Black Moon

35.Kapitola

Ocitla jsem se na škole, odkud mě Nathan odhlásil.

" Měla by jsi jít na potrat, protože jestli si ji necháš a jeden z mých bratrů to zjistí , tak tě nezvládnu ochránit ani já " uslyšela jsem rozhovor z nějaké učebny.

" Ale aspoň vím že ona zvládne ochránit tebe a to je pro mě hlavní " řekl něžný krásný ženský hlas.

" Sun nechci o tebe přijít " řekl mužský hlas a mě došlo že to je hlas mého otce a ta žena bude nejspíš má matka.

Zaposlouchala jsem se ještě více, protože ikdyž jsem věděla že to je jen sen, mohla jsem ji aspoň vidět. Aspoň tu představu.

" Jestli chceš opravdu zabít naše dítě, tak si o mě už dávno přišel Nighte " řekla a mě to trochu nedávalo smysl, protože jsem nevěděla kdo to Night je.

A možná že to je můj pravý otec a minulý Alfa můj otec není.

"Říkej mi Damone prosím.. Protože aspoň chci slyšet mé jméno naposledy, chci tě slyšet jak ho vyřkneš. Protože mi je naprosto zřejmé, že tě ochránit nedokážu " řekl zlomeným hlasem a ano byl to můj otec.

" Zbohem Damone " řekla a podle sluchu jsem poznala že mu dala pusu a odešla z místnosti.

Můj otec vyšel druhými dveřmi, neboli za kterýma jsem se schovávala já.

Rychle jsem vběhla dovnitř abych ji aspoň viděla, ale už tam nebyla.

Někdo mě chytl ze zadu a pokusil se mě shodit na zem a musím uznat že kdybych nebyla hybrid asi by mě na zem taky dostala.

Otočila jsem se a všimla si těch očí.

Měla jsem je po ní.. Měla jsem je hluboce modré stejně jako ona.

" Mami " řekla jsem s otevřenou pusou na ženu která stála přede mnou.

" Co jsi zač? " zeptala se tvrdě, ale nezakryla to překvapení , když jsem ji tak nazvala.

" Jste Lýdie Sun Moonová? " zeptala jsem se ji . Byla stejně vysoká jako já a měla vybledlé blond vlasy.

" Jak znáš mé jméno? " zeptala se mě.

" Jsem vaše dcera.. Jmenuji se Elisabeth Moon Moonová " řekla jsem a sama nemohla uvěřit že mluvím na svou matku.

" Ale moje dcera se ještě nenarodila " řekla a zase opatrně zaujala postoj, který mi říkal že se chystá zaútočit.

" Vím, jsem z budoucnosti aspoň si to myslím a nebo je tohle pouze můj sen"
řekla jsem ji na vysvětlenou a sama nevěděla co tu dělám, protože to bylo jak skutečné.

" Vždy jsem chtěla mít dceru jménem Elisabeth a dát ji vlkodlačí přezdívku Moon.. Má je Sun a tvého otce Night . "
řekla a obejmula mě.

" Je pravda že umřu? " zeptala se mě a já jen se slzami v očích zakývala hlavou ve znamení že ano.

" Dobře , ale aspoň vím že to bude pro tebe zlato. Jestli si opravdu má dcera musím ti říct jednu věc. Tvůj otec je Night, ale je tu ještě jeden muž a ten má přezdívku Fallen a jmenuje se Nathan. Miluju oba dva, ale Nathana přece jen o něco víc.. Chci aby jsi mu to vyřídila a aby poznal že to je opravdu vzkaz ode mě řekni mu, že každý večer jsem se kradla z domu a i dokonce tu noc po té párty jsem šla za ním. Usínala jsem vždy jen v jeho objetí, protože jinak jsem měla noční můry " řekla a pomalu se se slzami v očích vytratila a já se rychle posadila a rozhlídla se.

Byla jsem v Thomasovo pokoji.

" Co se děje? " řekl chraplavým hlasem unavený Thomas.

" Bude to znít šíleně " řekla jsem a on se taky posadil.