Slib

Utíká to rychle

M: ,,Ty máš taky krásný vlasy." usmála se Mery a prohrábla mu je.
D: ,,Ale ne jako ty. Doufám, že až v budoucnu někdy budeme mít malou princezničku, tak bude po tobě."
M: ,,Ale.. Najednou princezničku jo? Ještě včera si tvrdil, že chceš dalšího kluka."
D: ,,Změnil jsem názor. Chtěl bych takovou malinkou roztomilou princeznu."
M: ,,To jo.. Tak snad se nám za rok nebo dva zadaří."
D: ,,Možná i dřív."
M: ,,Ty sis zase nedával pozor viď?" usmála se Mery.
D: ,,No nedával😅."
M: ,,Tak uvidíme co nám osud připraví."
D: ,,To jo teda." usmál se David.
Mat: ,,Na." podal Davidovi autíčko.
David si ho vzal a začal po malym jezdit. Ten se tomu smál a líbilo se mu to.
M: ,,My už umíme další slovíčko jo? Ty si prostě úžasnej prcku. Je to hrozně rychlý, učí se hrozně rychle. Přijde mi to jako včera, kdy se narodil a najednou mu je skoro 11 měsíců."
D: ,,Hrozně rychle to utíká. Za chvilku mu už bude rok, potom se ani neotočíme a půjde do školky, školy, první lásky, střední, prostě to poletí hrozně rychle."
M: ,,To teda jo. Jen je škoda, že to naši nevidí." ukápla Mery slza.
D: ,,Nebreč lásko. Určitě by na tebe byli pyšný. Taky mě mrzí, že tady není máma a nevidí vyrůstat svý dva vnuky. Matýska a Tomíka, ale tak to prostě je."
M: ,,Děkuju." usmála se Mery.
Malej si všiml, že Mery brečí. Proto se k ní doplzil, zkusil si stouplnout a obejmout.
Maty: ,,Mama."
M: ,,Ty si láska Matýsku." obajal ho i Mery.
D: ,,Určitě tě viděl brečet, tak tě chtěl uklidnit.
M: ,,Určitě. Tyhle chvilky si musim užit, než pro něho budu ta otravná a nesnesitelná máma co ho prudí, aby si uklidil pokoj nebo mi dal pusu na tvář." zasmála se Mery.
D: ,,Vychováme ho tak, aby si tě vážil i když mu bude třeba 30. Aby rodina pro něho byla na prvním místě a aby věděl, že se za náma může kdykoliv vrátit a nebát se s čimkoliv přijít."