Středozemě v nebezpečí - část 4. - Král Edorasu

9. kapitola

Emcee

Přišel jsem k mladé ženě a přikázal Bronovi, aby slezl. Posadila se a podívala se po svém společníkovi. 

"Neboj se, bude v pořádku, ale vypadá to, že mluvení bude na tobě." 

Neodpověděla a pokusila se zvednout, to jsem jí nedovolil. 

"Co chcete?" zeptala se naštvaně. 

"Na to bych se mohl ptát i já, nemyslíš? Proč jste nás sledovali?" 

Chvíli bylo ticho, ale nakonec uznala, že nemá cenu dál odmítat odpovídat. 

"Byli jsme vysláni z Minas Tirith abychom vás dopadli. Ty jsi měl zemřít," ukázala na mě, "ale elfku chtěl živou i s nějakými kameny." 

Tak to mě ani moc nepřekvapuje. Začínalo mi vrtat hlavou, co s nimi uděláme dál. 

"Tebe chtěl taky živého, ale to znamená spíš něco horšího než kdybychom tě mohli zabít." 

Liam zbledl a odešel stranou. Bylo mi ho líto. 

"Pro koho pracuje Dorien?" 

Pokrčila rameny. "Já ani nevím, že pro někoho pracuje." 

Protočil jsem oči v sloup. Z těch toho moc nedostaneme, tyhle blbce zajímala jen odměna.

Elwing

Odpovědi té ženy mě nijak nepřekvapily. Řekla vlastně přesně to, co jsem očekávala. I přesto by nebylo moudré ty dva jen tak propustit, vzhledem k tomu, že už nás jednou napadli. Nechala jsem u nich Brona a odvedla jsem trpaslíka kousek stranou. 

"Co s nimi teď uděláme, Emcee? Nemůžeme je pustit ani zabít." 

Jeho pohled naznačoval nesouhlas. 

"No dobře, můžeme je zabít, ale nechceme," opravila jsem se. 

Zdálo se, že ho to pobavilo. Ani on ale netušil, co dál. Po chvíli se vedle nás ozval Liam. 

"Možná bych měl řešení." 

Oba jsme okamžitě zvedli obočí, až to vypadalo, jako bychom mu nevěřili. Nervózně se zasmál. 

"Vážně by to mohlo pomoct, aspoň prozatím. Naši nezvaní společníci sem přišli pro mě a pro Elwing, to znamená, že s sebou musí mít něco, co by nás donutilo zůstat s nimi. Provazy například. Ani někdo tak hloupý přece nemůže předpokládat, že bychom šli jen tak dobrovolně vedle něj," odmlčel se. 

Ještě jsem úplně nechápala, kam tím směřuje. "A ty je chceš svázat?" 

"No, dneska už stejně o moc dál nedojdeme. Navrhuji je na noc přivázat ke stromu a zítra je nějak zmást a nechat tady. Máme celou noc na vymyšlení nejlepšího způsobu." 

Nápad to byl dobrý. Třeba z těch dvou ještě něco dostaneme. 

"Co na to říkáš ty, Emcee?"

Emcee

"Ano, bude to podobné, jako když jsem tenkrát svého pronásledovatele zahrabal do písku. Taky se tam odtud dostal, ale trvalo mu to. Jsem pro." 

Prohledali jsme naše pronásledovatele a skutečně u sebe měli lana. Přivázali jsme je ke stromu, každého k jinému tak, aby na sebe neviděli. Pak jsme se utábořili my. 

Už jsem zase začínal mít hlad, ale nechtěl jsem to říkat nahlas, tak jsem vyrazil do lesa na borůvky a jahody. Elwing mě tam ale přistihla.