My savior (Ereri/Riren)

Kapitola 18.

Dorazili jsme k Arminovo bytu. Pustil nás do chodby a zavřel za sebou dveře. Chovejte se jako doma, naši jsou v restauraci. Jenom prosím nic nerozbijte! Promluvil k nám. Kývli jsme a Armin nás zavedl do kuchyně. Co si dáte k pití? Co třeba čaj? Souhlasili jsme. Mikasa si dala ovocný, Eren mátový a já černý. Chvíli jsme tam jen seděli a upíjeli čaj. Moji pozornost ale zaujala velká knihovna stojící u zdi. Tvořila jednu celou část zdi. Přešel jsem k ní a díval se na jednotlivé knihy. Bylo tam hodně encyklopedií, ale i různých povídek a divadelních her. Mezi knihami na poličce stála malá orámovaná fotka. Byl na ní Armin se svými rodiči. Smutně jsem se usmál. Armine a co vlastně dělají tvoje rodiče? Vrátil jsem se ke stolu, a čekal na jeho odpověď. Jsou právníci. Většinu času trávím doma sám, oni jsou zaneprázdněni prací... Protočil očima. Mikasa uznale pokývala hlavou. Ale máte to tu pěkné!

Venku už se začalo stmívat a tak jsme se už loučili u vchodových dveří. Tak ahoj lidi, uvidíme se zítra! Rád jsem tě poznal Levi! Usmál se na mě stojící mezi dveřmi. J-jo, já tebe také. Vykoktal jsem. Rozloučili jsme se a vyšli z domu. Před vchodem se Mikasa otočila. Tak ahoj, já musím jít na druhou stranu. Mávla na nás a rozešla se na druhou stranu ulice. Chvíli jsme s Erenem jen tak tiše šli. Začal pofukovat ledový vítr. Otřásl jsem se pod jeho náporem, ale nezastavil jsem se. Šel jsem těsně před Erenem. Eren mě zastavil a podíval se na mě. Levi, není ti zima? Starostlivě se mě zeptal. N-ne není. Řekl jsem ztuhle. To snad chvíli vydržíš Levi! Eren se usmál. Máš skoro modré rty. Zavrtěl jsem hlavou. Není mi zima! Trval jsem na svém. Eren zavrtěl hlavou a sundal si šálu. Omotal ji kolem mě. Byla teplá a voněla jako on. E-Erene, ne! Je to tvoje šála! On se jen pousmál. Nechci aby jsi mi nastydl Levi. Políbil mě na špičku mého studeného nosu. Chytl mě kolem ramen a pokračovali jsme v cestě. Rudý jako rajče jsem si celý zbytek cesty držel kolem krku Erenovu šálu, která mě příjemně zahřívala. Vdechoval jsem jeho vůni a hlavou mi běhalo tisíce myšlenek.

Když jsme dorazili domů, sundal jsem si bundu a nakonec i šálu. Moc se mi do toho sice nechtělo, ale nemůžu si hrát na Mikasu. Ta tu svou červenou šálu taky skoro nikdy neodkládá. Usmál jsem se. Erene? Podíval se na mě. Vadilo by ti, kdybych si na chvíli vlezl do vany? Přece jenom mi byla ještě pořád trochu zima. Usmál se na mě. Ovšem že ne Levi! Vešel jsem do koupelny a začal napouštět vanu horkou vodou. Přidal jsem do ní pěnu, ale jaksi jsem to přehnal a tak jí tam bylo nakonec víc, než jsem zamýšlel. Vlezl jsem si do vany a uvolnil se. Zavřel jsem oči a přemýšlel nad dnešním dnem. Z přemýšlení mě vytrhl zvuk zavírajících se dveří. Podíval jsem se směrem k nim a kdo tam nestojí. E-Erene?! Co tu děláš?! Stál tam Eren s ručníkem okolo pasu a rozpačitě se usmíval. Pohled mi zůstal na jeho vypracovaném těle, div jsem se neposlintal. Vadilo by ti, kdybych se přidal? Počkat, cože?! Levi, opovaž se říct ne!!! Jenom jsem zavrtěl hlavou. Rychle jsem se podíval jinam. Než jsem se stihl vzpamatovat, Eren už se mnou seděl ve vaně. Teď jsem byl za tu pěnu rád. On se na mě jen nevinně usmíval, zatímco můj obličej nabíral tmavší a tmavší barvu. Najednou si mě Eren přitáhl do objetí. Stihl jsem jen zalapat po dechu. Tiskul mě k sobě a já tam jen seděl, neschopný pohybu. P-pusť mě, musím si umýt vlasy! Eren se usmál. Dneska ti je umyju já. Po chvíli jsem se trochu uvolnil a opřel se Erenovi o hrudník. Ten mi mezitím masíroval hlavu a do vlasů mi vtíral šampón. Voda už vychladla a tak jsme se rozhodli si jít lehnout.

Ležel jsem v posteli a Eren ke mě přišel. Dobrou Levi. Políbil mě na čelo a usmál se tím svým nádherným úsměvem, pod kterým by i led roztál. Rozešel se ke dveřím. Rychle jsem se vymrštil do sedu a chytl ho za ruku. Překvapeně se na mě otočil. Erene... z-zůstaň tu se mnou prosím! Vyhrkl jsem. Byla sice tma, ale i přes to jsem se bál, že uvidí jak jsem zrudnul. Usmál se a zalezl si ke mě pod deku. Objal mě a přitiskl k sobě. Dobrou Levi. Zašeptal mi do vlasů. Jen jsem se k němu přitiskl a pozvolna se nechal uspávat jeho pravidelným oddechováním.