Zatraceně 2

Vany

Blíží se devátá hodina a já netrpělivě čekám až zazvoní zvonek. Oblékla jsem si úzké modré džíny a obyčejné tričko. Shawn mi po chvíli poslal zprávu, že je dole. Popadla jsem malou kabelku a běžela za ním, hned co jsem vpadla do jeho auta, jsem ho dlouze políbila a hned co se odtáhla se Shawn široce usmál.
"Neviděl jsem tě pár hodin a už si mi neskutečně chyběla."
"Ty mě zlato." Položila jsem mu ruku na stehno.
"Neprovokuj ano?" Podíval se mi do očí ještě než vyjel na silnici.
"Kam pojedeme?"
"Mám jeden typ, ale nevím jestli vyjde." Uchechtne se.
"A prozradíš mi ho?"
"Ne." Znovu se uchechtne a já se zamračím.
"Co Blair?" Změním téma, když vidím, že Shawnovi je úplně jedno, že jsem jakože naštvala.
"Pořád řeší nějaké sračky ohledně mimina, věci které budeme řešit až bude aspoň tak v sedmém měsíci. Na co teď řeší, jestli koupíme menší prkénko na záchod když bude čůrat až v dvou letech, ani nevíme co to bude." Rozpovídal se o budoucím rodičovství.
"Ona vždycky řešila zbytečnosti."
"Asi mě z toho jebne."
"Budeme spolu, takže to bude pro tebe lepší."
"Jo, bude." Usměje se a zmáčkne mi stehno.
"Co si ji vůbec řekl?"
"Že jedu do studia, že musím hodně věcí dodělat. A nebavme se pořád o ní, bavme se o nás."
"Dobře, promiň."
"Miluju tě."
"Já tebe." Usměju se na něj a ruku co má na mě stehně si vezmu do svých.

Po pár minutách zastavíme u větší budovy.
"Co to je?"
"Pojď." Chytne mě za ruku a táhne k hlavním skleněným dveřím.
"Dobrý, dva dospělí do jedné bylinkové vany."
"Dobrý den, dobře." Podá Shawnovi náramky a hned jdeme do dalších dveří.
"Kam to jdeme? Co s vanou?"
"Položíme si pěkně v teplé vaně, s vínem a ovocem." Usmívá se na mě a pořád táhne dál po dlouhé chodbě.
"Běž sem do dveří, vysvlékni se do naha vem si župan a vyjdi těmi dveřmi, budu tě tam čekat." Políbí mě na čelo a zachází do druhých dveří. Rychle se teda vysvleču, zamknu skříňku a svižným krokem jdu ven. Jsem natěšená a zároveň nervózní. Shawn už stojí opřený o rám dveří a je na telefonu, když si mě všimne odtrhne oči od displeje a usměje se.
"Kterou vanu?" Ani jsem si jich nevšimla, pozornost věnuju jenom jemu.
"Mě je to jedno."
"Chci támhle tu vzadu, budeme mít klid."
"Vždyť tu ani nikdo není."
"Ještě je brzo." Propleteme si prsty a dojdeme k ní. Sundáme si župany a Shawn se zamračí.
"Rychle tam vlez."
"Joo, klid, nikdo tu stejně není." Uchechnu se.
"Tak dělej, zatáhnu to." Shawn si taky vysvleče župan, zatáhne závěs, který je kolem velké vany a zapluje za mnou, do úplně vařící voňavé koupele.
"Chceš hned teď víno?"
"Ne, děkuju." Usměju se a chci si Shawna protáhnout k sobě on si však sedne naproti mě a zavře oči. Chci si s ním povídat, chci, aby mi věnoval tu největší pozornost, proto se rozhodnou ho trochu poškádlit. Rukama se zapřu o vanu a nohama sjedu až k jeho mužství. V té kalné vodě se to špatně hledá, ale s jeho velikostí to není až taková hrůza. Když ho objevím, Shawn sebou trhne a zděšeně se na mě podívá. Začnu nohama pumpovat nahoru a dolů.
"Zatraceně, co to děláš?" Zaskučí.
"Uspokojuju tě." Pyšně se usměju.
"No to mi došlo, ale teď nemůžeme."
"Ale můžeme." Hned co to dořeknu hlasy lidí se začnou rozléhat místností, kde se ještě před chvílí rozléhal těžký vzdychot Shawnyho.
"Přestaň Skylar."
"Proč? Vždyť to máš tak rád." Přidám na síle, Shawna to může potrhat, je to úžasná pokoukaná.
"Ale ne na veřejnosti." Procedí skrz zuby a celý se napne. Nechci ho udělat, chci ho ještě víc nechat nadrženého.
"Ale v autě ti to nevadilo."
"Tam nikdo nebyl, ani nikde jinde." Zakloní hlavu, vím, že brzo bude, proto přestanu a než Shawn vrátí hlavu do vzpřímené polohy, přesunu se mu na klín.
"Ne, tak to ne!" Zakroutí hlavou a snaží se mě odtrhnout od sebe. Právě si vedle nás někdo objednal vanu.
"Skylar." Chytnu si jeho chloubu do ruky a pomalu zastrčím do sebe, hned mi z pusy vyleze stén, takže mi akutně Shawn zakryje rukou pusu. Párkrát se na něm svezu než mě to přestane bavit, protože on vůbec nespolupracuje.
"Naser si." Slezu z něho a vrátím se zpátky na své místo. Shawn na mě vyplázne jazyk a po zbytek vany jenom ležíme a popíjíme víno.

Když už nás to nebaví, utřeme se připravenýma ručníkama, odtáhneme závěs a rychle mizíme, nikdo nás neviděl, ale možná slyšel. Shawn se ani neobtěžuje mi něco říct a jde do své šatny. Nevím jestli se naštval nebo co, ale neměl proč, vždyť jsem ho chtěla jen uspokojit. Když si navlékám džíny někdo mě chytne kolem pasu a stáhne na lavičku, která tady je.
"Budeš mě dlouho provokovat?" Shawn mě začne líbat na krku a osahávat celé tělo, i když semnou dělá divy, nenechávám to na sobě znát, nebo se o to aspoň snažím.
"Co Skylar? Chceš, abych tě ohnul hned teď a tady?"
"Jo, chci to." Bezmyšlenkovitě mi vyleze z pusy a Shawn se uchechtne.
Stáhne mi zpátky dolů džíny a sobě taky. Neobtěžuje se mě nějak připravit a hned tvrdě zasune, dneska je ostrá bodavá bolest nějaká delší, ale ty Shawnové vzdychy to zjemňují.
"Měli bychom... přestat... než... někdo přijde." Vydýchávám.
"Ještě takhle." Zvedne mě a opře o skříňky. Více mu rozkročím nohy a pevně obejmu kolem krku, už je spocený a to nejvíc miluju. Ani jeden se nestihneme udělat, protože uslyšíme hlasy. Shawn ze mě rychle vyleze, vytáhne si na boky kalhoty a hlavními dveřmi vyběhne ven. Když si oblékám tričko, vrátí se zpátky a šibalsky se usměje.
"To ještě dokončíme."
"U mě doma nikdo není."
"Po jídle hned zastávka tam."

Nevím jestli budou vycházet ještě kapitoly, protože mě to nějak přestalo bavit a nemám nápad jak pokračovat a aby to bylo zajímavé. Takže tady máte takový díl o něčem ničem. Snad se to spraví a nějak zase začnu ❤️