Slib

Ty mě už nemáš rád?

M: ,,Ale já nechci aby si myslel, že ho nemáš rád a máš radši malou."
D: ,,Vždyť já ho miluju stejně jako tebe a malou, ale prostě si musí uvědomit co udělal."
M: ,,Já tě chápu, ale malý děti to začnou vnímat tak, že je prostě dáváš stranou a máš radši toho druhýho."
D: ,,Ale tak to není."
M: ,,Já vím, jen prostě mě to mrzí."
D: ,,Já tě chápu Mery, ale pochop ty mě, že musim bejt trošku přísněnší. Za prvý je to kluk, takže je jasný, že bude trošku lump a za druhý musí prostě vědět, kde je strop."
M: ,,Já tě chápu Daví." usmála se Mery a pohladila ho po strništi.
Je druhý den ráno. Mery dělá snídani, za chvilku přiběhl i Mates.
Maty: ,,Ahoj maminko."
M: ,,Je ahoj prcku. Copak si dáš?"
Maty: ,,To je jedno." usmál se sladce.
Mery mu dala chleba se šunkou. Za chvilku vylezl i David.
D: ,,Ahoj Mery." objal jí zezadu a dal jí pusu.
M: ,,Ahoj. Snídani máš na stole."
D: ,,Děkuju." usmál se a sedl si na svojí židli.
Maty: ,,Ahoj tatínku." usmál se na něho sladce a nevině.
D: ,,Čau."
Mery si k nim sedla a začala snídat taky.
Maty: ,,Tatínku?"
D: ,,No?" podíval se na něho.
Maty: ,,Ty mě už nemáš rád?" podíval se na něho a utřel si slzy.
Mery se na Davida podívala přísně. David se na ní koukl, že tohle nechtěl.
M: ,,Spokojenej?!" koukla se na něho Mery naštvaně..
David si hned vzal malýho na klín.
D: ,,Ale to víš, že tě mám rád a moc." přitiskl si ho k sobě a hladil ho po vlasech.
Maty: ,,A proč si na mě byl ošklivej?"
D: ,,Já jsem se zlobil, že jsi předemnou utíkal a spadl si na Marušku. Tohle nesmíš dělat prcku. Jo?"
Maty: ,,Ano, už to neudělám. Promiň tatínku."
D: ,,Už dobrý a neplakej. Na." podal mu kapesník.
Maty: ,,Děkuju."
David se na něho usmál a dal mu pusu do vlasů.