Zatraceně 2

Zkažený večer

Lukas byl hodně překvapený a pořád na Shawna nadzvedával obočí, moc dobře vím na co naráží.
"Kdy ses vrátil?" Zeptal se když si sedal na gauč.
"Nevím, před pár dny asi."
"Aha, tys byla taky?" Zeptal se když jsem si sedala vedle Shawna, jen jsem kývla hlavou.
"Můžete spát v ložnici." Mrkl na mě a já přivřela oči.
"To je dobrý, v noci půjdeme."
"Já stejně za hoďku odcházím." Zašklebil se.
"Kam jdeš?" Zeptala jsem se ani nevím proč.
"To by tě zajímalo, že kočko." Uchechtl se, ale neodpověděl.
"Možná půjdu už teď." Usoudil nakonec když jsem se na něj až moc intenzivně koukala.

Lukas odešel a my se Shawnem zůstali sami.
"Co budeme dělat?" Zeptala jsem se když šel Shawn do kuchyně.
"Dáme si vínko a uvidíme." Zapátral v ledničce a vytáhl červené.
"Můžeme...?"
"Jasně, že můžeme, taky mi vždycky krade když je u mě." Usměje se a bere dvě skleničky, je tu jako doma. Nalije nám a podá mi ji.
"Děkuji." Políbím ho na tvář a usrknu si. To mu však nestačí, vezme mi sklenici z ruk a začne mě líbat. Nejdřív na krku, potom putuje rty na dekolt a rukama si mě přitáhne blíž k sobě, obmotám mu ruce kolem krku a jemně zatahám za jeho kudrlinky. Vrátí se zpátky k mým rtům a začne sátuj jazyk, v momentě kdy mu začnu rolovat tričko z trupu se rozletí dveře a v nich stojí Lukas, škubnu sebou a Shawnovi omylem vlepím facku.
"Sorry lidi jen jsem si něco zapomněl, pokračujte dál jako bych tu nebyl, dál jí hryzej jazyk, jojo, už jsem skoro pryč, sundej mu klidně to tričko skrývá se tam osmý div světa, čau čau čau, nebyl jsem tu. Pa pusinky." Zabouchne za sebou dveře a já s otevřenou pusou hledím.
"Debil." Nervózně se uchechtne Shawn a podívá se na mě.
"Osmý div světa? Na tom něco bude." Za paži si ho přitáhnu zpátky, ale začne mu zvonit v kapse telefon.
"Roztřískám ho." Procedím skrz zuby a založím si ruce.
"To je Blair."
"Panebože po kolikáté už dneska volá?" Jsem ještě víc vytočená, chci se dneska udělat a pořád mi to někdo přerušuje. Shawn jenom mykne rameny a odejde. Nenávidím když odchází, jakoby to bylo tajné co si říkají. Vezmu si svou skleničku a vypiju ji na ex, když dostanu chuť vezmu i tu Shawnovu a do minuty je prázdná, najednou vychází vystrašený Shawn.
"Co je? Cestou si potkal jednorožce sracího duhu nebo Samaru?" Začínám být hodně rychle v náladě.
"Blair má prý bolesti, musíme jet."
"Ať zdechne třeba na mor děvka, krade mi tě." Chce se mi brečet a Shawnův výraz mi moc nepomáhá, štve mě, že má o ní strach, možná mě nemiluje tak jak miloval, možná to bude horší a horší.
"Sky? Zlato? Musíme jít. Pojď." Vytáhne mě do sedu a tahá pryč a Lukasova bytu.
"Miluješ mě?" Nedá mi to a v autě se zeptám.
"Proč se ptáš?" Rychle se na mě podívá a hned se věnuje řízení. Je zmatený.
"Připadá mi, že miluješ ji."
"Skylar, nemiluju, jen čeká mé dítě a jestli by se stalo něco jemu tak bych to nepřežil, rozumíš?"
"Takže mě miluješ?" Potáhnu.
"Samozřejmě." Položí svou velkou dlaň na mé roztřáslé stehno.
"Neboj lásko." Začne přejíždět palce a to mě uklidní.

"Jestli chceš počkat v autě tak klidně."
"Jo asi jo."
"Dobře, hned jsem zpátky." Natáhne se ke mě, aby mě mohl políbit, nechám se a nasávám jeho vůni, ještě mě pohladí po tváři a dá vlasy za ucho, navzájem se na sebe usmějeme a on potom odchází. Asi pět minut sedím v autě, ale nebaví mě to, mám myšlenky u těch dvou a co se asi děje.
Vylezu z auta a utíkám nahoru. Je klid, žádný křik, nic. Dveře od Shawnova bytu jsou zavřené a já nevím jak se dostat dovnitř, bude blbé když zazvonit, jenom položím ucho a zaposlouchám se.
"Půjdeme na gynekologii, co když se něco děje?"
"Ne, to přejde."
"Blair nehádej se semnou, jestli je třeba přiškrcené nebo něco někam teče..."
"Stačí když zůstaneš semnou." Zoufale vykřikne.
"Musím do studia." Vydechne Shawn.
"Nejsi ve studiu, vím s kým jsi, proč si ji rovnou nepřitáhl sem?" Vyjede.
"Chtěl jsem předejít dalším scénám, a stejně může ti být jedno s kým jsem, čekáme spolu jen dítě nic už spolu nemáme. Můžeš být ráda, že jsi tady."
"Ještě by mě v noci zabila kdybych tam zůstala, odešla jsem než by mě sama vyhodila, teď ji je tam určitě líp když je tam sama, můžete tam šukat jak dlouho chcete."
"Ty moc dobře víš, že to není pravda, přitáhla si ji tam nějakého cizího týpka, lžeš!"
"Nelžu a neřvi na mě mám bolesti!"
"Takto říkám pojďme do nemocnice." Dál už radši neposlouchám, ta holka je prolhaná až jsem vystřízlivěla. Jedině co mě uklidňuje je to, že mě Shawn brání. Najednou se otevřou dveře a v nich se objeví Shawn.
"Sky?" Vyjekne zděšeně a hned mu výraz povadne.
"Slyšela jsem všechno." Mávnu nad tím rukou.
"Nevěřím ji ani slovo, vezu ji na gyndu, nebudu to poslouchat."
"A jak to uděláš když nechce?"
"Nevím co to má znamenat, ale mám v plánu zavolat záchranku, svíjela se tam jakoby umírala."
"Pojď dovnitř."
"Ne to je dobrý, půjdu domů, je pozdě."
"Ne, nepůjdeš sama."
"Zvládnu to, důležitější je Blair."
"Sky, omlouvám se, místo krásného večera je z toho úplná katastrofa."
"Já si to užila."
"Vynahradím ti to, slibuju."
"Jo." Přitáhnu si ho k sobě a na rozloučenou ho láskyplně políbím.
"Potom dej vědět jak to dopadlo."
"Dám, moc děkuju, miluju tě."
"Já tebe víc." Zamávám mu a odcházím domů, třeba se ožeru s Matthewem.

Po dlouhé době je tady kapitola,teď bude celkem drama, konečně😂, tak snad se vám to bude líbit ❤️❤️