Zatraceně 2

Návštěva

Ráno jsem nevyspaná, ale nedá se nic dělat. Doufám, že Shawn nedorazí brzo. V kuchyni na stole leží vzkaz, že jeli pryč a vrátí se zítra. Jsem ráda, aspoň budu mít barák sama pro sebe a nebudu se muset nikomu svěřovat.

Obleču se a nějak se trochu zkulturním, aby se mě nelekl. Když si vařím čaj zazvoní zvonek. Cuknu sebou a přejdu pomalu do chodby. Není kam spěchat.
"Ahoj." Ve dveřích stojí nějaký kluk.
"Ehm, ahoj." Čekala jsem Shawna.
"Můžu dál?"
"Já, já nevím, neznám tě."
"Och promiň, já se nepředstavil, jsem
Jack Rickey. Máme mít spolu rozhovor."
"Jo, aha, no, já myslela, že se sejdeme někde v centru, ne že dojdeš ke mě domů." Jsem celkem znepokojená, jak mohl najít Raynův dům? Jen doufám, že mě nikdo ze školy nesleduje...
"Mám čas jen teď dopoledne." Usměje se na mě a já ho tedy pustím dovnitř.

Nemám připravené otázky a ani nevím co mám dělat. Nabídnu mu něco k pití a on zdvořile přijme. Chvíli se jen tak povídáme než opět někdo zazvoní. Omluvím se a řeknu mu ať chvíli počká. Je mi jasné, že tohle už je Shawn. Zase nikam nespěchám a dávám si načas než dojdu k hlavním dveřím.
"Ahoj." Pozdraví mě nevině Shawn a podívá se na špičky svých bot.
"Ahoj." Koukám na něj ani nevím proč. Na obličeji má pár škrábanců ze včerejška, nic hrozného.
"Nepozveš mě dovnitř?" Ozve se po chvíli, když zjistí, že na něj zírám. Z nějakého důvodu vypadá jinak.
"A mám důvod?" Nadzvednu obočí a on kývne.
"Nemám moc času tak mluv." Celkem tvrdě ho odbiju.
"Myslel jsem, že třeba někam zajdeme nebo tak..." Zněl hrozně nervózně.
"Včera si mluvil trochu jinak a já to respektuju, měl si pravdu, že to byla chyba a dál bych to nerozebírala. Nevím proč si mi ještě psal a když už jsi tady tak si hledáš výmluvu jak to protáhnout."
"Já... omlouvám se...je toho na mě teď moc a-a..."
"Skylar." Zavolal na mě Jack.
"Je všechno v pořádku?" Došel k hlavním dveřím a jejich pohledy se střetly. Já ten svůj upírala na Shawna, který byl vyvedený z míry, že vevnitř domu semnou vidí muže a Rayn tady není.
"Ou, já, asi bych měl jít že?" Řekl Jack a pořád nespustil oči s Shawna, který přešlapoval z nohy na nohu a zdál se být hodně podrážděný.
"Nemusíš, tady Shawn stejně odchází."
"Už bych měl jít, však se uvidíme zase zítra a další dny." Usmál se na mě Jack a vzal si věci.
"Těšilo mě." Řekl Shawnovi a arogantně kolem něj prošel. Co se tady sakra děje? Proč se na sebe tak tváří? Proč mi připadá, že se Jack před Shawnem přetvařuje? A proč mi zatraceně připadá, že Shawn žárlí?!
"Kdo to byl?" Zeptal se Shawn.
"Kamarád." Nebudu říkat, že to je člověk, kterého jsem náhodně dostala kvůli škole a přednášce.
"A proč byl u Rayna doma?"
"Domluvili jsem se. A vůbec co se tak vyptáváš není to tvoje věc." Shawn chtěl ještě něco říct, ale neřekl.
"Mu-můžu jít teda dovnitř?"
"Ne." Zakroutím hlavou a jeho tvář ještě víc povadne. Chvíli je ticho než se zase nadechne, že něco řekne.
"Omlouvám se ano? Jsem teď celkem nervózní co se bude dít a tak nekontroluju co dělám."
"A co děláš?"
"To všechno, jak se chovám k tobě, Blair, Andrewovi, ke všem." Vysvětlí a hlavu sklopí dolů.
"A co chceš teda po mě."
"Chci, abychom se spolu bavili. Nechci se od tebe držet dál."
"Máš Blair." Nechápu o co mu jde.
"Ano mám, ale chci se bavit i s tebou nechci mít nepřátele."
"Včera si tak nezněl."
"Včera bylo včera Sky, chci to napravit. Dovol mi ti ukázat, že nejsem špatný a můžeme vycházet jako přátelé."
"Právě to si myslím, že nemůžeme."
"Ježiši, ty jsi tak moc složitá." Rozmáchne se rukama do vzduchu.
"Ahoj." Kývnu hlavou a chci zavřít dveře, jeho noha mi v tom zabrání.
"Prosím." Našpulí rty.
"Proč ti na tom tak záleží?"
"Na čem?"
"Na našem přátelství."
"Už jsem ti to říkal."
"Ale já to nepochopila."
"Nechápeš to, že se chci s tebou normálně bavit?" Nadzvedne obočí.
"Neměla bych se s tebou bavit po tom všem co si mi udělal."
"Už jsem se ti za to několikrát omluvil, ty taky nejsi svatá."
"Fajn."
"Fajn jakože semnou pojedeš?"
"Cože? Kam?"
"Na menší výlet."
"Ne, fajn, jakože se spolu budeme normálně bavit."
"Ale no tak, malé povyražení nikoho nezabilo."
"Obávám se, že nás ano."
"Dělej, běž si vzít nějaký věci a jedem!" Popostrčí mě ode dveří a vleze dovnitř.
"Co si to dovoluješ?" Křičím na něj napůl se smíchem.
"Každá by byla ráda za návštěvu Shawnem Mendesem tak zavři ty svý plný rty a padej se připravit." Taky se zasměje a jde do obýváku.
"Zase si tak nefandi." Usměju se a běžím si pro pár věcí. Nevím proč to dělám, ale nějak vím, že to bude vážně zábava.