Zatraceně 2

Nemocnice

"Zvládnu to sama."
"Půjdu s vámi." Protočím očima, ale nic neříkám u dveří se vyhneme všem zvědavcům a už se nacházím vedle Andrewa, který na mě nevěřícně hledí.
"Co je?"
"Říkala jsi, že za ním nepůjdeš."
"Rozmyslela jsem si to." Pokrčím rameny.
"Johne co ty tady?" Až teď si všimne, že zamnou stojí Johnie, budu mu tak říkat, připadá mi prostě hrozně roztomilý. John nic neřekne jen kývne na mě a Andrew to pochopí, podívá se na mě a pokývá hlavou.
"Je to pro tebe lepší, teď tě budou paparazzi pronásledovat všude."
"Díky." Ironicky ceknu.
"Chceš kávu? Asi se tam chvíli zdrží, bude mít tak pět stehů."
"Nepiju, ale půjdu s tebou."
"Dobře." Jdeme k automatu a hned na židle si sednout, Johnie pořád stojí a skenuje každého kdo projde, už několikrát jsem mu říkala ať si sedne, ale on je stejně tvrdohlavý.

"Zavolám jenom Karen a hned jsem zpátky." Řekne Andrew a mizí za zdí. Slyším útržky hovoru a už teď vím, že mě Karen nemá opět ráda, kvůli mě se přece nechal její syn tak zmlátit a ještě k tomu je Rayn můj bratr.
"Nemusíš jezdit, bude v pohodě... Co to máte s tím, že bude Shawn táta, nic o tom nevím..." Opět jsme u toho, Shawn a jeho dítě, určitě v tu noc neskočil jen u kuřby...
"...Klid Karen ano? Vyřešíme to. Zatím se měj." Z jeho soukromého hovoru jsem vlastně slyšela úplně všechno, takže když se vrátí zpátky mlčky sedím a čekám kdy vyjde Shawn.

"Jo možná přijdu, mějte se." Shawn se stehy v nose a na obočí vyleze z ordinace a hned se zaměří na Johna.
"Díky." Řekne potichu a mě obejme.
"Jsi v pohodě?" Prohlídne si mě a na oplátku prohlížím já jeho.
"Jsem. Ty?"
"Pár škrábanců." Usměje se.
"Jasně." Taky se usměju.
"Půjdeme zpátky na hotel."
"Ty běž, pojedu k Raynovi."
"Nepojedeš!"
"Shawne! Rayn je stejně ve vazbě a já musím za Donnou."
"Ve vazbě?"
"Kvůli tomu, že tě napadl, pustí ho až když se zaplatí částka, kterou určí." Vysvětlím mu a on se snaží všechno pobrat.
"Kolik?"
"Nevím." Myknu rameny a Shawn se zamyslí.
"Fajn, jeď, ale ozvi se mi aspoň."
"Neboj se." Chci se rozloučit s ostatními, ale Shawn mě zastaví.
"Pusuu, zasloužím si ji." Uchechtnu se a políbím ho na popraskané rty.
"Pa." Pohladím ho ještě po tváři a celého si ho prohlédnu. Právě teď přemýšlím, že odjedu z L.A než se všechno zhroutí, vyhnu se všem novinářům a pomluvám. Mám slzy na kraji, cítím, že mi Shawn lže a to dítě vážně s někým čeká. Nechci ho opustit, ale nebudu dělat mámu číslo dvě, už chci kdyžtak svoje.

S Johnem dojedu k domu Rayna a přesvědčím ho, že když se něco stane nebo budu něco potřebovat, zavolám ho. Donna už čeká u hlavních dveří jakoby věděla, že přijdu.
"Skylar! Kde je Rayn? Co se sakra stalo?"
"Je toho moc, Rayn skončil ve vězení a Shawn v nemocnici."
"Co to dítě? Právě se v televizi mluví o jeho bývalé přítelkyni, že prý s ní."
"Ty už taky? Nevím jestli to je pravda nebo ne, ale Shawn tvrdí, že ne."
"Jsou i fotky, vyfotili ji v Torontu a vypadá, že je vážně v očekávání."
"V Torontu? Ukaž tu svini!" Obejdu Donnu u dveří a běžím do obýváku.

Nemůžu se nadechnout, ještě větší tíha než předtím, všechno je to ztracený.
"Bude na začátku, může ho nechat potratit." Snaží se mě uklidnit Donna.
"Myslíš, že někdo jako ona bude chtít potratit, když ho čeká se Shawnem? Je to závistivá mrcha."
"Jen mi řekni kdy to stihli."
"Je mi to úplně u prdele, jedu pryč, sbalím si věci a odlétám někam hodně daleko."
"Necháš ho tady?"
"Jo, je mi to vážně jedno."
"Třeba o tom ani neví, že to vážně udělali."
"Nebraň ho! Jsem zlomená, tolik šancí, všechno zbytečné, nikdo nám nepřejde, aby jsme byli spolu a já už na to nemám."
"Mám tě ráda Sky, ale řekla bych, že děláš chybu."
"Zavolám ti až někde přistanu."

Pohled Shawna

"Co jste vyváděl pane Mendesi?" Probudím se z menšího tranzu a hned hledám Skylar. Doktor mi svítí baterkou do kchcichtu a já se snažím ten krám najít a vyhodit ho hodně daleko.
"Klid, ležte, musíme vám ještě došít potrhané obočí." Řekne mi sestra.
"Kde je Skylar?"
"Nevíme kdo je Skylar?!"
"Moje přítelkyně."
"Určitě čeká na chodbě." Trochu mě uklidnila, ale pořád bych byl radši kdyby tady byla semnou. Posral jsem to, tak jako vždycky, já vím, ale bojím se, že o ní příjdu, tak moc mi vlezla pod kůži jako žádná jiná ne, doufám, že nás nic nerozdělí ani pitomý kecy o
tom, že budu otcem, serou mě, nevím kde se to vzalo, ale chci, aby to bylo pryč a mohl jsem žít konečně spokojeně. Chci, aby mi Sky věřila, nikdy jsem s nikým nespal, ne v této době, kdy jsem byl už s ní, nikdy bych ji nepodvedl. Dobře, ta kuřba byl můj zkrat, ale jinak jsem věrný, neudělal bych to. Nechal jsem se Raynem zmlátit schválně, protože si myslím, že jsem si to tak trochu zasloužil, byl jsem na Sky zlý, dokonce jsem ji udeřil a to bych střízlivý nikdy neudělal, nechápu jak mi tohle mohla odpustit, ale aspoň vím, že mě miluje. Dokonce jsem ji už zařídil bodyguarda nikdy nevíte co se stane a proto je lepší mít někoho u sebe, vážně bych ocenil kdyby byl tak předvídavý a právě s ní stál na chodbě, zlíbal bych ho takovým způsobem, ale to se nestane, má přijet až příští týden.
"Tak hotovo. Přijďte za dva týdny, podíváme se na to a vytáhneme stehy." Řekne mi doktor a pomůže mi vstát.
"

Dojdete v klidu domů nebo...?"
"V pohodě, mám venku lidi."
"Dobře, tak se zatím mějte a přijďte na tu kontrolu dobře?"
"Jo možná přijdu, mějte se." Otevřu dveře a hned uvidíte Johna. No to se mi snad zdá, já asi prodělal i otřes mozku. To co jsem říkal se neuskuteční, ale jsem teď hrozně moc rád. Skylar na mě vyděšeně zírá, to asi ty stehy v nose a obočí.
"Díky." Řeknu Johnovi a Skylar si přivinu těsně k sobě.
"Jsi v pohodě?" Zeptám se a prohlížím si ji jestli se jí taky něco nestalo, ona si mě taky prohlíží, něco tu nehraje.
"Jsem, ty?"
"Pár škrábanců." Usměju se.
"Jasně." Taky se usměje, ale spíš je to úšklebek.
"Půjdeme zpátky na hotel." Prohlásím a podívám se na Johna a Andrewa.
"Ty běž, pojedu k Raynovi" Ozve se Skylar.
"Nepojedeš!" Vyjeknu, co by tam s ním dělala? Já ji teď potřebuju.
"Shawne! Rayn je stejně ve vazbě a já musím za Donnou."
"Ve vazbě?" Ten kluk kvůli tomu ještě sedí?! Tak to je bezva...
"Kvůli tomu, že tě napadl, pustí ho až když se zaplatí částka, kterou určí." Vysvětlí mi, asi jsem pořád ještě trochu mimo a snažím se všechno pobrat.
"Kolik?" Zeptám se jen tak jakože mám zájem.
"Nevím." Mykne rameny. Možná, aby bylo mezi námi všechno ok bych to mohl zaplatit.
"Fajn, jeď, ale ozvi se mi aspoň." Popřemýším o tom a když jde Sky za Donnou je to v pohodě, asi si spolu prostě potřebují promluvit. Holka s holkou.
"Neboj se." Odtáhne se ode mě úplně, já ji zastavím, s něma se může rozloučit potom, já jsem na prvním místě.
"Pusuu, zasloužím si ji." Našpulím své rty a ona se uchechtne, lačně mě políbí a podívá se na mě.
"Pa." Pohladí mě ještě po tváři a znovu si mě prohlédne, připadá mi to divné, ale to její pohlazení mě málem udělalo, takže to tak moc neřeším.

John ji odveze k Donně a já jsem klidnější, vím, že když se něco stane, bude tam a bude mi volat.
"Jak se cítíš?" Zeptá se Andrew po cestě.
"Trochu mě to bolí, ale dá se to přežít." Andrew kývne hlavou a za chvíli znovu promluví.
"Volal jsem mámě."
"Cože? Proč?" Otočím se na něj nechápavě, jenom ať nic neříká o tom co se v poslední době stalo.
"Mluvila o tom dítěti, všichni o něm teď mluví."
"Je to kravina Andrewe, ty mi snad věříš ne? Jedině s kým teď pravidelně spím je Skylar."
"Je to prý už dýl."
"S nikým jsem předtím nes.... no doprdele! Kurva, kurva, kurva!"
"Co je?"
"Právě mi to došlo, nee Andrewe, já miluju jedině Sky, nemůžu mít s jinou dítě, to by se mi dokurvil vztah s ní."
"Ale co ti došlo? Proč tak hysterčíš?'
"Protože s kým jsem spal ještě před Sky, byla Blair..."