Levi... pověz mi co se stalo. Trhlo to se mnou. N-nemůžu, já... n-nechci mu to říkat!!! Začal jsem se třást. Eren mě chytl za ruku. Nadechl jsem se. D-dobře, ale slib mi, že nebudeš dělat žádné hlouposti.... On jen vážně přikývl. Nadechl jsem se a začal mu vyprávět o mém, dosud za nic nestojícím životě. Vyprávěl jsem mu o tom, jak mi zastřelili matku, o tom, jak jsem nikdy neměl nikoho blízkého, o tom, jak otec začal pít a obviňovat mě z vraždy mé matky, až po to fyzické násilí a mé sebepoškozování. Ani jsem si toho nevšiml a začaly mi zase téct slzy. Eren jen chápavě přikyvoval a celou dobu mě držel kolem ramen....
Seděli jsme tam spolu v tichosti, ani jeden z nás neměl co říct. Nebo spíš nechtěl narušit tuto vzájemnou chvilku. Eren se ode mě odtáhl a podíval se mi do očí. Měl jsi mi to říct dřív... oči se mi opět naplnily slzami. Já-já vím, ale b-bál jsem se že- Eren si vzal mou bradu mezi svůj palec a ukazováček a jemně mi zvedl hlavu, abych se mu díval do očí. Přestal jsem mluvit, přestal jsem se třást, jen jsem tam tak seděl a díval se do jeho nádherných očí. Umlčel mě. Usmál se. Už se nemáš čeho bát Levi, jsem tu s tebou a vždycky budu. Než jsem stihl cokoliv říct, ucítil jsem Erenovy rty na těch mých. Chvíli jsem tam ztuhle seděl, ale pak jsem se uvolnil. Zavřel jsem oči a poddal se jeho sladkým rtů. Eren nejspíš poznal, že jsem v klidu. Konečně jsi povolil Levi. Zašeptal do polibku a lehce se usmál. Přitáhl si mě ještě blíž a já mu rukou lehce prohrábl vlasy. Eren se rozhodl do polibku zapojit i jazyk a začal se mi s ním dobývat do úst. Moc dlouho jsem mu odporovat nedokázal, takže k mým ústům získal přístup poměrně rychle. Vítězoslavně se do polibku usmál. Po dlouhé době jsem se opět cítil šťastný. S ním jsem se cítil v bezpečí. Došel nám vzduch a my byli nuceni se od sebe odtáhnout. Chvíli jsme to vydýchávali a Eren se na mě usmíval. Uhýbal jsem pohledem a snažil se na něj nedívat. Cítil jsem se zvláštně. Můj obličej nabral barvu téměř jasné červené a cítil jsem horko ve tvářích. Eren se na mě starostlivě podíval a přiložil mi ruku na čelo. Celý hoříš Levi. Vypadá to, že máš horečku. Starostlivě mě uložil do postele a přikryl mě dekou až pod bradu. Byl jsem naprosto uvolněný a vyčerpaný, nechal jsem ze sebou manipulovat jak s hadrovou panenkou. Kdyby teď Eren chtěl, mohl by si se mnou dělat co by se mu zachtělo, nechal bych ho. Získal si mou naprostou důvěru. Nevěděl jsem, jestli je to dobře, nebo špatně, ale to mě teď nezajímalo. Pohladil mě po tváři a už se chystal odejít z pokoje, já ho ale chytnul za ruku. Zastavil se. Erene... nikam nechoď... Zůstaň tu se mnou, aspoň do té doby, než se mi podaří usnout...prosím.... Otočil se na mě a usmál se. Sedl si vedle mé postele a chytnul mě za ruku. Měl pevný a zároveň jemný stisk, a to mě velmi uklidňovalo. Pomalu jsem začal zavírat oči. Možná to tak nevypadalo, ale byl jsem štěstím bez sebe. Mám někoho, komu na mě záleží... někoho, kdo mě má rád.... Dlouho tu pro mě nikdo jako on nebyl.... usmál jsem se a s tímto lehkým úsměvem na tváři jsem i tvrdě usnul...
Přiznám se, že už u popisování líbací scénky jsem byla rudá až za ušima... nevím, jak si představuju popisování něčeho peprnějšího... 😏😂🙄 Jinak doufám, že se vám to líbilo. ^^
ČTEŠ
My savior (Ereri/Riren)
FanfictionJsem sám. Nemám nic. Nemám rodinu, přátele, ale ani zdravou psychiku.... A pak jsi tu ty. Populární, veselý, hezký... máš téměř vše, na co si vzpomeneš... Vždycky jsem chtěl být tvým kamarádem. To jsem ale ještě nevěděl, jak moc mi jednou změníš ži...