13. kapitola

37 4 2
                                    

Elwing

Pokoj to byl malý, ale útulný. Stejně jako dole v hostinci, i tady bylo krásně čisto. Stěny byly bílé a dodávaly pokoji svěžest, na posteli ležela ustlaná peřina, naproti posteli stála dřevěná skříňka a na ní váza s lučním kvítím. 

Okamžitě jsem se cítila šťastná. A také jsem konečně byla zase chvilku sama. Byl to nádherný pocit. 

Všimla jsem si, že vedle vázy leží malé umyvadlo, takové, ve kterém se člověk může umýt a zároveň si vyprat zaprášené oblečení. Netrvalo příliš dlouho, než jsem těmto svodům podlehla. Čistá, s mokrými vlasy jsem pečlivě kontrolovala, zda jsem při praní nevynechala nějaký větší flek. 

Vše se zdálo být v pořádku, tak jsem jednotlivé svršky rozvěsila po místnosti. Pak jsem otevřela okno, aby lépe schly. Spokojeně jsem si sedla na postel. Pocit čistoty mi dlouho chyběl. 

Uvědomila jsem si, že dnes už nebudu moci sejít dolů, protože veškeré mé oblečení je mokré. Zakroutila jsem nad sebou hlavou a usmála se. Nevadilo mi to, naopak, líbilo se mi být zavřená v pokoji, pryč od všech cizinců, pohledů i otázek. 

Jen jsem pomyslela na své společníky, ozvalo se klepání na dveře. Při cestě k nim jsem se zarazila a omotala kolem sebe osušku. Přece jen jsem na sobě měla pouze nezbytně nutné díly oblečení. 

"Nechceš nikoho vystrašit, že?" pokárala jsem se. 

Lehce jsem si prsty pročesala vlasy, než jsem otevřela.


Emcee

"Ahoj Elwing, promiň, že ruším. Jdu si dát dolů pivo, nechceš jít taky? Liam říká, že je to pod jeho úroveň, tak mi dal jen další důvod, proč od něj zmizet." 

Usmála se a zdvořile odmítla mé pozvání. Aspoň, že to není pod její úroveň, pomyslel jsem si. 

Dole jsem zjistil, že pivo tady je poněkud drahé, ale není špatné. Byl jsem spokojený. Dokud na mě samozřejmě nepromluvil barman. 

"Tak odkud vy jste přišli, co vás sem přivádí?" 

Vyhýbat se odpovědi by nebylo moudré, působil bych, jako že něco skrýváme. To je sice pravda, ale to by se vědět nemělo. 

"Přišli jsme z Minas Tirith poté co šlechtic, u kterého jsme byli zaměstnáni, prohrál velké peníze v sázce na turnaj. Neměl nás jak platit, tak jsme šli." 

Výborně, to byla i trochu pravda, to se hodí. Raději tady nebudu zůstávat dlouho, abych se vyhnul dalším otázkám.


Elwing

Pozastavila jsem se nad tím, že se Emcee rozhodl jít mezi lidi úplně sám. To pivo mu muselo vážně hodně chybět. 

Znovu jsem si sedla na postel, tentokrát se svými dýkami. Vyndala jsem je z pouzdra, abych se podívala, v jakém jsou stavu. Omyla jsem je vlhkým kusem látky, překvapivě nebyly příliš znečištěné. Ochranná vrstva oleje byla ovšem ta tam. Pouzdro téměř vyschlo. Zítra půjdu hostinského požádat o nový. 

Opět se ozvalo klepání. Zbraně jsem nechala ležet na polštáři a šla jsem otevřít. Byl to Liam. 

"Copak se děje?" zeptala jsem se. 

Vypadal trochu zaraženě. "Ahoj, ehm, promiň, neruším tě?" 

I on zřejmě již využil teplé vody v umyvadle. Měl vlhké vlasy, rozcuchané do všech stran. V tom mi došlo, proč je najednou tak nejistý. 

Středozemě v nebezpečí - část 4. - Král EdorasuKde žijí příběhy. Začni objevovat