Black Moon

28.Kapitola

Když už jsme konečně dojeli,  tak párty byla v plném proudu a já si všimla velice známé motorky stát opodál.

" Nervózní?  " zeptala se mě výsměšně Lor a měla kupodivu pravdu.

" Já nejsem nikdy nervózní  " uchechtla jsem se a ona poznala že lžu.

Už se otevírali ty dveře do obří vily a já přes ten hluk  pomalu neslyšela vlastní myšlenky.

" Nádech ,výdech, úsměv,  štěstí a užívej " zařvala mi do ucha Lor.

Šla jsem před ní a jakmile jsem tam vlezla hudba utichla a všichni se na mě podívali.

" Tyvole to je kočka " uslyšela jsem někoho zařvat. Pak jsem se rozhlédla a našla majitele zdejší motorky.

" Klídek ta je moje " uchechtl se a přišel až ke mně.

" Šťastlivec " zařval někdo další.

" Kdo řekl že jsem tvoje Thomasi,  jeden tanec hned neznamená vše " usmála jsem se na něj.

" Ale znamená maličká " usmál se tentokrát on.

Otočil se a zvolal.

" Dobrý stačilo,  vraťte se ke svým věcem " najednou si zase všichni začali všímat svýho a hudba se zase spustila.

" Pojď někdo tě chce vidět " zašeptal mi do ucha a už mě někam vedl.

Prošli jsme přes dav do nějakého pokoje a tam jsem už poznala známou tvář.

" Eriku ahoj " přišla jsem k němu.

" Nazdar El " obejmul mě.

No a pak jsem si toho všimla.
Měl škrábanec přes celé oko.
Vzpomněla jsem si na kousek z toho večera ze kterýho jsem si až do teď pamatovala jen jednu velkou ránu.

Vzpomněla jsem si na kus z toho večera.

..............

" Kdo jsi?  " začal svým vlčím a hlubokým hlasem.

" Tvoje smrt " odpověděla jsem mu tím svým a doslova na něj skočila a chtěla ho i zabít, vážně..

Ale co když má rodinu, bratra nebo sestřičku.. Jako jsem měla já..

Zaklepala jsem hlavou a chtěla ho dodělat, ale nakonec mě odhodil..

Měla jsem jen naražený žebra nic velkýho, ale on skončil s nehezkým škrábancem přes celé oko z kterého mu tekla krev..
.......

" Přes celé oko z kterého mu tekla krev " řekla jsem nahlas  a málem sebou  třískla.

Thomas mě rychle chytil a odvedl zase do úplně jiného pokoje,  kde nikdo nebyl a zamkl.

Já si sedla na postel a on byl už zase u mě.

" Co se stalo a o kom si mluvila? " zeptal se mě a já nevěděla kde začít.

" Vzpomněla jsem si na kus toho večera a Erik má stejnou ránu přes oko jako ten vlkodlak,  kterého jsem nakonec nezabila " odpověděla jsem mu a i mě překvapilo jak moc mu věřím,  že jsem mu dokázala říct celou pravdu.

" Cože má?  " zděsil se toho.

" Tu ránu přes oko... " sklopila jsem pohled k zemi a pak mě napadla ještě jiná věc,  kterou si musím vyřešit,  ale nejdřív jsem se musela jít napít.

" Dobře já se ho na to ještě zeptám" odpověděl mi Thomas a já už pomalu vstala.

" Kam jdeš? " zeptal se.