5.Kapitola

2.5K 109 0
                                    

Nahoře Sky ve vlčí podobě.

Koukala jsem na tu budovu s otevřenou pusou dokořán a pořád nemohla uvěřit že tohle je škola kam budu chodit.

" Pojď zavedu tě na kolej " kolej? Jako koleje od vlaku? Super aspoň mě zajede a já budu mít klid, dělám si srandu a doufám že ona taky

" Kolej? " zeptala jsem se..

" Jo, je to takové ubytování pro žáky co bydlí třeba moc daleko a tak jsou tady " Řekla Lor když jsme procházeli budovou co stála hned vedle té velké obludy, zastavila se a otevřela jeden z mnoha pokojů ten můj měl číslo 36...

" Bydlím hned vedle, tady jsou koleje jen pro jednoho, ale máš tu vše co potřebuješ, tak kdyby jsi něco ještě potřebovala vědět nebo slyšet, jsem na pokoji číslo 35. . Jinak dobrou noc "
Řekla Lor a odešla.

Zatím co já jsem tam stála jako pecka a pořád jsem koukala na to nové prostředí, kde jsem se právě ocitla, ale teď mě zajímalo kde je postel páč jsem byla celkem unavená, jakmile jsem našla postel trochu jsem si vybalila a připravila si věci na další den co pro mě bude úplně nový, jsem se převlékla do pyžama, bylo to jen tričko od Skye které jsem mu ukradla.
Plácla jsem sebou o postel a jen si nechala projíždět myšlenky hlavou.

Páni byla milá, to jsem u ní ještě neviděla, no upřímně já jsem milost neviděla ještě ani u mě, vlastně ano viděla, jak jsem nechala toho vlka u vodopádů, ale co nemám svůj den.. Ale kdo to byl? A kde se tam vzal? A kdo je ten Thomas? A když je to napůl vlkodlak, proč ho Alfa jednoduše nevycvičí jako kdysi mne? Proč ho chce hned zabít ?

V nekonečném návalu otázek se nedalo usnout, ale pochybuju že Lor ještě bude vzhůru, tak jsem se podívala z okna ven a mě snad šálil zrak.. stál tam ten Vlk od vodopádů a koukal se přímo na mě.. Potichu jsem se oblékla a šla se za ním podívat dolů.
Byli 3 ráno a v 6 se mělo vstávat, ale co dospím to ve škole...
Seděl tam a jen tiše hleděl na mě ,těma svýma obříma zelenýma očima.. A upíral je na mě jako kdyby mi vyděl až do vnitra mé zkažené duše..

Z pohledu Thomase :

Když jsem šel na svoji kolej, uviděl jsem Loren Turnerovou s nějakou holkou která tu bude asi i nová. Nechal jsem to být a šel jsem si vybalit věci na svou kolej..
Pokoj číslo 36...
Když jsem si vybalil tak jsem si lehnul do postele a jen tak přemýšlel co budu dělat, ale ty otázky co se mi celou tu dobu honili hlavou byli docela zajímavé a přesvědčovali mě ,že chci znát odpovědi.

Kdo je ta holka? A proč se mi zdá nějaká povědomá? Odkud je? Do jaké třídy bude chodit? Proč tu vlastně je? A co tu dělá?

Zvedl jsem se protože ty myšlenky byli otravné a zvědavě jsem se na ni šel podívat, snad ji vyčmuchám.

Po chvíli hledání před okny dívčí koleje jsem konečně našel to okno které jsem hledal.. Zašel jsem za stromy a tam se proměnil ve vlka a jako hodný pejsek si sednul do trávy a hleděl s upřenýma očima do jejího okna..

A jako by mě vycítila se z něj i podívala a byla lehce zmatená to na ni bylo vidět, ale strach jsem v jejích krásně modrých očích neviděl, ale myslím že ty oči jsem už viděl...

Lehce se usmála a zakroutila hlavou a něco si šla dělat.. Po chvíli přišla za mnou dolů..

" Ahoj, copak tu děláš kamaráde? Neměl by jsi být v lese tady tě někdo zastřelí a vezme si tě jako levnou trofej " Byla moc milá, pohladila mne a koukala se mi z příma do očí a já jsem se v té modří jejich oči mohl i topit..

Pohled Elisabeth:

Koukala jsem mu z příma do těch jeho zelených oči co mne tak krásně uklidňovaly.

" Ty jsi kluk či holka? Nerada bych ti říkala že jsi kluk kdybys jím nebyl " Kývl u kluka a nevím docela mě to ani nepřekvapuje, zdá se mi jako bych ho znala už roky..

" Dobrá pane, ale jak vám budeme říkat? " Dobrá i mne udivuje jak jsem na něj milá, ale tu milost která ve mne leží prostě musím někdy vypustit..

" Co třeba Wild? Jako divoký " Zeptala jsem se, no on jen posměšně zavrčel, za to jak jsem se usmívala bych si nejraději vrazila a za to jak jsem sladká taky..

" No dobře tak co třeba Lenc ? " Tak jo musím uznat že i mě se to jméno zdálo vtipné a hloupé.. A jemu nejspíš taky

" Ty jsi, ale vybíravý " Lehce jsem se uchechtla a pak mě to napadlo

" A co třeba Black? " To se mu očividně líbilo a já se začala smát, byl celkem roztomilý..

" Ale ne, jsou 4 ráno, brzo vstávám měla bych jít ,tak zase zítra Blacku " Řekla jsem a šla na svoji kolej, kde než jsem si lehla, tak jsem se podívala z okna a on tam pořád seděl.

Lehce jsem se usmála a zamávala mu aby už šel..
Vypadalo to, že poslechl a tak šel i on..

Upřímně jsem se podivila svému až moc milému chování, měla bych zase trochu zvlčit..

Já jsem si zatím lehla do postele a potopila se do temnoty, které se říká spánek...

Black Moon Kde žijí příběhy. Začni objevovat