost se bavil.. Ano škrtil mě, ale na to jsem byla zvyklá od Alfy takže mi to bylo i jedno..

" Tobě je ještě do smíchu? " pokračoval Jamie

" Ani se jí nedivím tvůj obličej je k smíchu " řekl ten kterého bych teď nejraději neviděla..

" Thomasi co chceš? " zeptal se ho Jamie

" Hned ji pusť Jamie, nebo o tu ruku přijdeš " řekl a musím uznat že strach z něj šel...

" Ale Thomasi však já si jen hraju " řekl Jamie a v tu chvíli ležel na zemi a vedle mého otisku ruky ,který už pomalu mizel, se začala ukazovat Thomasova pěst..

" Hele já se bavila " řekla jsem mu to tím tónem jako když dítěti vezmete oblíbenou hračku..

" Však tě škrtil? A myslím že obyčejné děkuji by stačilo " řekl a byl trochu v šoku, asi nečekal takovouhle reakci..

" Snad si nečekal že po tom co mi vezmeš hračku, tak že ti vzbudil líbat nohy" řekla jsem a uchechtla se

" Hračku? Proboha Elisabeth mohl ti ublížit " řekl a mě udivilo že měl starost v očích..

" Nestarej se Colinsi a myslím že bych dřív ublížila jemu než on mne " řekla jsem a šla si svoji cestou..

Říkala jsem že oběd bude zajímavý, nebo ne? ..

Black Moon Kde žijí příběhy. Začni objevovat