Mates, už fakt dost!

282 4 4
                                    

D: ,,Papíry z výzkumu."
M: ,,Matý dej ty papíry tatínkovi."
Maty: ,,Ne." a začal se smát.
D: ,,Mates pocem ti říkám!"
Maty: ,,Ne." začal zdrhat.
D: ,,Jestli ty papíry roztrháš, tak roztrhnu já tebe Mates."
Mery šla dát malou do ložnice. Byla pryč možná 2 minuty. Když se vrátila, tak všude bordel, věci, hračky, papíry, tužky, pastelky.. Všechno rozházený po celým obýváku.
M: ,,Já se z nich poseru.. Jeden jak druhej."
Mates okolo ní proběhl a v závěsu za nim David.
D: ,,Mates, už fakt dost!" zvýšil David hlas. Matýsek se začal smát a zdrhal před nim. Vběhl do kuchyně okolo stolu, zakopl o židli a rozplácl se na zem. Měl sedřený kolena a malinko rozseklou ručičku.. Nezačal brečet, prostě nic. Jenom se zvedl..
Maty: ,,Jauví." ukázal na ruku.
David k němu rychle doběhl.
D: ,,Ježiš Mates!"kučnul si k němu.
Mery přišla za nima.
M: ,,Proboha Matýsku!" přiběhla k němu Mery s děsem v očích.
D: ,,Podej mi lékarničku.."
M: ,,Jasný. Na."
D: No tys to zase dopracoval Mates..  Fakt se z tebe jednou poseru.."
Mery do něho drcla.
Maty: ,,Poseru, poseru." smál se Mates do doby než mu tam nalil desinfekci.. To začal řvát..
Maty: ,,To pálíí!" brečel Mates..
M: ,,Vydrž to prcku."
D: ,,Potichu Mates... Já vim, že to pálí, ale můžeš si za to sám.. Kdyby jsi neutíkal, tak se ti to nestalo..Tak doufám, že si se vytrestal.. Taky by sis zasloužil dostat na zadek, za to jak si zlobil." koukl se na něho přísně.
M: ,,No to by si dostal i odemě Mates.. Co ten bordel v obýváku?!" koukla se přísně.
Maty: ,,To byl tatínek." smál se Mates.
M: ,,Jo jasně, tatínek.. A to oblečení z tebe taky tatínek svlíknul?"
Maty: ,,Jo." smál se Mates.
M: ,,Mates!" pro tentokrát houkla Mery.
D: ,,Tak hotovo.. Teď hezky půjdeš do obýváku všechno to uklidíš.. Jasný?! Jinak bude zle!" řekl už docela vytočeně David.
Maty: ,,Jo." řekl zahambeně a začal uklízet.
M: ,,No vidíš, že to šlo."
Matýsek k ní přiběhl.
Maty: ,,Promiň maminko. Promiň tatínku." objal je oba dva.
D: ,,No jo ty uličníku." vzal si ho David do náruče.
M: ,,Už nebudeš zlobit?"
Malej zavrtěl hlavou, že ne.
David ho vykoupal, přečetl pohádku a nechal ho spát s malou v ložnici.
D: ,,Hele nechal bych ho do pátku doma."
M: ,,Proč?"
D: ,,Zejtra si ho vezmu do práce a kouknu se na něho pořádně. Přece jenom se bouchnul do tý naražený ruky."
M: ,,Dobře a co kačer?"
D: ,,Ten je mi jedno.. Jde mi o zdraví Matýska. Ale musim říct, že asi už vím jak se máma cejtila."
M: ,,Jak to?" zeptala se Mery.

SlibKde žijí příběhy. Začni objevovat