Zatraceně 2

Znásilnění

"Kam mě vezeš?"
"Do jednoho super baru."
"A jak víš, že chci jít?"
"Nasedla si do tohohle auta." Mrkl na mě.
"To pořád neznamená, že chci jít." Provokovala jsem ho ani nevím proč.
"Můžu to otočit a jet k sobě."
"Ty tady máš byt?"
"Je to takový byt dohromady se studiem."
"Aha, tak já radši do toho baru."
"No vidíš, že je s tebou řeč." Usmál se a zastavil na menším parkovišti.
"Půjdeme zadním vchodem." Vylezl z auta a počkal až vyjdu já. Myslela jsem, že mi třeba podrží dveře, protože bych to chtěla a líbí se mi to, ale asi není úplně tak dokonalý a hodný jak všichni říkají.
"Pojď." Ukázal mi ať jdu za ním a já ho následovala, rozhlížela jsem se jestli nás někdo nevidí nebo nefotí.
"Na konci chodby mě počkej."
"A kam jdeš?"
"Ještě něco domluvit." Už jsem nic neříkala a šla jak řekl. Vypadalo to tu jako v bordelu a neříkám, že se nebojím. Na konci chodby stáli dva velcí svalnatí muži.
"Kam pak kočičko?" Zeptal se jeden a přiblížil se ke mě.
"Já-já čekám na kamaráda." Celkem v klidu jsem oznámila a odcouvla o krok zpátky.
"Tak ti to čekání zkrátíme." Řekl ten druhý celkem nadřazeně a přimáčkl mě na zeď. Ani nevím jak jsem se tam ocitla. Pevně mě držel a tvrdě líbal. Ten druhý jen stál a hlídal jestli někdo nejde. To mě tady jako chce znásilnit?!
"Pusť mě." Křikla jsem mezi tím než se znovu přilepil na mé rty. Začal mě osahávat a sundávat oblečení. Snažila jsem se co nejvíc křičet, ale protože z klubu šla hlasitá hudba bylo to marné. Kde je ten zatracený Shawn? To je nějaká zkouška nebo proč mě sem poslal samotnou? Chlap si už sundával kalhoty a připravoval se na to, že do mě zasune. Začaly mi téct slzy a silně bušit srdce.
"Prosím." Zašeptala jsem když byl ve mě na okraj.
"Okamžitě ji pusť ty ohavný čůráku!" Uslyšela jsem Shawnův hlas a trochu se uklidnila i když mě všechno bolelo a cítila jsem se hrozně.
"Mendes?" Začal ten druhý a přistoupil ke mě a tomu chlapovi. Ten se probral a pustil mě. Spadla jsem na studenou zem a zhluboka dýchala. Shawn něco říkal těm chlapům, ale moc jsem nerozuměla. Když jsem se cítila na to, abych se zvedla, udělala jsem tak a utekla venek. Až venku jsem si navlékla kalhoty a běžela co nejdál. Tuhle čtvrť vůbec neznám a nevypadá vůbec bezpečně. Jsem tak vystresovaná a ubrečená, že nevidím na cestu a trochu zmírním běh.
"Skylar stůj!" Křičí zamnou Shawn. Jsem na něj naštvaná a nechci se s ním bavit.
"Zastav!" Křikl víc nahlas a doběhl mě, chytil za loket a přitáhl k sobě.
"Jsi v pořádku?" Zkoumal můj obličej.
"Nejsem! Vypadám snad? Nechal si mě tam! Kdyby, kdyby..." Neudržela jsem se a znovu se rozbrečela.
"Pššt, omlouvám se, nevěděl jsem, hlavně se uklidni." Hladil mě po vlasech a držel na své hrudi.
"Jak můžu být v klidu? Shawne! Málem mě znásilnil, byl ve mě, cítím se strašně! Můžeš za to ty! Kam si šel? Máš být semnou když mě někam bereš." Vytrhla jsem se mu že sevření a odstrčila ho od sebe, jen trochu couvl, ale nic to s ním neudělalo.
"Nekřič! Já to vím a už jsem se ti omluvil, nevím co mám dělat dál."
"Vem mě na hotel, chci jít tam kde je bezpečí."
"Dobře." Už nic neříkal a otočil se. Já šla první, hodně daleko od něj a on se loudal zamnou. Chtěla jsem otevřít dveře, ale zapomněla jsem na to, že budou asi zamčené a jediný má klíčky Shawn. Naštvaně jsem si založila ruce na prsou a doufala, že mě neviděl. Když odemkl nasedla jsem a otočila se směrem k okýnku. Shawn jen nahlas povzdychl a nastartoval.

Cesta byla mučivě dlouhá a tichá. Ani jeden nemluvil a rádio jsem vypla, kvůli jeho písničce, která zrovna hrála. Zastavil u mého hotelu a já vystoupila. Nerozloučila jsem se a rychlým krokem šla dovnitř. Když jsem čekala na výtah, objevil se vedle mě s rukama v kapsách. Trhla jsem sebou.
"Co tady jako děláš?"
"Jdu do svého pokoje?" Vrátil mi ten odporný tón hlasu.
"Ty bydlíš v mém hotelu?"
"Spíš, ty bydlíš v mém hotelu."
"Cože?" Výtah cinkl, že je tady a otevřely se dveře. V nich stál zase ten kluk z letadla.
"Čau Shawne, jdeš s náma na bowling?"
"Ne díky, půjdu spát." Usmál se na něj tak bezstarostně, jakoby se nic nestalo. Rychle jsem vstoupila do výtahu a zmáčkla číslo svého patra a tlačítko ať už jede, abych nemusela jet se Shawnem.
"Proč si tak zlá? Já ti přece nic neudělal." Výtah už se zavíral, ale Shawn se ještě do malé škvíry vlezl. Odfrkla jsem si.
"Mě si nic neudělal? Děláš si srandu?"
"Tak promiň, že jsem si myslel, že nejsi takový posera, aby si nepočkala s dvouma v pohodě chlápkama, kteří byli jen trochu opilí." Zuřivě se rozkřikl a když výtah zastavil Shawn rychle vyběhl a zašel za roh. Jen ať si jde po schodech a ať si hraje na uraženého. Nastoupili dva postarší lidé a divně se na mě koukali.
"Jste v pohodě slečno? Neudělal vám něco ten pán?" Zeptala se ta paní, teď bych mohla udělat chudinku a říct, že se mě pokusil tady ve výtahu znásilnit, ale naštěstí přišli oni, takže utekl. Ve výtahu bylo ticho až když hlásil moje patro se rozcinkal.
"Málem mě znásilnil." Řekla jsem a vyběhla ven. Nevím proč jsem to řekla a jen doufám, že to neslyšeli. Shawn z toho bude mít problém.