Na chatu dorazili kolem půl 12.
David zaparkoval na dvůr.
D: ,,Tak jsme tady mrňousku." vzal si malýho do náruče. Potom ho dal Mery a začal nosit věci dovnitř. Když bylo hotovo, tak si sedli na gauč.
D: ,,Pamatuješ si jak jsme sem jezdili na chlastačky?"
M: ,,Jo jo." usmála se a vzpomínala na časy, kdy sem jezdili s Davidem na různý chlastačky nebo jenom tak si odpočinout.
D: ,,A pamatuješ si tu naší první noc?" usmál se šibalsky David.
M: ,,Pamatuju."
D: ,,A?"
M: ,,Bylo to krásný." usmála se Mery.
D: ,,To bylo. A vlastně i poprvý."
M: ,,Jo to je pravda."
D: ,,No vidíš a i po nějakých 5 nebo 6 letech jsme furt spolu."
M: ,,Je to úžasný. Upřímně jsem si myslela, že si mě chtěl tenkrát jenom dostat do postele, ale hluboce jsem se spletla."
D: ,,To ne Mery.. Nechtěl jsem tě jenom do postele, sice jsem si musel na to počkat do 20, ale vyplatilo a jsem rád, že jsem o to přišel zrovna s tebou. Chtěl jsem o to přijít s někým, s kým jsem si byl jistej, že mě fakt miluje a milovat bude."
M: ,,Miluju tě." usmála se Mery a dala mu pusu.
D: ,,Já tebe taky." usmál se i David.
Malej se furt koukal na Davida. ,,Co je koďousku." pošimral ho na nožičce. Maličkej se malinko pousmál.
D: ,,No jo ty si láska." usmál se David a dal mu pusu na hlavičku. Mery se usmívala.
Byl večer, Matýsek spinkal mezi Mery a Davidem v hnízdečku.
D: ,,Stejně pořád nemůžu uvěřit, že ho máme." usmál David a lehounce pohladil malýho po hlavičce.
M: ,,To joo." usmála se i Mery. ,,Hele přemýšlela jsem a chtěla bych někdy v budoucnu další dítě."
D: ,,Jo klidně. Nechci, aby byl Matýsek sám. Já nevím jaký to je jo. Měl jsem mladšího bráchu, ale pak se nějak vypařil a do dneška o něm nic nevím."
M: ,,Jak to, že si mi to nikdy neřekl?"
D: ,,Já nevím, aasi jsem na něj chtěl zapomenout." sklopil David hlavu. Mery mu jí nadzvedla a viděla, ]e se mu lesknou oči.
M: ,,Lásko, nebreč. Měli jste se s bráchou hodně rádi?" Mery dala malýho do postýlky, aby se mohla přitulit k Davidovi.
D: ,,Jo měli.. Byl o 3 roky mladší než já. Nebyl to ten obyčejnej bratrskej vztah, i když byl mladší.. Furt jsme si rozuměli a byli jsme nerozlučná dvojka.. Do doby než jednoho dne utekl z domu a pak jsme ho už neviděli."
M: ,,Láskoo.. To je mi líto." přitulila se k němu.
ČTEŠ
Slib
Historia CortaSlib... To je jediné slovo, které téhle povídce patří.. Proč? To se tady dozvíš.. Tak neváhej a čti!🤩