Špek

362 8 2
                                    

David si ho choval. Byl na něho hrozně opatrnej a něžnej(na Davida až moc). Bál se, aby mu nic neudělal.
D: ,,Je fakt úžasnej. Děkuju ti."
M: ,,To já děkuju tobě." usmála se Mery a dali si pusu.
D: ,,Čekaní se opravdu vyplatilo. Popravdě řečeno jsem myslel, že už nám to nevyjde... A teď najednou je tady s náma."
M: ,,To já taky. Ale přijde mi hrozně maličkej."
D: ,,Jo to je pravda, ale neboj on vyroste viď prďousku." usmál se ma malýho. Ten ho pozoroval svýma velkýma modrýma očíčkama. ,,No a kdy si vás budu moct odvést?"
M: ,,Pokud se nic nepokazí, tak snad zítra."
D: ,,Tak to je úžasný." usmál se David. Chvilku tam ještě byl a potom vyrazil domu. Když přišel, tak se snažil uklidit. Připravit věcičky pro Matýska a aby se Mery nemusela namáhat.
Je druhý den 7 hodin ráno a David se nemůže dočkat a kolem 8 vyráží směr porodnice. Zaparkuje auto na parkovišti a jde za Mery a maličkým.
S: ,,Ano?"
D: ,,Hofbauer, jdu si pro syna a manželku."
S: ,,Ano." sestřička ho pustila a David mířil rovnou za nimi. Potichu zaťukal a vešel. Mery spala a maličkej taky. David pohladil Matýska po tvářičkách. Usmál se na něho a pomalu budil Mery. Dal jí pusu na tvář a hladil jí po ruce.
D: ,,Lásko."
Mery se pomalu probudila.
M: ,,Daví." usmála se a dali si pusu.
D: ,,Jak si se vyspala?"
M: ,,Dobře. Malej ani moc neplakal. Je zatim hodňoučkej."
D: ,,Tak to je dobře. Tak se v klidu oblíkni a já zatim nachystám Máťu."
M: ,,Tak jo." usmála se Mery a šla se oblíknout.
David pomalinku vyndal spícího prďouska a dal ho do autosedačky. Malej ani nepípl a spokojeně spinkal. Mery za chvilku přišla oblečená.
D: ,,Sluší ti to." usmál se David a dal jí pusu.
M: ,,No jasně." zasmála se Mery. ,,S tim špekem co?"
D: ,,No fakt." usmál se David.

SlibKde žijí příběhy. Začni objevovat