Zatraceně 2

Hledání místa

"Co si dáš?" Zeptá se Shawn když otevírá jídelní lístek.
"Tebe." Skousnu si ret a mírně se nakloním přes stůl, blíž k němu.
"Já tam, ale nejsem." Začne ze srandy listovat v jídelníčku.
"To je škoda." Zpátky si sednu na židli a pozoruju ho. Je opravdu pečlivý ve vybírání svého jídla a je to dost vtipný se na něj koukat.
"Já mám vybráno co ty?"
"Dám si jenom pití nemám moc hlad." Shawn na to nic neříká a běží k pultu to objednat. Než by se dostali k nám tak my bychom si to rozdali přímo tady před zraky všech lidí.
"Za chvíli to bude." Usměje se Shawn a hned na to mu začne zvonit telefon. Protočím očima, vždycky se musí něco dosrat.
"To je Blair." Zkřiví obočí.
"Nech to tak."
"Nemůžu, co když se něco děje." Vstane od stolu a jde daleko ode mě. Už teď mi je jasný, že tohle mě bude vytáčet nejvíc, zbytečné hovory Blair kdy nic nevyřeší a zbytečně Shawna otravuje.
"Všechno v pohodě?" Zeptám se ze slušnosti, když se Shawn vrátí, dokonce i jídlo mu už přinesli.
"Jo, jen chtěla vědět kdy se vrátím."
"Nemůže ji to být jedno?!"
"Nevím." Pokrčí rameny a už se chystá sníst své jídlo.

"Mám jet k tobě jo?" Zeptá se pro jistotu Shawn, když se s ním od té doby moc nebavím.
"Jo." Odfrknu.
"Nebuď naštvaná, jsem tady teď s tebou, jenom jsem ji to zvedl, nechci potom řešit nějaké zbytečné sračky, že se něco stalo ji nebo dítěti, pochop mě." Položí mi ruku na stehno a začne přejíždět tam a zpátky.
"Nejsem naštvaná."
"Vždyť to na tobě vidím." Uchechtne se, nastane trapná chvíle ticha kdy se Shawn na mě intenzivně kouká a já ignoruju jeho pohled.
"No tak jedeme." Řeknu.
"Nemusím jít k tobě jestli nechceš, dovezu tě domů a pojedu k sobě." Udělal ze sebe chudáčku a já mám teď hrát tu co to tak nemyslí a omlouvá se. Ale já nebudu... První nic neříkám a potom vydechnu.
"Pojeď ke mě, prosím." Otočím se na něj a on se zašklebí. Nic neříká a konečně vyjíždí. Právě jsme se vyhli začínající hádce.

Až když jsme vystupovali z auta jsem si uvědomila, že tam může být Matthew, doprdele jak to vysvětlím Shawnovi, doufám, že tam nebude.
"Jdeme?" Chytne mě kolem pasu a jdeme směr můj překrásný byt. Co nejpomaleji otevřu dveře a ještě pomaleji do něj vstupuju.
"Co? Ten byt snad kouše?" Popostrčí mě Shawn. Hala je pustá, ale stejně slyším nějaké hlasy.
"Někdo tady je?" Zeptá se Shawn a nakrčí obočí. Otočím se k němu, že mu to vysvětlím když z pokoje vyleze týpek. Do hajzlu, teď ne, kreténe! Zanadávám si v hlavě a otočím se zpátky. To, ale není Matthew.
"Čau kočko." Hlas se mu motá a debilním krokem jde ke mě, nevím jestli nevidí Shawna, ale přímo se vrhne na mě.
"Hej, hej, co to má znamenat? Nech ji na pokoji demente, ta je moje!" Odstrčí ho Shawn a spadne na zem, asi nemá moc síly, ale Shawn ho ani moc nesrazil.
"Můžeš mi to vysvětlit?" Než se ten borec zvedne všechno na něj vychrlím.
"A to je kdo?" Ukáže na něj se snaží zvednout o skříňku.
"Asi jeho kamarád."
"To jako tady jsi s něma?"
"Ne jenom ten jeden, je asi v pokoji, nebývá tu moc často a já vlastně taky ne." Shawn na to nic neříká, překročí už spícího týpka, asi to byl marný boj, a jde se podívat do místnosti odkud slyšíme další hlasy.
"To je tráva?" Zeptá se Shawn když vleze do pokoje.
"Vy jste policie? Nezatýkejte nás, už je legální." Řekne jeden. Za Shawnem se mírně zasměju a opřu si o záda hlavu.
"Nejsem polda jen se ptám."
"Jo je." Tohle byl hlas Matthewa.
"Jak ses sem vůbec dostal?" Řekl pořád klidně Matthew. Shawn poodstoupil a tím pádem všichni nechali pohled na mě.
"Aha." Řekl suše. Zašklebila jsem se na něj a táhla Shawna za ruku, že půjdeme pryč.
"Nechceš tady chvíli zůstat?" Podívá se na mě.
"Ne, je tady ten hnus a ty moc dobře víš co se stalo minule." Procedím skrz zuby. Shawn kývne a podívá se na všechny kluky.
"Nedělejte bordel jasný? Jinak je vážně zavolám a toho ubožáka byste mohli dotáhnout na gauč, má dost." Rozkáže jim předtím než opustí místnost. Všichni krom Matthewa se okamžitě zvednou a dělají co jim Shawn nakázal. Shawn se vítězně usměje a bere mě za ruku.
"Kam, ale půjdeme?" Zeptám se když jdeme k autu.
"Mám jeden takový nápad."
"Co to je?"
"Zajdeme za Lukasem, co ty na to?"
"Ne, prosím ne, on ne, nechci poslouchat ty jeho nadržené kecy."
"Co? Vždyť on je týpeček. Nás nechá šukat..."
"... A při tom se na nás bude dívat to víš že jo, ne!"
"Skyly." Udělá na mě ten svůj výraz a já nemůžu odmítnout.
"Miluju tě." Našpulí rty a vyjíždí k bytu Lukase.

Děkuju za podporu ❤️