Středozemě v nebezpečí - část 4. - Král Edorasu

15. kapitola

Emcee

Působilo to tu příjemně, ale to pořád neznamenalo, že tu bude dobré jídlo. Nakonec jsem byl mile překvapen, tohle město se mi začínalo zdát docela dobré. Tak snad nám ho tu nic nezkazí.

 Dal jsem si kančí maso s omáčkou a knedlíky a kanec chutnal skoro jako čerstvě zabitý. Elwing si dala bramborový salát a kuře a Liam zkusil bramborové placky. Co jde, to si tady pěstují na vlastní zahradě, takže je to i čerstvé. 

"Tady bych klidně jedl častěji," oznamoval jsem ještě s plnou pusou. 

Ostatní asi souhlasili, protože raději neodpovídali a dál se krmili. Odpoledne jsme se vyrazili projít po malém parku za hradem. Našli jsme tu příhodnou lavičku a jen tak seděli. 

"Odkud ty vlastně jsi, Liame? Uvědomuji si, že toho o tobě mnoho nevím."

Elwing

Spokojeně jsem sledovala proud rozhovoru těch dvou. Chvilka bez nutnosti se zapojit mi zcela vyhovovala. 

"Dětství jsem strávil v malé nevýznamné vesničce. Otec byl léčitelem, proto byl jedním z mála vzdělaných lidí v okolí," odpovídal zrovna Liam. 

Emcee se ho zeptal, proč se vydal do Minas Tirith. 

"Jednoduše jsem se cítil neužitečný. Vždy jsem rád četl, ale ve vesnicích se taková schopnost příliš nevyužívá," pokrčil rameny. 

Pak se začal vyptávat on. "A odkud jsi ty, Emcee? Co tebe dovedlo k práci pro pana Gimliho?"

Emcee

"Nepřipadalo mi, že patřím tam, kde jsem žil. Matka mi zemřela, když jsem byl malý a otec skoro nemluvil. Moji bratři se s postupujícím věkem rozutíkali a naše věrné vztahy byly ty tam. Odejít s panem Gimlim byla pro mě příležitost na nový začátek." Rozhodil jsem rukama kolem sebe: "No a to se mi docela povedlo, nemyslíš?" 

Zasmál se a přitakal. "A čím byl tvůj otec, Emcee?" 

Zamyslel jsem se. Chci mu vážně říct pravdu? Už je s námi docela dlouho a stále se mě nepokusil zabít, to je dobré znamení. A i kdyby se ta informace dostala do špatných rukou, tak co by z toho měli? 

"Můj otec byl král Durin sedmý. Emcee není mé pravé jméno, Liame."

Elwing

Nečekala jsem, že mu Emcee skutečně prozradí pravdu. Bylo to už nějakou dobu, co jsem se o trpaslíkově královském původu dozvěděla já a věděla jsem, že je to pro něj velice osobní záležitost. Musel tedy Liamovi důvěřovat, jinak by se neprozradil. To byl velký krok. 

Liam vypadal zaraženě. "Takže chceš říct, že jsi králem? To přece ne, vždyť nevládneš. Asi tomu moc nerozumím." 

Vyčkával na trpaslíkovu odpověď, v obličeji zmatený, ale nadšený výraz. Úplně stejný jako v knihovně. Emcee na sobě nedal znát žádné emoce, ostatně tak, jako obvykle. Vklouzla jsem svojí rukou do jeho a jemně ji stiskla.

Emcee

Elwinina ruka mě zaskočila. Stisk jsem ale opětoval. 

"No já právě odešel, nemám zájem vládnout. Víš, narodit se do téhle linie není tak úplně dar, je to spíše prokletí. Jak jistě víš, nemá posledních pár králů dobrou historii ohledně duševního zdraví."