Středozemě v nebezpečí - část 4. - Král Edorasu

28. kapitola

Elwing

Zatímco byl Emcee pryč - říkal, že jde do hostince vyřídit, že už nepotřebujeme ubytování - seděla jsem s Liamem u sebe na posteli. Listovali jsme knihami půjčenými v městské knihovně. Já si četla o legendách, jež se měly udát na počátku věků. Tehdy byla Středozemě teprve utvářena. Bylo neuvěřitelné, že se tohle mohlo opravdu stát. Úředník občas zarecitoval část básně ze své knihy a tak jsme trávili většinu odpoledne. 

Zrovna jsem mezi jmény tajemných Valar spatřila jméno Nessa, když se Liam znovu ozval. 

"Když vane černý dech, smrt stojí na schodech a paprsek dne shasí. Přijď athelasi! Přijď athelasi! Život v umírání na králově dlani." 

Pronesl to s velkým citem, až jsem k němu zvedla oči. "To je hezké. Víš, co to znamená?" zeptala jsem se. 

Zamyšleně mi odpověděl: "No, pokud si to pamatuji dobře, athelas je bylinka, které se také říkalo králův lístek. Tuším, že v rukou skutečného krále měla léčivé účinky. A černý dech byla nemoc způsobená nazgûly. Ty potvory musely být strašlivé." 

To mě lehce zarazilo. "Králův lístek? Počkej, o tom mi otec vyprávěl. Ta báseň je pravdivá!" 

Liam se jen zasmál. "Že tě to vůbec ještě překvapuje, Elwing." 

Měl pravdu. Veškeré otcovy příběhy se ukázaly být pravdivé, proč by takové nemohly být i básně. 

"Našla jsem jméno Nessa mezi Valar. Prý byla rychlá jako šíp a byla známá svými tanečními dovednostmi," sdělila jsem mu. 

"No vidíš, celá ty." Znovu se smál. 

Jen jsem nad tím zakroutila hlavou a dál se věnovala knize. Brzy na to se do místnosti vřítil zadýchaný Emcee s Bronem po boku.

Emcee

"Tak nás mají," řekl jsem bez dechu a raději se šel posadit. 

"Kdo nás přesně má, Emcee?" zeptal se rychle Liam. 

"Ten černý pavouk, čaroděj. V hospodě ležela má podobizna a žádost o předání veškerých informací jemu." 

Mluvil jsem klidně, a přesto se v očích mých přátel zračila panika. Hrozba temného čaroděje je vystrašila. 

"Hádám, že je načase sdělit králi Elfwinovi zbytek našeho příběhu. Zaslouží si ho znát a asi by se divil, kdyby se dozvěděl, že jsme ve městě hledaní. Viděl jsem na plakátu sice jen svůj obličej, ale dalo by se očekávat, že na dalších takových budou ty vaše." 

Chvíli jsme seděli v tichu, než se ozval Liam. "Dobrá, tak pojďme. Čím dřív se to král dozví od nás, tím líp. Takhle se k němu alespoň nestihnou dostat žádné lži a drby." 

"Myslím si, Liame, že pravda nebude o nic méně zajímavá než cokoliv, co by si dokázal místní lid vymyslet." 

Elwing

Náhoda tomu chtěla, že zrovna když jsme otevřeli dveře, Elfwine stál za nimi. "Výborně, tady jste. Chtěl jsem vás hned po ukončení rady vyhledat." 

"Také bychom vám rádi něco sdělili. Je to důležité," řekl Liam. 

Následovala komická chvilka stání mezi dveřmi. Pozvala jsem tedy všechny zpátky k sobě do pokoje. Ještě, že jsou tak velké. 

Muže jsem nechala sedět v křeslech a sama jsem se uvelebila na posteli. Král to zřejmě nemohl nechat jen tak. 

"Nechtěla byste raději mé místo? Rád vám ho přenechám."