Slib

Čekání se vyplatilo

Vraceli se z procházky domů.
Vyndali malýho z kočárku a hned u nic byl i Timi.
D: ,,No nazdárek Timi." podrbal ho David.
Mery si vzala malýho, nakojila ho, přebalila a vzal si ho David.
D: ,,Jak já se těšim až bude větší. To s ním bude větší švanda."
M: ,,To jo teda." usmála se Mery.
D: ,,Stejně se to čekání prostě vyplatilo.."
M: ,,To teda jo. Snažili jsme se o něj od mých 19 od tvých 20. Snažili jsme se o něho 6 let a konečně je tady s náma."
D: ,,Jsem šťasný." usmál se a  políbil Mery.
M: ,,Já taky, myslela jsem si, že už to víc nejde a ono jde." usmála se Mery a pohladila mrňouska.
D: ,,Čekání se vyplatilo." usmál se David. Mery se usmála na Davida. Dali si pusu.
Takhle si užívali celý večer. Provedli večerní rutinu, Mery nakojila malýho a chtěla ho dát spát. Jenže Mates se rozhodl, že prostě spát nehodlá..
M: ,,No to neni možný.. Proč vždycky řve jenom přes noc."
D: ,,To jo no.. Já jen doufám, že to bude třeba jenom na tejden a pak už dobrý. Nerad bych chodil do práce unavenej."
M: ,,Já vim.. Tak já půjdu s malým do pokoje pro hosty a ty se vyspi tady."
D: ,,Ne Mery, nenechám tě tady s nim samoutnou. Zejtra to nějak v práci přežiju."
Mery se na Davida usmála a on na ni.
D: ,,Jo a je tady ještě jedna věc." řekl David nervózně a podrbal se na hlavě.
M: ,,Co? Něco vážnýho?"
D: ,,No já nevím. Za necelý měsíc dělám atestaci, a musim ještě chodit do školy."
M: ,,Ježiš to mi vůbec nedošlo. Takže budeš muset do Prahy?"
D: ,,Ne to ne, budu dojíždět. Za měsíc budu mít atestaci a pak už se všechno vrátí zase do normálu."
M: ,,Jenže jak se chceš v tomhle kraválu učit? Nemám jít k Vali nebo Lucce, aby si to udělal a v klidu se učil?"
D: ,,Ne Mery! Nechci aby si nikam chodila. Každej den se budu učit tak 4-5 hodin v pracovně a pak se vám budu věnovat. Promiň."
M: ,,Nic se neděje." usmála se Mery. Malý furt plakal. ,,Tak co je mrňousku, spinkej už." Ale malej furt nic. ,,Daví, dones prosím vysavač."
D: ,,Vysavač?" zarazil se David.
M: ,,No, zkusíme ho zapnout a třeba usne."
Davidovi se to moc nezdálo, ale jakmile ho David zapnul na nejmenśí hlasitost, tak malý usnul.
D: ,,No ty si geniální lásko."
M: ,,Já vim." usmála se Mery. Lehli si a za chvilku usnuli i David s Mery.