Black Moon

29.Kapitola

Zatočili jsme hned k prvnímu baru, který jsme cestou potkali.

" Pops " přečetla jsem název baru.

" Jo, je to pro tu školu, kam chodíme legenda.. Vlastně i pro celé město. Prostě a jednoduše tohle je srdce tohodle městečka " uchechtla se a pomalu jsme slezli z motorky.

Vydali jsme se k baru a vevnitř moc lidí nebylo.
A vzhledem k tomu že bylo asi okolo jedenácté hodiny večer, tak jsem se tomu ani moc nedivila

" Dvakrát kolu s rumem " řekla Lor barmanovi.

" Dejte mi jednoho panáka " řekla jsem mu pro tentokrát já.

" El brzdi, nikdy jsi nepila " zamračila se nad mým nápadem.

" Však to je jen alkohol " odpověděla jsem výsměšně a už to jelo..

Jeden panák za druhým a nakonec se ke mě přidala i Lor.
Takhle jsme pokračovali asi do dvou do rána.

" Hej tyvole já tě tady vidím třikrát mrcho" řekla Lor a obě jsme se začali smát jako pitomí.

" Hej vidíš tu hnusnou děvku taky? " zeptala se mě a zase jsme se zasmáli.
Ukazovala někam za mě a tak jsem se tam otočila a pak se otočila zpátky abych ji mohla odpovědět.

" To není hnusná děvka, jen Chrisinka " řekla jsem zrovna když Lor pila, on zrovna v tu chvíli přišel a ona to na něj smíchy vyprskla a to nás rozesmálo už totálně.

Já jsem pak už jen usla.

" Tak my jsme se do Thomase i zamilovali? Víš co ti na to pan Alfík řekne " uchechtl se ten hlas.

Byla jsem v černé místnosti a nemohla se hýbat, jen jsem poslouchala ten hlas co na mě mluvil.

"Hah nebuď vtipnej, stejně ti to nejde a Alfa mi je u prdele " zavrčela jsem na něj. On se jen začal smát.

" Holčička poznala jaký to je být ten zklamaný v lásce. Je sladké jak děti dospívají. A Thomase miluješ to na tobě poznám " smál se pořád ten hlas.

" Nemiluju ho! " zakřičela jsem na něj

" Proto ses kvůli němu opila, že? Jen abys zapomněla na tu bolest, ale počkej až se probudíš myslím že i ta scénka s Thomasem byla lepší než tohle " luskl prsty a já se probudila.

Vylítla jsem z postele a běžela na záchod.
Za chvíli za mnou přiběhla i Lor.

" Už nikdy nebudu pít " řekla jsem.
A zase jsem vyvrhla další kus večeře.

" Já taky ne " přidala se Lor.

Po asi půl hodině jsme si šli vyčistit zuby a vlastně jsme zjistili že nevíme na jaké koleji to vlastně jsme a taky to že tu nemáme zubní kartáčky.

Tak jsme si jen vypláchli pusu vodou a vydali se na prohlídku.

" Kde to kurva jsme a jak jsme se sem dostali? " zeptala jsem se ji.

" Tohle je Chrisův pokoj, ale absolutně nemám páru co tu děláme " řekla Lor.

" Hele šípkové opilky se probudili. Jak vám je? " zeptal se nás Chris, když za náma přišel. Byl starostlivý.

" Zlato jak jsme se sem dostali? " zeptala se ho Loren a v tom mi to došlo.

" Zlato? " otočila jsem se na ni a ona se začervenala.

" Je tu něco o čem nevím? " založila jsem si ruce na prsou a podivala se na ně.

" Ano Moon... My.. My " nedokázal to Chris ani pomalu říct.

" Spolu chodíme " odpověděla Lor a on ji obejmul jednou rukou okolo pasu.

" Takže když jsem se po ní ptala tak jsou mi lhal o tom že nevíš kde je? " zeptala jsem se ho přísně a on zakýval
hlavou ve znamení že ano.

" Řeknu to takhle.. " chtěla jsem začít, ale Lor mě přerušila.

" Elisabeth Moon Moonová nebuď hnusná " řekla.

" Ano mami " odpověděla jsem ji namyšlenýn způsobem a obě jsme se rozesmáli .

" Chtěla jsem jen říct že vám to přeju, ale jestli ji Chrisi něco uděláš tak.. "

" Budu mrtvej chápu " uchechtl se Chris a pak jsme se všichni tři zasmáli.

" A teď k tomu jak jsme se sem dostali?" zeptala jsem se ho.

" Majitel podniku je můj velice dobrý přítel a když si všiml toho jak to s tím pitím přeháníte, tak mi zavolal ať si pro vás přijedu " odpověděl naprosto jednoduše .

" Jdu nám udělat čaj " řekla Lor s úsměvem na tváři a odešla.

" Elisabeth? " zeptal se mě Chris.

" Hmm " odpověděla jsem mu, protože jsem byla úplně myšlenkama jinde... Přesně řečeno moje myšlenky teď myslely na to malé děvče jménem Mia. Byla totiž vážné moc podobná Sofii.

" Vím o tom co Thomas provedl a ještě si to s ním vyřídím, ale jen tě prosím aby jsi ho zítra nedala zabít " prosil mě Chris a nasadil stěněčí výraz.

" Když tak hezky prosíš, ty stěně malý" zasmála jsem se falešně.
Nemám toho zrovna nejmíň.

Dneska Alfa a zítra trénink basketu.

" Ale ještě jsem s ním neskončila " řekla jsem a šla si něco udělat k jídlu a vzít si prášek na tu hlavu co mi tak neskutečně třeští.

" Elisabeth vím jaký Thomas je, ale měla by jsi ho ještě trochu poznat, tak jako já.. Jsme kamarádi a když něco potřebuji, tak mi vždycky pomůže a já ho prostě nechci takhle zradit " začala pro tentokrát Lor.

" Nedám ho zabít a myslím že i tohle si nezaslouží " zamračila jsem se na ni, protože mi přijde jako kdyby se všichni zbláznili.

______________________________________

Omlouvám se že tato kapitolka je krátká a o nic v ní nejde.
Nějak nestíhám,  ale snažím se aspoň něco psát.
Slibuju že příští bude lepší
❤❤❤