8.Kapitola

2.3K 101 4
                                    

Nahoře Chris

Když jsem si šla na pokoj pro věci čekala tam na mě už Lor a když jsem se podívala na hodiny ,které ukazovaly 7 hodin, věděla jsem co tam dělá..

" Beth kde jsi byla ty mrcho? A navíc proč máš pod očima ty velký pytle? Takhle přeci nemůžeš jít první den do školy a ta velká klučičí mikina? Mi chceš snad udělat ostudu? " chrlila na mě otázky, jako drak oheň ,Lor a ani jsem ji to nevyčítala nasadila jsem na sebe svou masku a zase byla na vše okolo mě zlá a tvrdá.. Vždy mi to tak vyhovovalo a nehodlala jsem to změnit..

" Byla jsem se projít a poznat nový prostředí. V noci jsem moc nespala, myslím že takhle jít do školy mužů a ta mikina je od Skye. A tobě udělat ostudu? To už se snažím celou tu dobu co se známe, ale nikdy mi to nevyšlo" řekla jsem a lišácky se usmála.. a ona dostala záchvat smíchu ke kterému jsem se později přidala i já...

" Tak pojď, zakryjeme ty temný kruhy pod očima a vymýslíme pohodlné oblečení, které však bude hezké a holčičí a samozřejmě mi v tom neuděláš ostudu " řekla Lor a já nad tím jen protočila očima..

" Au, chceš mi snad vypíchnout oko? " Zavrčela jsem na ni když se mi snažila udělat linky.. Nikdy jsem se nemalovala..

" Kdyby jsi sebou necukala, tak bych ti tam i to tvoje milované oko mohla klidně nechat v celku" řekla Lor a bylo na ni poznat že už ztrácí nervy..

" Neříkala jsi že mi jen zakryješ ty pytle? " zeptala jsem se jí, už i u oblečení jsme se hádali.

Chtěla na mě nacpat růžové tričko no hrůza... Nakonec jsem kývla u šedého croptopu a černých krátkých kraťasů s vysokým pasem, či jak mi je popisovala.. A ze svýho šatníku jsem si k tomu přidala červenou kostkované košili kterou jsem na sobě neměla roky.. Většinou nosím jen černou.

" Říkala, ale taky jsem říkala že mi nebudeš dělat ostudu " řekla Lor a já se nad tím jen uchechtla.. Udělala mi rádoby drdol který mi trčel do všech stran, ale to mi bylo celkem jedno. Já byla ráda že to mám za sebou..

" A hotovo " řekla hrdě Lor..

" Super, jdeme " řekla jsem ve spěchu sice jsme měli ještě spousty času, ale nerada bych riskovala..

" Mimochodem není zač " řekla Lor a myslela si že ji poděkuju, ale na to jsem opravdu neměla náladu.

" Mimochodem děkovat za týrání nebudu " řekla jsem ji a pak jsme se obě rozesmáli a vyrazili do školy

" Všichni na tebe koukají " řekla posměšně Lor když jsme kráčeli chodbou

" Tak ať koukaj, mě to je u sedinky.. Kde je ředitelna? " řekla jsem a jen se uchechtla..

" Tamhle hned za rohem, nepřehledneš to věř mi " řekla Lor a šla si sednout do třídy..

Šla jsem tedy tou dlouhou chodbou až nakonec a tam zahnula, ale to bych nebyla já abych do někoho nevrazila...
Proč já pořád do někoho vrážím? Jsem nešikovná hold nu..

Když jsem si všimla kdo to byl a kdo mě znova chytil, tak jsem si přála aby mě raději nechal spadnout nebo aby spadnul on..

" Ale zase ty? Holka po mě nějak jedeš nebo vrážíš, jde o to jak si to vezmeš " řekl a zasmál se a mě musela jít pára z uší.

" Dej si pozor ty buldozere, nemůžu za to že tu stojíš " řekla jsem tvrdě a strčila do něj silou kterou bych srazila na zem i Alfu, ale s ním to ani nehlo

" Ou kočička má drápky " řekl a já ho měla už teď plný zuby..

" Polib si " řekla jsem nezaujatě a šla si svoji cestou až ke dveřím s obřím nápisem ředitelna..

Zaklepala jsem a když se ozvalo 'dále ' tak jsem i vešla do vnitř..

" Dobrý den, jsem Elisabeth Moonová a jsem tu nová " řekla jsem mile, přece jenom hned první den nemusím dělat problémy.. I když už jeden mám.. Má to zelené oči, hluboký hlas, ale chybí tomu mozek co to je? Ano ten vůl do kterýho pořád vrážím..

" Ano, už tu na tebe čekám " Řekl mile starší obtloustlý muž, který tu byl asi i ředitel..

" Pojď zavedu tě do tvé třídy " řekl a zavedl mě do třídy k Loren, bohužel i Chrisovi a ještě k té chodící pohromě co ani nevím jak se jmenuje.

" Třído ,tohle je vaše nová spolužačka, prosím buďte na ni milí a nechceš se nám představit? " řekla asi moje třídní učitelka a já se mohla propadnout až pod zem...

" No dobře jsem Elisabeth Moonová a je mi 17 let " řekla jsem pevně, ale Lor ta mohla vybouchnout smíchy každou chvíli..

" Dobrá jdi se posadit Elisabeth " řekla a když jsem si uvědomila že místo je buď jen vedle jeho, nebo vedle Chrise tak jsem myslela že si sednu na místo učitelky, ale jak jsem řekla nechci problémy hned první den..

Sedla jsem si vedle Chrise, protože i on mi byl kupodivu příjemnější než ten bez jména a asi i bez mozku..

Jen jsem poslouchala učitelku jak říká, co se bude tento rok dít, ale ten otravný pár zelených oči co se mi zabodával do zad byl nesnesitelný..

Jen jsem se otočila a zašeptala tak aby mě nikdo neslyšel jen on..

" Můžeš přestat na mě zírat, já chápu že jsem hezká, ale je to docela otravný " řekla jsem a držela se abych nezavrčela, nebo se po něm nevrhla a nerozdrápala mu ty oči na místě..

" A kouzelné slůvko Elisabeth Moonová? " řekl mile jméno s celkem jasným výsměchem v hlase..

" Na to zapomeň já nikdy neprosím idioty co ani neví s kým to vlastně mluví " řekla jsem tvrdě a pak mi došlo co jsem to zase vypustila z úst..

" A s kým pak to tedy mluvím co.... "

" Pane Colinsi a slečno Moonová máte nějaké otázky? " řekla učitelka a já myslela že toho idiota prohodím oknem, kupodivu Chris byl dnes v pohodě.. Ale když jsem si uvědomila jeho příjmení tak jsem už i věděla že ho stejně brzo zabiju a myslím že to udělám i s radostí..

" Pardon paní učitelko, ale Thomas se mě jen ptal jestli s ním budu sedět na obědě " řekla jsem a nadhodila vítězný úsměv, ona jen kývla a říkala si svoje dál..

Když konečně zazvonilo šla jsem za Lor, která se bavila s nějakou brunetkou..

" Ahoj Lor nepředstavíš mě? " zeptala jsem se

" Ahoj Beth, jasně že ano, Beth tohle je Jessmin, Jess tohle je Elisabeth ale to už asi víš " řekla Lor a mile se usmála..

" Ahoj těší mě " Řekla mile Jessmin

" Zdravím, mě taky" byla jsem na ni milá, ale ani jednou jsem se neusmála..

" Zdravím dámy mužů si vypůjčit Elisabeth " Když jsem poznala v jeho hlase že to je Thomas, tak jsem si myslela že ten vítězný úsměv jsem nasadila až moc brzo..

" Jasně " řekla Lor a já myslela že ji uškrtím

" Co chceš Thomasi? " zeptala jsem se toho idiota..

" No ještě si mi neodpověděla jestli se mnou budeš sedět na obědě " Řekl a v jeho hlase byl slyšet sarkasmus..

" S tebou? Jsi narazil do stromu? " zeptala jsem se ho výsměšně

" Ne nenarazil, to ty tady pořád do mě narážíš " řekl a já ho chtěla dost slušně odpálkovat, ale nestihla jsem to protože už jen utekl se slovy

" Uvidíme se na obědě Moonová " řekl s výsměchem a odešel..

Nom oběd bude zajímavý...




Black Moon Kde žijí příběhy. Začni objevovat