Zatraceně 2

Dvě slova

Pohled Shawna

Stojí tam, má na sobě zatraceně sexy šaty, ještě chvíli a ty kozy ji z toho výstřihu vypadnou, nebudu se na ni koukat ani mluvit. Zníčila mě a já si teď ničím život ještě víc než předtím. Byl jsem zmrd a hrozně to posral jak teď tak v minulosti, ale nikdy ji nic neřeknu, není to ani její starost, sama řekla, že je konec a já to budu respektovat, i když mi to moc nejde a teď to ještě zhoršila. Co tady vůbec kurva dělá a proč má na sobě stejnou barvu šatů jako já obleku?! To mě jako sledovala...?

Šel jsem se vyfotit s pár fanouškama a podepisovat, když jsem zjistil, že je až moc blízko mě, musím odejít nebo to bude ještě horší. Nemůžu se na ni koukat, ne! Neskenuj ji tak. Taky se na mě kouká, zatraceně. Podám nějaké holce telefon a mířím pryč.
"Shawne!" Ozve se její hrubý, ale pro mě něžný hlas a já se otočím, asi ze zvyku. Prozkoumám prostředí kdo všechno se kouká a zamířím k ní. Nádech, výdech Shawne, klid.
"Potřebuju s tebou mluvit." Řekla mi potichu než začla znova mluvit. Co tady vůbec dělá? Kde vzala toho kamaremana? Nedivil bych se kdyby mu dala nebo ukázal své přednosti.
"Jak se na dnešek těšíš? Máš nominaci na nejlepší píseň roku."
"Ehm, no, těším, moc. Doufám, že vyhraju, ale samozřejmě, že to přeju všem." Usměju se, ať to aspoň trochu vypadá.
"Tvůj outfit vypadá úžasně, vybíral si sám?" Dělá si prdel? Jsem to i sám šil ne? Vypadá, že mám na to čas? Zakroutím pobaveně hlavou.
"Ne, říkali, že mi sluší modrá a že takovou barvu tu nikdo nebude mít." Znovu si ji prohlédnu.
"Jak dlouho se ještě zdržíš v L.A?" Zní tak bezstarostně, jakoby se nic nestalo. Proč to chceš vědět? Aby jsi mě mohla dál stalkovat?!
"Nevím přesně." Pokrčím rameny.
"Můžu mít otázku já na vás?" Schválně zdůrazním slovo na vás a přemýšlím, na co se chci vlastně zeptat.
"Jo." Řekne zaskočeně, jo, přesně tohle chci.
"Pro jakou televizi tady jste?" Vyleze ze mě první sračka a ona nevypadá jakoby byla zaskočená, to tady je vážně kvůli rozhovoru ne kvůli mě?
"Jsme tady pro firmu Baileys a taky vysokou školu v Kanadě." Doufám, že je na sebe pyšná. Fajn, jsem ještě víc zlomený, myslel jsem, že je tady kvůli mě, ne kvůli nějakému zkurvenému rozhovoru. Když mě a Blair sledovala před pár dny když jsme šli na snídani, tak jsem myslel, že o mě stojí tak jako já o ní. Nebo teda stál. Já vlastně nevím. Je to všechno tak složitý. Líbí se mi, že ani neví, že jsem to věděl, není moc dobrá v schovávání a bylo to celkem roztomilé. Hlavně když nás potom ztratila a sedla si na lavičku s tím, že její stalkování skončilo.
"Fajn, musím jít." Rychle něco řeknu, všechno ještě prohlédnu a odejdu.

Vrátím se zpátky za klukama a prohrábnu si vlasy.
"Kdes byl tak dlouho?" Zeptal se mě Andrew a už mě strkal před zeď ať si mě každý vyfotí. Nemám to rád, jak mě potom pálí oči a nic nevidím, nicméně se usmívám od ucha k uchu a dělám, že je všechno v pohodě. Řvou po mě ať se otočím k nim a zamávám jim. Všechno jim splním a vracím se zpátky ke klukům. Brian mě poplácá po zádech a odchází. Rozhlížím se po celé hale a hledám někoho známého.
"Shawne! Ahoj." Do mého výhledu mi padne Bebe.
"Ahoj." Obejme se a ona hned začne mluvit.
"Pořádám after party, přijď."
"Určitě se stavím." Potvrdím, pořádně se zřídím ať už kvůli ní nebo kvůli tomu, že třeba vyhraju.
"Těším se na tvé vystoupení, bude to bomba." Chytne mě za ramena a zase si mě přitáhne k sobě. Vždycky to dělá, pořád mě musí objímat.
"To bude. Hele už musím jít." Zahlédnu v davu zmatenou Skylar, chybí jí půlka šatů, co to kurva. Snad ji ten zmrd neohl někde na záchodech, hned bych mu šel vymlátit držku.
"Co se ti stalo?" Dojdu k ní a pořádně si ji prohlédnu, jak obličej tak tělo.
"Někdo mi šlápl na šaty a kus se urval." Sklopila hlavu, jakoby se styděla. Za své hříšné tělo se stydět nemusí, hned bych si ji vzal, třeba přímo tady, už předtím provokovala, ale snažil jsem si zachovat chladnou hlavu, teď už mi to nejde. Kurva potřebuju ji a je mi jedno co udělala, nebo co udělal já.
"Vypadáš jak štětka." Vypadne ze mě dřív než se vzpamatuju. Vymrštila hlavu nahoru, aby mi viděla do obličeje, podle výrazu chápu, že jsem to posral a teď mi vylíská. Dřív než stačí něco udělat si rozepnu sako a dám jí ho kolem ramen. Aspoň se jí to hodí k šatům.
"Pojď semnou." Vezmu ji kolem pasu a ohlédmu se kolem, kdo všechno na nás hledí. Není to tak hrozné, nebudu na prvních stránkách novin.