Zatraceně 2

Zámek

"Jakpak ses vyspinkala?" Pohladí mě po tváři hned co otevřu oči.
"Jo skvěle, kolik je hodin?"
"Je půl páté." Usmívá se. Je tak sladký.
"Měl bys jít než tě tady najde Rayn."
"Nic nemusím." Úsměv se ztratí a nahradí ho vážný výraz na jeho roztomilé tvářičce.
"Pojď semnou." Řekne po chvíli když já mlčím a hledím mu do očí. Ležím mu v náruči, jednou rukou mě objímá kolem ramen a druhou má na mém krku z boku.
"Bude divný když odejdu a nic Raynovi neřeknu."
"Takhle tě, ale nepustí." Odtáhne se ode mě a vstane z postele.
"Shawne?"
"Hm?"
"Věříš, že tě miluju a proto nechci, aby se ti něco stalo?"
"Jo." Povzdychne si a začne si brát věci. Vstanu a když dojdu k němu chytnu ho za ramena a pomalu sjíždím po bocích dolů.
"Chci-chci ti něco ukázat." Vysouká ze sebe těžce a zakloní hlavu.
"Fajn." Rukama zůstanu přesně nad jeho penisem a odejdu od něj.
"Pojedeme autem." Vzpamatuje se a rychle se obleče. Udělám taky tak a rychle jdeme k jeho autu.

"Můžu řídit?" Zeptám se když už Shawn nastupuje na místo řidiče.
"Ne nemůžeš." Uchechne se.
"Proč ne? Jsem dobrá řidička." Odfrknu si, že ve mě nemá důvěru.
"Zlato to není jen tak nějaký trabant, ale Tesla." Zakroutí hlavou a nasedá.
"Nejedu." Skřížím si ruce na hrudi a už chci odejít.
"Vydíráš mě?" Zasměje se.
"Ne, ale chci prostě řídit."
"Jeden malý škrábanec a končíš podemnou v tvrdém zasunutí. Nebudu se s tebou mazlit." Podá mi něco ve smyslu klíčů.
"I to by se mi líbilo." Sladce se na něj usměju a nasedám. První pocit je šílený, já řídím Teslu a vedle mě sedí Shawn Mendes.
"Pomalu nastartuj, nespěchej." Varuje mě Shawn. Jde vidět, že se o své drahé autíčko bojí, já ho však ignoruju. Šlápnu na plyn a vyjíždím.
"Doprdele Skylar! Teď jsem ti něco řekl, není to jako normální auto." Nadává a drží se palubovky. Vypadá tak vtipně.
"Pššt lásko, já to zvládnu." Směju se tomu jaký to je požitek a taky jeho výrazu. Když se zklidním zeptám se na cestu a pomalu vyjíždíme z L.A.
"Teď zaboč tady a po té lesní cestě."
"Zase chceš šukat v přírodě?" Uchechnu se. Shawn se neudrží a začne se smát.
"Ne, i když by to bylo fajn, ale nešukali jsme, dělali jsme věci kolem."
"Byls ze mě hotový." Mám vážně dobrou náladu.
"Dobíráš si mě? Fajn, vystupme a já ti ukážu co znamená mít něco se Shawnem Mendesem."
"V lese." Dokončím a vybuchnu smíchy. Shawn taky.
"Skylar! Strom!" Zařve když vidí, že vyjíždím s cestičky. Rychle zabrzdím a koukám před sebe.
"Konec tohodle tématu, vystup už to dojedu." Vyleze ven, obejde auto. Já pořád sedím, vzpamatovávám se z toho co se stalo. Mohli jsme vážně narazit.
"Běž." Otevře moje dveře a ukáže hlavou ať jdu.
"Co ti je?" Nahne se ke mě a odpoutá mě. Vezme mě do náruče a místo toho, aby mě usadil na místo mě tahá po cestě dál. Nemluvíme. Užívám si jeho vůni, jak jemně funí a přírodu kolem.
"Zamkl si auto?" Zeptám se po chvíli.
"Ano." Vydechne a trochu se ohne kvůli větvičkám na stromě. Šlehne ho to po hlavě, jen se lehce zamračí, ale nekomentuje, to já se držím ať se nesměju.

"Tak jo. Připravená?" Zeptá se. Jenom kývnu a Shawn projde menší parčík. Slyším tekoucí vodu a šumění listí. Před námi se objeví fontána a hned za ním zámek.
"Děláš si srandu?" Chci slézt z jeho náruče, ale nenechá mě. Teprve když mě políbí mě pustí. Jdu blíž k fontáně a hned potom k schodišti, Shawn stojí pořád na stejném místě a pozoruje mě.
"Chtěl bych to tady koupit...pro tebe." Řekne víc nahlas přes hučící vodu.
"Pro mě? Proč?"
"Jsi moje princezna a princezny žijí na zámku." Uchechne se, je nervózní, o můj bože.
"To je krásný. Můžu jít i dovnitř?"
"Jo, sklepením." Dojde ke mě na schodiště. Je z tadyma vidět na celý park.
"Hm... dobře." Dovedl mě až k menším dveřím, smála jsem se mu, že se musí ohnout, aby se do nich vlezl.
"Možná by to chtělo trochu rekonstrukce."
"Líbí se mi to takhle, je to zámek, patří k tomu to zastaralé." Prohlížím si velké obrazy a starý nábytek. Když vystoupáme po hlavním schodišti do prvního patra.
"Dobře, pojď se podívat sem, vidíš tu velkou postel?" Nadzvedne obočí.
"Mě se spíš líbí tenhle kulatý stůl." Obejdu ho a potom si na něj sednu.
"Vážně? U toho se bude špatně jíst."
"Nebude se používat k jezení." Podotknu.
"Ne? A na co teda?" Přicupitá ke mě a hladí mi stehna.
"Co myslíš?" Obmotám si kolem jeho krku ruce a políbím ho. Zrovna když mi sundavá mikinu mu začne zvonit telefon.
"Matt? Počkej volá mi kamarád." Protočím oči, vážně radši zvedne telefon od nějakého Matta než, aby si semnou znovu užil?!

"Co to meleš brácho. Nebudu otec." Slyším Shawna jak mluví z vedlejší místnosti. Otec? Cože? Co to zase je?!
"Žádná gratulace, nemám z nikým dítě, jsem v L.A." Přijdu do stejné místnosti jak Shawn a sjíždím ho pohledem. Když si mě Shawn všimne rychle se snaží položit hovor.
"Hej teď nemůžu, jsou to nějaké fámy, musím, čau."
"Z jakou děvkou si spal a rozbiju ji kchcicht!" Hned začnu řvát.
"Neřvi po mě! Nevím co to zase je, někdo něco řekne a hned tomu věříte."
"Shawne! Jestli mi lžeš nebo něco tajíš, už opravdu končíme, ještě pořád jsem nestřebala tu facku!"
"Byl jsem jinde, víš, že normálně bych to neudělal, nelžu ti ani nic netajím, všechno jsem ti řekl, opravdu."
"Dobře, ale pro dnešek ještě zůstanu u Rayna a rozmyslím se." Shawn zatl ruce v pěst, ale nic neřekl, jen kývl hlavou, že to bere.
"Chceš tu ještě zůstat?" Zeptá se a podrbe se na zátylku. Jeho svaly na paži se napnou a tričko se trochu vyhrne nahoru.
"Chtěla bych si popovídat o té posteli pane Mendesi." Chytnu mu paže a zaryju do nich nehty.
"Vaše přání je mi rozkazem, slečno Baileys." Zvedne mě na sebe a nese k té velké posteli s nebesy.