14.Kapitola

1.7K 73 4
                                    

Z pohledu Thomase:

Dnes jsem měl basketbalový zápas a docela jsem se na něj moc těšil.
Vzbudil jsem se něco okolo 5 hodiny ráno, protože jsem tam měl být už něco okolo sedmé hodiny a cesta tam trvá jednu hoďku.

Když jsem vyšel z pokoje a chtěl se jít projít do parku, tak jsem uslyšel celkem divnou hádku. Nejspíš Elisabeth a kupodivu kliďase, neboli Chrise.

" Jen aby ti ten děvkař nezlomil to tvoje srdce, které je temné a ledové "
řekl Chris a snažil se znít děsivě, ale spíše v tom byla slyšet starost.

" Od tebe je to spíš pochvala než urážka " řekla Elisabeth povrchním až hrubým hlasem a samozřejmě k tomu přidala uchechtnutí.

Měla ho přišpendleného na stromě a já se stejně jen pořád mohl divit kde se v tak malé osůbce bere taková velká síla. Byl jsem schovaný za keřem, takže mě nikdo nemohl vidět, za to já je viděl až moc dobře a taky je až moc dobře slyšel.

" Fajn, však on ti to ukáže sám, ale pak se mi neomlouvej že jsi mě neposlechla" řekl Chris zase tím stejným hlasem a El ta vyprskla smíchy.

" Jo tak, na to se teda těším " řekla El v průběhu smíchu a já se jen mohl divit o kom to tam mluví.

" Jak myslíš " řekl Chris a bylo z toho jasné že to myslí vážně a že ji má i nějakým způsobem rád.

Jen ho tam nechala se slovy

" Nestarej se " a odešla si svojí cestou.

Chvíli byl klid, ale pak mě někdo chtěl přišpendlit na strom, tak jako to udělala Elisabeth.

" Kolik jsi toho slyšel a co tu děláš? " řekl Chris vyčítavě a já se uchechtl.

" Klídek chlape, jen si tu tak stojím a poslouchám mojí sladkou Elisabeth " řekl jsem mu provokativně. A on mě propaloval pohledem, ale takhle jsem ho teda ještě neznal.

" Není tvoje a jestli jí něco provedeš, věř že hned potom co si tě vychutná ona, tak potom budeš mít co z dočinění se mnou " řekl Chris a já se snažil celou tuhle situaci pochopit, ale nějako mi to teda moc nešlo.

" Já a abych jí něco provedl? Chrisi však mě znáš " řekl jsem mu a chtěl už odejít abych to stihl na ten zápas.

" Právě proto že tě znám tě teď varuju abys jí nechal na pokoji " řekl Chris, zatím co mě pomalu pustil dolů. Mohl jsem ho přišpendlit na ten strom, ale sílu si nechávám na zápas, který asi zmeškám pokud mi to nemehlo už nedá pokoj.

" Fajn, dnes jí dám pokoj, protože tu nebudu. Ale příště za sebe moc neslibuji, protože já jen tak slib nedodržuji " řekl jsem mu s uchechtnutím, pomalu ho obešel a se slovy

" Tak zase příště Chrisi " jsem si odešel. Nevím co tohle mělo být, ale teď mi to může být jedno, protože pokud si nepospíším tak bude můj další problém trenér, kterého rozhodně nechci zklamat.

Nasedl jsem na svoji motorku a vyrazil. Užíval jsem si svou zběsilou jízdu s probíhající krajinou hned vedle mě.

Když jsem tam dorazil tak jsem se šel rovnou připravit na zápas, protože jsem tam přijel jen tak tak.

" Dobrej den trenére " řekl jsem když jsem vcházel do tělocvičny kde právě začínal zápas

" No nazdar Thomasi ,já už si myslel že nás v tom necháš "řekl trenér a bylo na něm vidět že kdybych se zpozdil už jen o minutu, tak by mě přizabil nebo rovnou zabil a to na místě. On mě naučil taky vše z mé vlkodlačí části. Jsem mu hodně dlužný.

Black Moon Kde žijí příběhy. Začni objevovat