Zatraceně 2

Lukas?

"Je to trochu můj jiný kamarád než si poznala doteď." Zaskočilo mě to, ale doufala jsem, že to bude v pohodě.
"Hele..." Začla jsem ještě než někdo otevře.
"Hm?" Ani se na mě nepodíval.
"Proč si běžel zamnou a Blair si tam nechal?" Chvíli byl zticha a potom promluvil.
"Já nevím. A Blair jsem tam nenechal, zavolal jsem mého dalšího bodyguarda ať ji odveze do nákupního centra, vím, že to na ní zabírá a nepotřebuje tam mě."
"Jsi zlý."
"Nejsem." Vyjekl ublíženě.
"Tebe jsem zachránil." Dokončil větu a arogantně se usmál.
"Ne, zachránil si sám sebe před paparazzi a pravdou, semnou to nemá nic společného." Shawn se zarazil, ale nedával to najevo.
"Shawne, brácho, tebe jsem fakt nečekal. Pojď dál." Poplácal ho po zádech a až teď si všiml mě.
"A kdo je tahle maličká?" Nadzvedla jsem obočí.
"Maličká? To by ses divil jaká to je držka." Uchechtl se Shawn a pustil mě dovnitř.
"Těší mě, jsem Lukas."
"Ježiš." Vyjekla jsem. Představovala jsem si ho trochu jinak i v tom snu byl hezčí... Lukas se na mě nechápavě podíval a já hledala rychle výmluvu.
"Teď sis to posrala." Nahl se ke mě Shawn a pošeptal mi to co měl na srdci. Jenom jsem o něho zavadila pohledem a věnovala se své výmluvě.
"Máš to tu moc pěkný, líbí se mi tenhle stojan na bundy." Usmála jsem se na Lukase. Jeho úsměv se rozšířil.
"Vidíš Shawne, já ti říkal, že se bude někomu líbit. Ten jsme vybírali spolu, Shawnovi se vůbec nelíbil, ale mě tak moc okouzlil." Oplatila jsem Shawnovi ten arogantní úšklebek a sedla si na gauč, který byl hodně zvláštní, ale pohodlný.
"Tos myslela vážně s tím věšákem?"
"Ano a je to stojan." Opravila jsem ho a zase se věnovala Lukasovi, který něco vyprávěl. Doopravdy ten stojan není vůbec pěkný, ale musela jsem si to nějak u něj zlepšit.
"To je úplně jedno co to je." Odfrkl si Shawn.

"No a vy dva? Vy jste spolu?"
"Ne, ne, vůbec, on? ne, proboha, ona? Ježiš ses posral!" Křičeli jsme jeden přes druhého a nechutně se tvářili.
"Takže spolu jenom spíte?" Sedl si na nějaký bobek na sezení a podal mi sklenici s vodou, která mi s té věty málem upadla.
"Ne." Řekli jsme sborově.
"Tak proč mi ji sem taháš?" Podíval se na Shawna a hned na mě. Teď si to posral on, už vlastně podruhé, ještě s tou maličkou.
"No, honili nás paparazzi a já se potřeboval schovat."
"S ní? Proč je tady ona?"
"Je to hrozně složitý, stačí?" Vybuchl Shawn a zvedl se z gauče.
"Je trochu výbušný a náladový. To si zvykneš, v posteli se to, ale musí hodit ne?"
"My spolu, ale nespíme." Protočila jsem očima.
"Už jsem ti víckrát Shawne říkal, že takové holky ne. Ale má dobrý vkus to se musí nechat."
"Já s ní nic nemám a ani nebudu. Je to tak trochu náhodná kolemjdoucí. Patří k Brianovi. Jo, patří k Brianovi."
"Haló, já jsem tady." Bavili se spolu jako bych tu nebyla. Lukas se na mě podíval, celou si mě naskenoval a mlaskl.
"Jo, ta se k němu hodí. Jo to bych řekl. Ale proč si s ní přišel ty a ne on?"
"Už jsem ti to říkal a nebudu to opakovat." Podíval se na něj vražedně Shawn.
"No, tak já asi půjdu. Nikdo se mi tu nevěnuje..."
"Ne!" Křikli oba, jakoby mě tu potřebovali.
"Nebo teda, já půjdu s tebou." Řekl Shawn a odstoupil od Lukase.
"To už jdete? Taková krátká návštěva?"
"My zase přijdeme." Uklidnil ho Shawn a otevřel hlavní dveře. Ukázal mi ať jdu a rozloučil se s ním.
"Tak ahoj, maličký stojánku." Zachichotal se Lukas a rychle zavřel. Shawn se snažil držet smích, ale hned na ulici se začal nekontrolovaně smát.
"Nech toho." Okřikla jsem ho.
"Tak to zabil."
"Ne, to posral."
"Ale jdi ty, nemrač se, nesluší ti to."
"Proč se tak choval? On je postižený?"
"Ne, on je gay." Rozesmál se ještě víc, když viděl můj výraz.
"A-a-aha." Pořádně jsem se nadechla.
"Je to v pohodě kluk."
"Ehm, no."
"Říkal jsem ti, že to je trochu jiný kamarád než si doteď poznala." Pořád se přihlouple usmíval.
"Zavolám někomu ať pro nás přijede." Řekl nakonec a vzal do ruky mobil. Celou dobu co jsme čekali se na mě blbě usmíval a dělal si se mě srandu.
"Konečně, už bych to s tebou nevydržela." Rozešla jsem se k autu.
"Ne, Sky stůj!"