"Skylar? Shawne?" Z auta vylezla Blair.
"Kurva." Zašeptal Shawn a přešel ke mě.
"Co tady jako spolu děláte?"
"Mělo pro nás přijet jiné auto." Šeptl ke mě Shawn a šel dál až k Blair.
"Ne, lásko, my se tady potkali, Skylar byla v knihovně." Vymyslel si Shawn a podíval se na mě. Knihovna a já? Bože. Co teď? To nám nesežere. Hledala jsem očima knihovnu. Opravdu na konci ulice.
"Skylar? A v knihovně? Cos tam dělala?"
"Já, no, já, já se tam byla dívat na učebnice do té školy a vidím tady Shawna tak jsem se ho zeptala jestli by mě nemohl hodit domů."
"Jo, a tak jsem zavolal auto, ale vy jste zrovna kolem projížděli." Dokončil za mě Shawn. Jsme dobří lháři.
"Aha." Řekla Blair a změřila si nás pohledem.
"Hele už je tu, Skylar jeď tímhle a já pojedu s Blair." Chytl ji za ruku a podržel ji dveře.
"Tak doma." Křikla jsem na Blair, ale ona zakroutila hlavou.
"Budu se Shawnem." Usmála se a Shawna políbila, Shawn se tvářil překvapeně, ale hned začal spolupracovat. Tohle jsem nemusela vidět. Přešla jsem k tomu řidiči a řekla mu, že to zvládnu domů pěšky, první protestoval, ale nakonec souhlasil, když jsem mu řekla, že Shawnovi napíšu, že jsem došla v pohodě domů.Po cestě jsem přemýšlela nad nejlepším barem tady, co budu dělat doma.
Když jsem tam vlezla, ucítila jsem vůni alkoholu a cigaret. Prodrala jsem se davem tančících lidí a sedla si k baru. Když jsem si objednala přisedla si ke mě osoba.
"Ahoj."
"Ahoj Briane." Opětovala jsem mu úsměv a zadívala se na něj. Je celkem pěkný, jaktože jsem si toho ještě nevšimla.
"Tak co? Stihl si přednášku?"
"Učitelka brblala, ale jo. Je to taková stará rašple. Bere nás jako malé děcka ne jako vysoko školáky." Zasmál se a já s ním.
"A co ty? Jak to dopadlo?"
"Co myslíš?"
"Budeš doopravdy chodit semnou jo?"
"Cože?" Nechápala jsem. Nikdy jsme si nic neřekli ohledně vztahu, nebo jo?
"Nemyslel jsem to tak jak to asi myslíš ty. Já myslel jestli budeš chodit semnou do třídy?!" Zasmál se.
"Jo aha, no asi jo." Nervózně jsem se taky zasmála, cítila jsem se celkem trapně.
"A jiné téma, co si dáš?"
"Piju tohle, to mi stačí."
"Dobře, ale pojď za náma, za chvíli přijde celá parta, rád ti je představím."
"Tak dobře." Aspoň nebudu sama. Brian mě vzal za ruku a došli jsme do jedné místnosti k velkému stolu. Zatím tu nikdo neseděl, jen my dva.
"Povídej mi něco." Nahl se ke mě.
"Chci se zeptat, říkali, že nějaké přednášky budou i mimo město."
"Jo, to oni říkají, aby udělali dojem, ale já byl jenom v Montrealu a tady kousek za Torontem, nic moc."
"Aha, tak nic." Usmála jsem se a on taky. Ještě chvíli jsme tam seděli a potom přišli ostatní, vůbec nikoho jsem neznala, ale vypadali přátelští a Brian mě hned seznámil.Seděla jsem a povídala si z jednou holkou když se místností rozezněl milý hlas. Byl to Shawn a za ruku si vedl Blair. Namyšleně se usmívala a dělala jak je důležitá. Nevím co se to s ní stalo, ale stala se z ní pěkná mrcha.
"Ahoj, ahoj, ah..." Zdravil všechny Shawn a potom si všiml mě. Jenom mě projel očima a vyhl se očnímu kontaktu. Zarazilo mě to, ale nic jsem nenamítala a dál se bavila s ní.
"Mě jako neobejmeš ani nepozdravíš?" Sedla si vedle té holky Blair a skenovala mě.
"Říkala jsem ahoj." Zalhala jsem a přesvědčivě se na ni usmála.
"Aha, tak to bylo asi tím, že tu je hluk."
"Asi jo." Mezitím se ta holka zvedla a odešla tančit s nějakým klukem.
"Co si dáš?" Zeptal se Blair, Shawn, když si vedle ní sedl.
"To co ty."
"Půjdu to objednat." Usmál se na ni a zase odešel.
"Tak moc ho miluju. Ještě než jsme dojeli domů mi šel koupit kytku." Podívala se zpátky na mě.
"To je pěkný." Falešně jsem si usmála a podívala se kdo ještě přišel.
"A co ty a kluci...?" Blair se podívala tím směrem co já a spatřila Lukase.
"Ten se ti líbí?" Nakřivila obočí. Lukas je trochu výstřední a tak se nedivím, že se Blair nelíbí.
"Ne, jenom jsem ho už dneska viděla."
"A kde?"
"Skylar! My už se známe." Zamával na mě.
"V knihovně." Vzpomněla jsem si na ten incident, když jsme ji se Shawnem lhali.
"Aha. Hele Sky, nepřijde ti Shawn nějaký divný?"
"Ne, proč?"
"Já nevím, když si odešla z té restaurace tak mu najednou někdo psal, řekl mi, že mám jít nakupovat, že musí jít a že přijde večer. A najednou, když jedu domů vás vidím spolu a od té doby je divný."
"Zajímavé, o ničem nevím, potkali jsme se náhodně."
"Sky, Sky, Sky. Pamatuju si to jméno dobře, že? Ta co se líbí moje lampa a šuká..."
"Joo to jsem já, pojď zatančíme si, hraje moje oblíbená." Chytla jsem ho za ruku a běžela na parket. Hráli despacito, ale co jsem mohla dělat, když chtěl říct Shawn a to před Blair nemůžu, když jsme to teď jakž takž vyřešili.
"Kde máš Shawna?" Zeptal se s nadzvedlým obočím.
"Je u baru a už mě s ním nespojuj, nejsme a ani nebudeme spolu."
"No jasný, však spolu nemusíte být, když spolu je spíte." Protočila jsem očima, jemu to snad nikdy nevysvětlíme.
"Už stačí, ta písnička je fakt strašná, nechápu jak se ti může líbit." Pustil mé ruce a šel si zpátky sednout. Naštěstí už tam byl Shawn tak snad nebude nic říkat. Šla jsem k baru, objednám si něco na zklidnění.
"Promiň, neviděl jsem tě." Vylil na mě někdo celý obsah červeného vína.
"Nemůžu říct, že se nezlobím. Je to bílé tričko." Uchechtla jsem se.
"Moc se omlouvám." Přesunula jsem oči na dotyčného a málem mi vypadly oči. To je doktor Alex ze snu.
"Stalo se něco? Že tak koukáte? Já bych vám něco dal, ale nemám nic na půjčení a tričko mi snad necháte ne?"
"Ne, to je dobrý." Usmála jsem se.
"Tak vás aspoň pozvu na drink."
"Tak to beru." Oba jsme si objednali dva velké panáky a začali si povídat.
"Můžeme si tykat ne? Já jsem Alex."
"Těší mě, já Skylar. Nepracuješ v nemocnici?"
"Ježiš já? Ne, bojím se krve." Zasmál se. Tak nic, ale je to on, jen nedělá co dělal ve snu.
"Aha, a co teda děláš?"
"Jsem obchodník, přebírám firmu po otci. A jak se na to vůbec přišla?"
"Nevím, zdáš se mi povědomý."
"Teď nedávno jsem, ale byl v nemocnici, namohl jsem si kotník, tak si mě možná tam viděla."
"Aha, možná jo." Ještě chvíli jsme si povídali a on potom musel jít.Vrátila jsem se zpátky ke stolu a všimla si jen Shawna, který mě sledoval svýma nevinnýma očkama.
"Co se ti stalo?" Stál najednou u mě a sundával si tenkou bundu.
"Vylili na mě víno." Mávla jsem nad tím rukou.
"Na, vem si to a běž se převléct." Podal mi ji a já na něj vyvalila oči. Jo, je divný.
"Já půjdu s tebou." Řekl nakonec a už mě prodíral davem.Věnováno Cutttiiieeee ještě jednou vše nej❤️ a @TerkaKlimeov za to, že jsou kapitoly krátké a taky samozřejmě VŠEM OSTATNÍM ❤️❤️❤️ Snažím se co nejvíc, aby byly o něčem. Jednoduše řečeno, nejsem úplně v kondici a čeká mě operace takže proto a snad se to zlepší ❤️ a budete tady pořád semnou. Děkuju
ČTEŠ
Zatraceně 2
Fanfiction"Zastav!" Křikl víc nahlas a doběhl mě, chytil za loket a přitáhl k sobě. "Jsi v pořádku?" Zkoumal můj obličej. "Nejsem! Vypadám snad? Nechal si mě tam! Kdyby, kdyby..." Neudržela jsem se a znovu se rozbrečela. "Pššt, omlouvám se, nevěděl jsem, hlav...