Black Moon

38. Kapitola

" Kdo je Luko? " zeptal se Thomas a Nathan už jen kroutil hlavou se zamračenou tváří.

" Můj synovec " řekl rozzuřený Nathan.

Thomas jen koukal s otevřenou pusou.

" Ale to je přeci nemožné vyprávěl jsi mi v ze zmizel " řekl zmatený Thomas.

" Co o něm víš Nathane? " řekla jsem a vyskočila z postele a šla za Nathanem k oknu a přiložila mu ruku na rameno.

"Můj bratr si vzal čarodějku, ale protože to bylo proti pravidlům a bylo to také velmi riskantní musel jsem ji zabít. Lituji toho do teď. Avšak stihla zachránit svého syna Luku a ten byl napůl čaroděj a napůl vlkodlak, zdálo se ho nemožné porazit. Ale bylo předpovězeno že ho porazí Amphiaray . Jednoho dne avšak zmizel a s mým bratrem jsme se ho snažili hledat všude, ale nikdy jsme ho nenašli " pověděl mi pravdu já stala vedle něj a také koukala z okna.. Věděla jsem kde celou dobu Luko byl a i je.. Celou dobu jsem vraha mé matky měla přímo před nosem. Třískla jsem ohromnou silou do okna az se rozbilo.

" To je mému otci podobný! " zakřičela jsem naštvaně a jen pozorovala překvapené obličeje Thomase a mého strýce.

" On celou dobu věděl kde je! A vím to i já! Celou dobu ho před tebou schovával a jen si z tebe dělal srandu!" Křičela jsem na Nathana pravdu.

" Kdo to je Elisabeth? "

" Je to Lukas neboli Sky a taky můj ex" zamračila jsem se ještě víc.

" Přísahám až Damona najdu tak to nepřežije" řekl naštvaným hlasem Nathan.

" Ne Skylar ho bude chránit a jestli je doopravdy tak mocný tak ho budu muset porazit já  " zastavila jsem Nathana.

" Nejsi dost silná " řekl starostlivě, ale dost tvrdě Thomas.

" Já vím, ale to může Nathan změnit " řekla jsem a Nathan jen kývl.

" Jdu se převléct a sejdeme se za pět minut v tělocvičně " rozkázala jsem jim a oni jen oba dva kývli.

Nathan vypadal že se na to těší za to Thomas nebyl mým rozhodnutím vůbec rád.

Rychle jsem ze skříně vytáhla černé legíny a černou sportovní podprsenku. Na tričko jsem se vykašlala, protože moc dobře vím že jestli budu bojovat proti Thomasovi aspoň ho tímhle zmatu.

" Připravena? " zeptal se starostlivě Thomas , když jsem vešla do tělocvičny.

" Už jsem se tak narodila " řekla jsem mu  . Nathan jen kývl hlavou, protože se mu líbil můj přístup .

" Tak jo asi by jsme se měli vrhnout na posilování " řekl strýček a já ho hned zastavila.

" Takhle Luku neporazím " řekla jsem tvrdě a on jen kývl hlavou.

" Fajn jsi tvrdohlavá po matce, takže Thomasi je tvoje " řekl a Thomas jen kývl.

Nathan odešel a nechal nás o samotě.

" Jsi si tím jistá? " zeptal se mě a já jen kývla a hned se pokusila ho kopnout ale on jen dobře uhnul.

Tak jsem zkoušela dál , ale pořád se jen vyhýbal a mě to už štvalo.

" Přestaň se vyhýbat a taky útoč! " řekla jsem mu a to jsem asi tak úplně neměla, protože jen pohodil rameny a v jedné sekundě jsem ležela pod ním na zemi a on mi držel hlavu tak že mi mohl zlomit vaz.

" Jsi mrtvá a doopravdy si myslím že by jsi měla začít posilováním jsi dost slabá " řekl mi a tím mě dostal. Měl pravdu jsem slabá.

" Fajn jak mám tedy začít ? " zeptala jsem se Thomase zatím co se zvedal a pomohl mi na nohy.

" Každý den 100 sedů lehů, kliků, dřepů a přítahů a asi po nějaké době můžeme začít i s bojem " řekl a pomalu odcházel.

" Na to nemám čas.. Takže si všechno zdvojnásobím " řekla jsem tvrdě.

" Tím si akorát ublížíš, tak a můžeš začít šedý lehy a  až budeš mít vše hotové přijď za mnou " mrkl na mě a já tedy začala 150 sedů lehů a už mi doopravdy začaly bolet svaly , ale já jela dál , to samé s kliky , dřepy a s přítahy a nakonec jsem si vzala i činky.. Nevím kolik vážily, ale nejspíš přes 30 každá.

Padla jsem vyčerpáním na záda a jen ležela.

Podívala jsem se na hodiny a celkem se i lekla.. Bylo něco okolo 1 ráno.. Cvičila jsem celý den jen s jednou hodinovou přestávkou.

Došla jsem do svého pokoje kde na mé posteli ležel už spící Thomas a jen se nad tím pousmála.

Zalezla jsem si do sprchy a pustila na sebe ledovou vodu a jen přemýšlela co bude dál.. Ale jedno mi teda jasný bylo.. Chci pomstít život mé matky.

" Elisabeth? Jsi tu? " volal na mě Thomas skrz zamčené dveře mé koupelny.

" Ano jsem! " zakřičela jsem zpátky.

Pomalu jsem vylezla ze sprchy a vzala si na sebe ručník.

Vylezla jsem a moje unavené nohy mé už neudrželi a řítila se k zemi.
Naštěstí jsem stihla odemknout dveře a letěla nakonec do Thomasovo náručí.

" Jsi vyřízená " řekl jen potichu zatím co mě vzal do náručí.

" Ne nejsem potřebuji ji pomstít a na to vyřízená nebudu nikdy " řekla jsem.

" Ale přece máš nejmíň měsíc čas? " řekl , ale já zakroutila hlavou.

" Ne nemám.. Mám čas jen týden, protože za týden to je přesně den kdy Luko zabil mojí matku... "
______________________________________