Být či nebýt (s) upírem

Kapitola šedesátá osmá

Edward se se svou skupinkou otočil a kráčel pryč. Marcus a Caius přistoupili k Arovi a začali si vyměňovat názory. Mé oči vyhledaly Demetriho. Pohled mi oplácel a poté na mě mrknul. Jakkoliv osamoceně jsem se cítila v předchozích chvílích, toto malé gesto mi vykouzlilo úsměv na tváři. Naše zírání ale přerušil Caius, který naštvaně zvýšil hlas, a my oba sebou v důsledku toho trhli.

„Jak můžeš trpět takovou ostudu?! Proč tady jen tak nemohoucně stojíme tváří v tvář zločinu, zastřeném nehoráznou lží?"

„Protože je to všechno pravda," usmál se Aro na Caia, na kterého Arův tón nepůsobil konejšivě, šílenost v jeho očích byla ještě brutálnější. „Všichni tito svědci jsou zde jen proto, aby poskytli důkazy, že v žilách té neuvěřitelné dívenky opravdu proudí krev."

Caius si s ohrnutým rtem prohlédl všechny upíry na Cullenovic straně. Počínajíc zleva Amazonkami a končíc napravo Siobhan. Mračil se a jeho oči rychle kmitaly z jedné strany na stranu druhou. Náhle se jeho rty zvlnily v potěšujícím, krutém úsměvu.

„Vlkodlaci," pravil nakonec.

„Ach bratře," povzdechl si Aro a složil hlavu do dlaní.

„Co?!" vyštěkl na něj. „Budeš bránit i tuto alianci? Děti měsíce jsme hubili dlouhá staletí, až jejich populace v Evropě a Asii zanikla. Carlisle, jak se zdá, však usiluje o její obnovení."

„Caie," upozornil Edward, nemohla jsem si pomoc, ale zaslechla jsem v jeho hlasu posměšný tón. „Je poledne. A přesto před tebou stojí ve své zvířecí podobě."

„Drahý Caie, vše bych ti vysvětlil, kdybys mě nechal, ale především, kdyby ses podělil o své myšlenky," zamumlal Aro. „To, že si myslí, že jsou vlkodlaci, z nich vlkodlaky nedělá. Použil bych spíše termín měniči. Při první přeměně si mohli vzít podobu medvěda, jestřába nebo tygra. Volba vlčí podoby byla čistě náhodná. Tato schopnost je dědičná, nepředává se infekcí, jako tomu bylo u opravdových vlkodlaků."

Caius se zhluboka nadechl a počal opět přemýšlet. Ať si kdosi říká, co chce, tak Caius je mistrem strategie. Možná jedná často impulsivně, ale dokáže téměř cokoliv obrátit ve svůj prospěch. To je jeho zbraň, jeho dar, který po celá staletí piloval.

„Opatrně, Caie," upozornil jej Aro, když pochopil bratrovo mlčení. „Ošemetná obvinění nás nikam nedostanou."

Pochopila jsem, kam tím míří. Pokud Caius ještě nějak slovně přímo zaútočí a ukáže se to jako slepý tah, svědci na naší straně mohou začít pochybovat. Falešná obvinění pomohou jen druhé straně. Chápala jsem Caiovu neochotu sdílet s Arem své myšlenky a tak jsem stejně jako on vyčkávala, s čím blonďákova geniální mysl přijde tentokrát.

„Chci mluvit s informátorkou," oznámil Caius náhle nepovolujíc soustředěný výraz.

Na rozdíl od Cullenů jsem mohla vidět Arův chvilkový potěšený pohled. Přesně tohle chtěl.

Felix za zápěstí dotáhl Irinu před Caia, která se snad i trochu krčila ze strachu z další rány.

„Zjevně ses ve svém tvrzení mýlila," začal Caius.

„Omlouvám se," šeptla Irina. Ne tolik Volturiům, ale spíše Carlisleovi za problémy, které svým unáhleným činem způsobila.

„Caie, každý z nás by z toho, co viděla Irina udělal stejný závěr," bránil Aro Irinu, i když ve skutečnosti byl bratrovým postupem nadšen. Snažil se jen vzbudit dojem nestranného soudce. „Copak by nás kdy napadlo něco tak nemožného?"