"Hochu já vím, že jsi namakaný, ale nedáš mi ani jednu ránu." Vysmívá se mi jeden z těch týpků, myslím, že to je ten co mi otevřel, jsem mu měl ten kchcicht zplastikovat už v hlavních dveřích když jsem přišel, teď by aspoň neprovokoval.
"Myslíš, ty takové párátko?" Uchechtnu se.
"Shawne?" Šeptne Lukas, ale já ho nevnímám, mám plné ruce práce s egoistickým párátkem.
"Tak pojď, jedna V jedna." Vytáhl se na nohy z gauče, je asi o pět centimetrů vyšší jak já, ale pořád na sobě nemá ani jeden sval, je nadopovaný, myslí si jaký je pán. Hned co vstane si zase zpátky sedne. Slyšel jsem jak se Lukas uchechtl.
"Říkal si něco brácho?" Usměju se když ho vidím jak si drží tvář.
"Myslím, že si mi vyrval zub."
"Och, jaj, to je mi líto, říkali mi, že mám jít radši na zubaře než vyprodávat koncertní haly, hold pořád to můžu zkusit." Popravím si spadlé vlasy a otočím se na Sky, která tam však nestojí.
"Kde je?" Zeptám se Lukase.
"Upozorňoval jsem tě, ale ty jsi nevnímal."
"Kde je?"
"Šla volat benga." Šeptne, vidím jak se bojí, aby taky nedostal, místo toho mu rozkážu ať vstane a mizíme pryč. Skylar není ani v pokoji a nehodám ji hledat, jsem plný adrenalinu takže mi je jedno, že mě odkopla, pořád to beru s rezervou, protože byla mimo. Ale i kdyby mi měla zítra volat, nevezmu ji to. Je tu hodně svědků, kdyby mi nevěřila co řekla.
"Projedeme se k jezerům." Řeknu Lukasovi a ten přikývne.
"Vážně se s tebou rozešla?" Začne. Že má tu odvahu se zeptat.
"Ne, byla zdrogovaná, mluvilo to za ní."
"Víš, že se říká, když jsi pod vlivem něčeho tak říkáš pravdu."
"Nevíš nic o nás tak drž hubu a jeď." Otočím se ke svému oknu a zavřu oči. Vím, že se to říká, ale nevěřím tomu i já říkal kraviny a nic z toho nebylo myšleno vážně. Jsem totálně ve stresu, zavolala na mě poldy zase budu něco řešit, zase mě budou řešit, nemůžu mít nikdy klid jenom jsem ji chránil a ona se ke mě otočila zády.
Usl jsem a probudily mě až doteky někoho na mých rukách, nohách a zádech.
"Co? Co se děje?"
"Nic, nic, spi dál, vezmu tě nahoru." Řekne Lukas, někdy mi vážně vadí, že je gay...
"Dojdu po svých díky."
"Já bych..."
"To je dobrý Lukasi, já to zvládnu." Usměju se a vylezu z jeho převoňeného auta. Hned co dopadnu doma na gauč usnu znovu a probudí mě až rámus z kuchyně, lituju toho, že mám obývák propojený z kuchyní. Pomalu otevřu oči a podívám se na osobu u pultu, Blair, samozřejmě, že ona, kdo jiný by to taky byl, Skylar asi těžko. Křečovitě se zvednu z gauče a nenápadně běžím do ložnice.
"Shawne?" Zavolá na mě a já protočím oči.
"No?"
"Jdeš ještě spát? Měl si ležet semnou v posteli." No to víš, že jo... uchechtnu se a zakřičím na ni už z měkké velké postele
"Jdu si lehnout, včera jsem ještě pracoval." Najednou už se objeví v ložnici s hrnek kávy, její břicho je větší než včera.
"Máš dneska těsnější tričko?" Zkřivím nad ní obočí.
"No, budu si ho muset vyměnit moc mě táhne." Usměje se a přejde ke skříni, už si stačila i vybalit, to mě poser. Všechny své věci má řádně poskládané a v kominkách uložené v mé skříni, kde jsem míval mikiny, kde jsou teď je záhada.
"Moje mikiny jsi dala kam?"
"Dala jsem ti je támhle do šuplíku a džíny sem do skříně." Otevře druhou, kde mívám košile a obyčejná trička. Tak to ne, nebude mi dělat bordel ve věcech, stačí, že kurví všechno ostatní kolem. Do sekundy stojím vedle ní a beru ji její komínky.
"Co to děláš?"
"Tady vždycky byly a budou moje mikiny."
"Ale..."
"Nenene, moje." Vrátím její hadry zpátky do kufru, už nic neříká a těžce se zohne pro jedno volné tričko do kufru na zemi. Je mi ji trochu líto když si zpátky lehám a přikrývám se, když se na ni, ale znovu podívám je v mojí skříni a bere si moje tričko.
"Hej, hej, hej." Křičím po ní, ale ona se ani neotočí, když už se zvedám za ní hodí mi na hlavu to tričko co měla před chvílí na sobě.
"Nebudeš mi krást věci." Strhnu si ho z obličeje a nasraně docházím k ní do kuchyně.
"Když nemůžu mít své věci ve skříni budu používat tvoje, nebudu se každý den ohýbat pro nové." Odfrkne si. Teď přemýšlím jak jsem s ní mohl oficiálně chodit. Taky myslím, že mám po spaní.
"Mám rád když mám své věci na svém místě a úplně nenávidím když se v nich někdo jen tak hrabe bez mého povolení, tady v chodbě ji skříň volná dej je sem."
"Nebudu si dávat věci do chodby."
"Tak si naser." Rozmachnu rukama a beru své klíčky od auta. Vlastně úplně zbytečně, žádné totiž nemám, protože moje druhá milá přítelkyně si ho bez svolení půjčila. Uvědomil jsem si, že mě obě nehorázně serou každým dnem víc, kde jsou ty časy kdy jsem byl sám a pořád jen po nějaké pravé toužil, piču, úplně deprimující to je. Zdrhl jsem za doprovodu křiku ze svého vlastního bytu, vlastního bytu, opakuju si pořád dokola, nemám auto, byt, půlku srdce, úplný bezdomovec ze mě je a to mám v hotovosti půl milionu, půjčím si auto Lukase a půjdu si koupit aspoň to nové auto.
"Jsi někde poblíž?" Ptám se Lukase.
"No, ležím v posteli, doraž." Uchechtne se.
"Dorazím a půjčím si tvoje auto ok?"
"Ale..." Jasně hochu nemám čas ti to vysvětlovat, ale nebudu s ní doma už ani minutu a s tebou už vůbec ne. Líbí se mi, že mám aspoň ten sarkasmus v sobě i když jsem úplně v prdeli.
Při cestě do obchodu mi na zadní sedačce zvoní pořád dokola telefon, nemám čas zvedat mobily ať je to kdokoliv, beztak to je Blair a chce třeba přesunout ložnici do koupelny a naopak. Auto jak největší čůrák zaparkuju před vchodem, kde je jasně napsané, že se tam parkovat nemá a vcházím do velké budovy plné pěkných range roverů. Vezmu první co mi nejvíc padne do oka a přebíram klíčky, pán se divně kouká, ale co, možná to dělá můj dnešní mám v piči účes nebo to, že mám totální kruhy pod očima, možná si myslí, že jsem sjetej a ani nevím co kupuju, ale co, dobře vím, co kupuju a jako pořádný lakomec to auto nikomu nepůjčím, možná ani nikoho nebudu vozit, možná jen sestru. Když o ní tak přemýšlím vezmu zezadu svůj mobil a najdu její číslo, usměju se nad ikonou, kde mám její šílenou fotku, vážně moc ji miluju. Hned po třetím pípnutí mi to zvedne a uvítá mě jejím typickým smíchem.
"Ahoj starší bráško co se děje?"
"Ahoj, co teď děláš?"
"Jsem doma proč?"
"Koupil jsem si nové auto, chci tě někam vzít."
"Mě? Proč nevezmeš tu svou holku nebo tu druhou?"
"Protože tebe mám nejraději a jediná mě nesereš a taky ti chci něco říct."
"Hmm, dobře a přijdeš pro mě domů?"
"To je jasný."
"Tak fajn, jdu se přichystat taky mám pár novinek zatím."
Típne to a já se usměju, Lukasovo auto nechám u vjezdu a vyjedu svým novým nablýskaným autem. Aspoň mu zavolám, že ho tady má a ať si pro něj přijede nebo mu ho odtáhnou, takovou shitku rádi sbírají na náhradní díly. Taky si všimnu, že mi volal Andrew a Sky. Ulala volala mi Skylar, smůla děvče dneska jsem nedostupný, měla jsi myslet včera.
ČTEŠ
Zatraceně 2
Fanfiction"Zastav!" Křikl víc nahlas a doběhl mě, chytil za loket a přitáhl k sobě. "Jsi v pořádku?" Zkoumal můj obličej. "Nejsem! Vypadám snad? Nechal si mě tam! Kdyby, kdyby..." Neudržela jsem se a znovu se rozbrečela. "Pššt, omlouvám se, nevěděl jsem, hlav...
