Slib

Ano, to byla...

M: ,,Tak snad ale to povede."
D: ,,To si piš, že jo. Já si mámy vážím i po tom co už tady není. Měl jsem, mám ji a budu ji mít rád vždycky. Vážil jsem si jí jako ženský, která mi dala šanci na život. Jako osoby co se pro mě a pro Lukáše objetovala, aby jsme měli všechno co jsme chtěli.. Aby jsme nemuseli nic postrádat. Nic nám nechybělo. Měl jsem ji hrozně rád. Jen mě mrzí, že už tady neni." dořekl to David a začali se mu lesknout oči.
M: ,,Nebreč lásko. Tvoje mamka musela být vyjímečný a úžasný člověk." pohladila ho po strništi.
D: ,,Ano, to byla..." pousmál se David. 
M: ,,Tak snad bude i takovej Mates.."
D: ,,Bude." usmál se David.
Maty: ,,Mama."
M: ,,Co je pinďo?"
Malej se k ní natahoval.
Mery si ho vzala na klín.
D: ,,No jo ty si maminčin mazánek viď?😃."
Maty: ,,Hmmm."
David s Mery se zasmáli.
M: ,,No to víš, že si." usmála se a dala mu pusu. Malej se zašklebil. ,,No jo ty si celej papínek." 
D: ,,Tss, ta maminka je nějaká drzá ne? Zlochtáme jí prcku." Opatrně Mery položil na sedačku i s malým a začal jí lochtat.
M: ,,Vy jste tak otravný kluci😂." smála se Mery. Malej po ní lezl, Mery ho lochtala a smál se tomu. ,,Už dobrý kluci."
D: ,,Už nebudeš drzá?" usmál se David.
M: ,,Nebudu."
David si sedl a vzal si na sebe malýho.
D: ,,Co by si chtěla k narozeninám?" zeptal se David.
M: ,,Nic, všechno co jsem chtěla už mám."
D: ,,Ne ale fakt, co by si chtěla?"
M: ,,No fakt. To co jsem chtěla už mám. Nic jinýho nechci."
D: ,,Ale to nejde. Za 2 dny máš narozky a já nevím co ti mám dát." řekl David, ale přitom měl už dárky nakoupený.
M: ,,Lásko, mě stačíte jenom vy dva." usmála se Mery a pohladila ho po strništi.
D: ,,To už si říkala, ale já ti chci udělat radost." políbil jí David.