Středozemě v nebezpečí - část 4. - Král Edorasu

25. kapitola

Emcee

Můj pokoj byl velice prostorný, už to se mi nelíbilo. Připadal mi přezdobený, ornamenty byly všude. Na zdech, nábytku, klikách, kohoutku. Byly tu i ornamenty na ornamentech. Na postel jsem se jen podíval a prohnula se. Měkká. 

Co jsem ale ocenil, byla velká vana. Nerad bych, kdyby mě tak někdo viděl, a proto když jsem zalezl do horké koupele s pěnou a vonnými svíčkami, zamknul jsem dveře. Takovou koupel jsem měl naposledy v otcových královských komnatách doma. 

Po pár minutách koupele se ozvalo klepání. Zaklel jsem, hodil přes sebe župan a vyrazil ke dveřím. Otočil jsem klíčem a přes nastevřené dveře viděl Elwing. 

"Můžu dál?" ptala se opatrně.

 "Ale jistě, pojď dál." 

Posadil jsem se na židli u malého, ale velmi zdobeného stolku a děkoval bohu, že ze židle dosáhnu nohama na zem. I když jen těsně. 

"Copak by sis přála, Elwing?" Teď jsem si uvědomil, že ze mě kape voda. Sakra. "Dej mi chvilku." Doběhl jsem se otřít a našel Elwing s tázavým výrazem v obličeji. Musela vidět vnitřek koupelny. 

"Ano, dávám si koupel, to já občas dělám, víš?" 

Zasmála se. 

"Co bys tedy ráda?"

Elwing

"Chtěla jsem se tě zeptat, jestli máš v plánu prozradit králi svůj původ. Nerada bych tě totiž prořekla." 

Celá tahle situace působila velice komicky. Stálo mě jisté úsilí zadržet pobavený úsměv. 

"Stačí, když mi to povíš a už tě nebudu dál vyrušovat," ujistila jsem ho. 

Nemohla jsem si pomoct, oči mi pořád utíkaly ke dveřím koupelny. Nutila jsem se ke klidu. Emcee si mě s kamennou tváří prohlížel. Nakonec zvedl obočí a já se rozesmála. 

"Promiň, to nejde vydržet. Dej mi chvíli," povedlo se mi říct mezi záchvaty smíchu.

Emcee

Vydržel jsem její posměch, byla upřímně pobavená, to mi nevadilo, nebylo to jako kdyby se mi vysmívala. Nakonec jsem se přidal taky. V tom županu jsem vypadal dost směšně. Když jsme skončili, odpověděl jsem na její otázku. 

"Pokud to nebude nutné, nechce se mi sdělovat mu o mě víc než je potřeba. Pokud by bylo třeba působit ještě o něco, řekněme, autoritativněji, dokážu mu svůj pravý původ." 

Pochopila mě. Najednou se otevřely dveře. Stál tam vyděšený Liam. 

"Co to bylo za křik? Jste v pořádku? A vůbec, co tady děláte?" Panika mu postupně mizela z tváře. 

"Ale nic, Emcee se jen koupal a já se ho chtěla na něco zeptat," vysvětlila Elwing. 

Liam zaostřil na mě a začal se smát mému županu. Zatímco byl ohnutý v půlce, otevřel jsem dveře od koupelny a s úklonou ukázal dovnitř. Smál se ještě víc.

Elwing

Smáli jsme se vážně dlouho. Pak jsme se dlouho vydýchávali. Břišní svaly jsem měla jako v ohni. 

"Dobrá, to by stačilo. Už tě nebudu rušit, jak jsem slíbila," řekla jsem a ještě jsem se usmála. "Liame, půjdeš taky?" 

Horlivě přikývl. "Jasně, půjdu. Přece mu tu nebudu zpívat árie ke koupeli." Zasmál se.