My savior (Ereri/Riren)

Kapitola 28.

Po chvíli pro mě Eren přišel a odnesl mě do koupelny. Svlékl jsem se a zesláble vlezl do sprchy. Naštěstí byla velmi prostorná, a měla dokonce dvě hlavice. Nemohl jsem se na zesláblých nohou udržet a tak jsem se sedl do kouta a nechal se omývat horkou vodou. Při dosednutí jsem bolestivě sykl a neunikl mi Erenv pobavený výraz. Zpražil jsem ho pohledem. Tohle je tvoje dílo, tak se moc netlem. On se jen zasmál a tak jsem na něj vyplázl jazyk a hleděl si svého. Byl jsem nucen si stoupnout (což absolutně nevím jak se mi povedlo) a natáhl jsem se pro mýdlo. Jaksi se mi ale podlomily nohy a rázem mě od mokré a tvrdé země držely jen Erenovy ruce.

V pohodě? Postavil mě na zem. J-jo, nic se neděje. M-můžu se o tebe... opřít? On jen přikývl a přitáhl si mě k hrudníku. Vtiskl mi polibek do vlasů a začal mě po nich hladit. Chvíli jsme tam jen tak stáli a nechali na sebe dopadat horké kapky, které nám stékaly po těle a společně odtékaly do kanalizace. Vylezli jsme ven ze sprchy a já se zabalil do ručníku. Chtěl jsem se rozejít do pokoje, ale Eren s ručníkem kolem pasu mě zastavil. Ať tě to ani nenapadne Levi. Mohl by jsi upadnout. Zvedl mě do náruče a donesl do postele. Sám odešel dolů udělat něco k večeři. Chvíli jsem jen tak ležel na posteli a pak se rozhodl obléct.

Oblkékl jsem si čisté boxerky, ale na nic víc už jsem sílu neměl. Rozhlédl jsem se okolo a všiml si Erenova trika ležícího na zemi pod mou postelí. Dlouho jsem nad tím nepřemýšlel a natáhl jsem se pro něj. Přetáhl jsem si ho přes hlavu, avšak jeho triko bylo mnohem větší velikosti, než moje normální oblečení a tak nějak na mě celkem viselo. Pokrčil jsem rameny a zachumlal se pod peřinu. V rukou jsem svíral Erenovo triko a vdechoval jeho osobitou vůni. Začala se mi pomalu klížit oční víčka a za krátkou dobu jsem usnul.

Probudilo mě jemné hlazení po tváři. Opatrně jsem otevřel oči a podíval se na Erena, který mi odhrnul mé havraní vlasy z čela. Promnul jsem si oči. Kolik je hodin? Ospale jsem se zeptal. Je jedenáct v noci. Naši už přijeli, ale nechtěl jsem tě budit. Ospale jsem přikývl a zabořil hlavu do polštáře. On si jen zalezl ke mě a objal mě kolem pasu. Přitulil se ke mě a já se o něj opřel. Znovu se mi zavřely oči a já naplněn štěstím opět usnul.

Vstávat ospalče! Venku je krásně, jde se lyžovat! Zvedl jsem hlavu z pod polštáře a zamžoutal na světle. Huh? Nechápavě jsem nadzvedl jedno obočí a posadil se na posteli. Rukou jsem si prohrábl vlasy a podíval se na Erena, který tam už poskakoval v teplákách. Tak šup Levííí!!! Vzal mě za ruku a vytáhl z postele. Sykl jsem a projela mnou ostrá bolest vycházející z kostrče. Eren mě dotáhl dolů a já si sedl ke stolu. Dobré ráno chlapci! Zvládli jste to tu včera? Zeptala se Carla a usmála se. Koutkem oka jsem zahlédl Erena, jak se u zalívání čaje debilně usmál. Já ho zabiju. Dobrý, j-jo, šlo to. Pokusil jsem se o úsměv, ačkoliv mě zadek pěkně bolel. Po snídani jsem se došoural nahoru a s pomocí Erena začal vybírat oblečení na lyže.

Erene, já na tom ale nikdy nestál!!!! Nechci se zabít!!! Eren mě chytl za tváře. Neboj, budu tě jistit. Políbil mě na špičku nosu a usmál se na mě, čímž mě donutil k tomu, abych se usmál i já na něj. Odpoledne to tu ozdobíme a obstaráme vánoční stromeček! Zítra jsou Vánoce, doufám, že jsi nezapomněl! Mrkl na mě. Tsch, co si o mě myslíš? Naoko uraženě jsem odsekl a začal se soukat do oblečení na lyže. Navlečení jsem se přesunuli do předsíně a obuli si přeskáče. Tedy, mě Eren trochu pomohl, ale to je vedlejší. Pak už jsme jen vzali lyže opřené o zeď a vyšli ven. Nádherně svítilo slunce, ale i přesto foukal chladný vítr, který promíchával jednotlivě napadané vrstvy sněhu. Vydal jsem se za Erenem, který vyšel na svah. Vybral jsem takový, aby nebyl tak strmý, aby jsi se nerozsekal hned na začátku. Zakroutil jsem hlavou. Tak ať už to mám za sebou. Nazul jsem si lyže a začal poslouchat Erenovy instrukce.